poster

Přízrak lásky

  • Itálie

    Fantasma d'amore

  • Francie

    Fantôme d'amour

  • Československo

    Prízrak lásky

Drama / Horor / Mysteriózní

Itálie / Západní Německo / Francie, 1981, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marthos
    ****

    K pochopení tohoto nejednoznačného snového filmu je nutné si uvědomit, v jakém duševním rozpoložení se tehdy nacházela vysílená a vysilovaná Romy Schneiderová. V dubnu roku 1979 spáchal sebevraždu její bývalý manžel Harry Meyen, poté ztrácí i svou babičku Rosu Rettyovou a navíc manželství s Danielem Biasinim připomíná potápějící se loď. V tomto stavu odjela do Itálie natáčet v režii Dina Risiho PŘÍZRAK, náročný psychologický film o osudové lásce, která se mohla a zároveň nemusela nikdy stát skutečností. Téma, které je Romy blízké víc, než by si možná sama uvědomovala. Masku předčasně zestárlé, kdysi atraktivní a vyzývavé ženy jakoby ani nehrála. Vyrovnaný a v rámci vlastní kariéry nepochybně atypický výkon odehrává i Marcello Mastroianni, který ale na druhou stranu tušil, že jeho osobnost zůstane tentokrát spíše v pozadí, aby nestínila mimořádné kreaci titulní představitelky. Působivá atmosféra pochmurných listopadových mlh, měnících se nálad i citelnější porušování fikce a reality najednou mění plátno před námi v pozoruhodný příběh jedné velké lásky, jejímuž kouzlu chtě nechtě propadáme. A dovedeme-li se navíc převtělit do traumatizujících okamžiků života Schneiderové, pak plně porozumíme i základní myšlence tohoto nadpřirozeně přirozeného filmu.(1.8.2010)

  • honajz
    ****

    Některé věci mi přišly nedořešené, ale jinak vynikající duchařina, dobře natočená, s realistickými postavami i výbornými výkony. Co dokázal Mastroianni zahrát jen očima nebo mimikou obličeje, tomu by se dnešní rádoby herci měli povinně učit, jak dokonale to zvládal. Pouštěl jsem si to v noci, a věřte, měl jsem pak strach jít na WC.(6.2.2011)

  • sportovec
    ****

    Snový příběh snového vztahu se záhrobní příchutí je více než hororem podobenstvím o zatuchlých koutech duše každého z nás. Z minima tu režisér i scénárista vytěžují maximum založené na výkonech obou protagonistů - Mastroianniho i nešťastné, předčasně zesnulé Romy Schneiderové. Zužovat žánr filmu do jednoznačné žánrové charakteristiky není výstižné. Spíše se dá mluvit o jakémsi uměleckém dušezpytu a o tom, nakolik toto nesnadné téma s atraktivním hereckým obsazením bylo zvládnuto. Nepředpojatý divák s touhou zaměstnávat šedou kůru mozkovou nepochybí, uchýlí-li se k pozitivní variantě své odpovědi.(17.9.2007)

  • dopitak
    ****

    Mysteriózní podivnost s předpokládanou pointou. Romy i Marcello jsou dobří, tu skutečnou kvalitu ale filmu dodává především úžasný Eduard Cupák v původním skvělém dabingu z Barrandova. Námět je to ve filmech častý, muž se setkává se starou známou, dávnou láskou, která má být ale mrtvá. Pravda ne a ne vyjít najevo, a ačkoliv zkušený divák tuší, občas s námi filmaři trochu zamávají. Tentokrát ne, a horor v Přízraku lásky taky nehledejte.(18.10.2014)

  • Vančura
    *****

    Jiný film od Dina Risiho jsem neviděl, a tak Přízrak lásky vnímám především v kontextu Mastroianniho filmografie, s níž jsem naopak obeznámen poměrně důkladně. V tomto ohledu film vykazuje celou řadu atributů, které v mých očích představují jisté známky, řekněme, úpadku v porovnání s Mastroianniho staršími klasickými filmy z 60. let - namísto většiny jeho dřívějších snímků je tento natočen na barevný film (černobílému obrazu se podle mě nic nevyrovná; verze, kterou jsem zhlédl, měla nadto nevalnou obrazovou kvalitu, ale to bude spíš vina toho, kdo ten film dal na net - osobně jsem rád, že se mi vůbec podařilo tento film vidět), namísto nádherných klasických aut z 60. let se zde Mastroianni prohání vozem Fiat Ritmo (což je neobyčejně ohavné auto produkované v letech 1978-1988), doma sleduje barevnou televizi s mnoha kanály a dálkovým ovládáním, kouří cigarety s jasně viditelnou značkou Marlboro, apod. - ten film přímo křičí tím, že byl natočen na začátku osmdesátek, což je éra, kterou dlouhodobě nemůžu ani vystát a jejíž kulturní produkce je v mých očích dnes paradoxně mnohem zastaralejší a zaseklejší v době svého vzniku, než zmíněné klasické nadčasové filmy z šedesátek. Z uvedeného je ovšem patrné, že to jsou spíše výtky subjektivního rázu k době, kdy film vznikl, než k fimu jako takovému - protože pokud jde o jeho dopad na mě, velmi mě oslovil a zasáhnul. A to především zásluhou ústředního hereckého dua Mastroianni & Schneider, která zde zazářila ve své předposlední roli, než ji dostihla předčasná smrt - jako by už to samo nepřidávalo filmu na smutném podtónu, film je už sám o sobě celkově neobyčejně posmutnělý a melodramatický. Neobyčejně dojemný závěr je tak jímavý, že mnou doslova otřásl - nelze slovy vyjádřit hloubku Mastroianniho oduševnělého hereckého rejstříku, z nějž své postavě stárnoucího nešťastného muže propůjčil všechnu tu bezmeznou působivost - ty jeho výrazy tváře a tón hlasu, ty všeříkající pohledy, ty oči zalité nefalšovaným pohnutím a horoucím srdcem! Fantastická herecká kreace, které není rovno a pro niž nenacházím slov. Už pro neobyčejný požitek z herectví tohoto mého velkého italského oblíbence nemohu hodnotit méně než 5 hvězdami - Přízrak lásky je pozoruhodný filmový skvost, který navzdory ohavné době svého vzniku (která se na filmu dosti podepsala) představuje výjimečnou podívanou plnou svébytných filmových kvalit, jako je všudypřítomná tajemná atmosféra, mlha a nádherná hudba. Vidět tenhle film pro mě bylo velký zážítek - tohle je film, který ukazuje, že i smutek má svou krásu.(22.11.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace