Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Španělsko roku 2000: mladý muž vystupuje z mlčení. Říká že se jmenuje Nicholas Mark Randall, že je Američan a že byl před čtyřmi lety unesen členy jedné sekty. K překvapení španělské policie, která ho považuje za podvodníka a recidivistu, ho přijíždí vyzvednout sestra a odjíždějí spolu zpět do Louisiany ve Spojených státech, kde ho jeho rodina, jak se zdá, rozpoznává. Zprávy místních médií o zázračném návratu vyburcují FBI, jejichž agentka Jennifer Johnson pátrá čím dál víc po Nicholasově skutečné identitě a po důvodu překvapivého postoje rodiny. Chameleon je inspirovaný skutečným příběhem Fréderica Bourdina, který byl několikrát odsouzen za neoprávněné užívání cizí identity. (Festival francouzského filmu)

(více)

Recenze (12)

IdaHutt 

všechny recenze uživatele

Brilantní start a vysoce nosný konflikt aneb (mám-li věřit dovětku) Nejlepším autorem je vždycky život. Samozřejmě, všechno mohlo být využito efektněji a méně skicovitě, psychologie mohla být psychologičtější, napětí napjatější, masky neprůhlednější... Avšak přesto mi nic nedovolilo polevit v pozornosti a neustále jsem musela hlídat, které z předpokládaných (!) řešení bude správné. A potom - Ellen Barkin! Fyzicky k nepoznání a herecky triumfující. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Zvrtat natolik prvotřídní námět, jaký příběh "chlapce mnoha identit" nabízí, to už je skutečně mistrovské dílo. Z mnohovrstevnaté a potenciálně naprosto strhující thrillerové podívané vzniklo nehorázně ploché a k tomu ještě narativně gulášoidní dílo bez hlavy a paty, v němž sice vynikají slušní herci, ale též otřesně bezradný režisér. Vzhledem k tomu, že scénář si Salomé psal sám, může se leda tak pleskat přes prsty - je totiž jako malé dítě, co chce mamince připravit hned několik překvapení a ze všeho toho natěšení je nakonec všechny vytrousí přímo před jejím zrakem. Bohužel, nejsem rodič, abych si zakrýval oči a dělal, že jsem nic neviděl. BYLA to konina a že měla přímo skvostný potenciál, na to já vám, pane režisére, zvysoka kašlu. ()

Reklama

Lachvos 

všechny recenze uživatele

Kapku placání v bahně, na to jaký ten námět měl potenciálu. I herci se snaží, ale nějak to prostě nejde dohromady, natož dějově vtáhnout diváka, o tom teda jako žádná :) I když ten člověk, z jehož života zde tvůrci čerpali, musel být opravdu psychicky nevyrovnaný, na druhou stranu zase mistr přetvářky... ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Pozor ten námět vůbec není špatnej, naopak, myslím si, že je neskutečně silnej a rozumím tomu, že když někdo z tvůrců slyšel tenhle příběh, chtěl ho zfilmovat. Těch lidí ve filmu mně vlastně bylo líto, hlavního hrdiny na 100% i když názory na něj můžeš mít různý a pokud jde o rodinu, přemýšlím o tom, bohužel film úplně neodhalil, to co bych potřeboval k vyjasnění názoru na rodinu. Měl jsem dojem, že film je hrozně pitomě sestřihán, krácen, prostě scéna, střih, scéna na to jak to bylo silný, to působilo díky tomu až moc chladně/uspěchaně. Ellen Birkin zahrála hodně dobře, řekl bych že možná nejlíp ve svý kariéře nebo minimálně z těch filmů na které jsem tento týden s Ellen koukal. ()

hrona 

všechny recenze uživatele

Velmi jsem se na tento film těšil, jelikož námět tohoto příběhu je velice zajímavý. Ovšem provedení, jako takové již tak interesantní není. Příliš vleklé záběry, které doplňuje i nepříliš výrazná hudba, dávají dostatek k prostoru nad tím si uvědomit, že i cca 100 minut může být dlouhá doba. Ač, dle mého názoru partička obsazených herců hraje na max a to velmi slušně a začátek filmu Vás i do děje rychle vrhne, postupně celý příběh potažmo i myšlenka Vám začíná být úplně šumák. Zkrátka se tvůrcům nepodařilo nastavenou laťku udržet až do konce. Pro námět tohoto filmu, opravdu velká škoda. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (1)

  • Pozapomenuté úpravy vzhledu vozidla si lze povšimnout v případě vínově červeného Camara Brendana Kerrigana (Nick Stahl), které se krátce nato změní v Camaro typu Trans-Am Series bez spoileru na kufru. Tento typ závodních vozidel byl společností Sports Car Club of America vyráběn počínaje rokem 1966. (Conspi)

Reklama

Reklama