poster

Včelař

  • řecký

    O Melissokomos

  • anglický

    The Beekeeper

Drama

Řecko / Francie / Itálie, 1986, 122 min

(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (24)

  • kobejn
    *****

    Ano, takhle má vypadat dobrý film - neokázalý, ale o to silnější, todle dovedou hlavně evropští filmaři, mají prostě jinej rytmus a ty filmy vypadaj mnohem skutečněji než, když se o to pokouší jako o umění všelijací Spielbergové a další hollywoodská sebranka - todle je umělecké samo sebou, přirozeně.(29.9.2011)

  • Pohrobek
    *****

    Krása. Nanejvýš filosofický a filosofující snímek nejen o stáří - i o smyslu života jako takovém. O splnitelnosti i nesplnitelnosti našich tužeb, malichernosti našich cílů a snah. O neudržitelnosti drahé osoby i zcizujícím přivlastňování jejich plodů. Postava starého včelaře putujícího Řeckem a jeho vztah s dívkou reprezentující živelnost i přirozenou hloubku života samu. Bezchybná melancholie a Marcello Mastroianni ve zcela odzbrojující roli.(10.10.2005)

  • sportovec
    ****

    Film-bilance má řadu kladů a je nepochybně špičkovým výstupem svého žánru. Mastroianni určitě o nic svého diváka nešidí a režie i scénář se také s úspěchem brání rutině. Pohled do řecké krajiny i průhledy do všedního dne této krásné a osobité evropské země rovněž nejsou bez zajímavosti. VČELAŘ je určitě vrcholným dílem řecké kinematografie hraného filmu. Budeme-li však hledat démanty, které nepochybné genialitě propůjčují to neuchopitelné "cosi", podstoupíme proces s velmi nejistým výsledkem. Obávám se - případnou chybu hledám výlučně v sobě - že je to tentokrát i můj případ.(30.5.2010)

  • troufalka
    ****

    Film naprosto rozboural moji představu o prosluněném Řecku. Tady většinou foukalo nebo pršelo. :o) Film s tklivou amosférou a nečekanými momenty sbližování a odbližování zralého muže a mladé dívky. Přijemná hudba.(13.3.2015)

  • LiVentura
    *****

    Il Grande Mastroianni .(27.12.2009)

  • Aky
    *****

    Nádherná hluboká studie mužského stárnutí. Úspornými prostředky, v dlouhých sekvencích téměř beze slov Mastroianni sděluje víc než mnohastránkové romány. Pan herec. I když nedělá nic, než kouká do kamery nebo někam za kameru, pořád sděluje, co po něm režisér žádá a co divák chápe.(17.1.2010)

  • Šakal
    ****

    Herecký koncert Marcella Mastroianniho v příběhu o bilancování dosavadního života. Ten se svými včelami putuje po místech svého mládí a vzpomíná.....Angelopoulos šetří dialogy a příběh staví na minimalstickém projevu Mastroianniho a ten nenechává nikoho na pochybách, že hozenou rukavici umí zvednout....smekám mistře!(20.1.2010)

  • nascendi
    ***

    Pokiaľ máte dostatok voľného času, viac ako 50 rokov a kedysi vás zaujalo herectvo Marcella Mastroianniho pozrite si tento film. Ak nie, pustite si radšej iný. Na sledovanie takýchto pekelne pomalých filmov s minimom akcie a dialógov a s nutnosťou divákovej spolupráce je naozaj treba spĺňať podmienky a mať aj potrebnú náladu. A aj keď som ostatné podmienky spĺňal, nálada nebola a zážitok z filmu takisto nie.(27.2.2015)

  • Anderton
    ***

    Začať pri Angelopoulosovi práve týmto filmom asi nie je najmúdrejší krok. Na Grékovu tvorbu sa treba zrejme adaptovať, pochopiť ju viac v celku, ako jedným konkrétnym filmom a mám dojem, že po absolvovaní zhliadnutí viacerých jeho filmov budem pozitívnejšie vnímať aj Včelára, respektíve ľahšie sa dostanem do mysli hlavnej postavy. Hodnotenie dávam iba preto, aby nejaké bolo, nie ako odraz toho, žeby som si myslel, že sa vo filme toho viac neskýva a že je priemerný. Tým by som môj nič nehovoriaci a alibistický komentár zakončil.(7.5.2017)

  • ScarPoul
    ****

    Druhý diel trilógie Ticha od Angelopoulosa. Včelár je pomerne lyrickým príbehom ak by sme teda vzali v úvahu, že každá scéna má v sebe realistickú motiváciu a na metafory úplne kašle. Príbeh sleduje Odyseu starého včelára, ktorý si nerozumie s rodinou, ktorému zdochýnajú včely, ktorého opúšťajú kamaráti(kvôli starobe a únave) a do toho všetkého sa mu do života pripletie ešte jedno romantické splanutie v podobe mladého dievčaťa. Film je skúpy na úvahy. Zosobňuje scénami pocit osamelosti a túžby niekde patriť. Ale na staré kolená sa všetci stávame tulákmi. Spoločenstvo ktoré sme si tak úpenlivo v rokoch vitality budovali sa rozpadá a tej súčasnej vitalite, ako keby sme nestíhali, aj keď práve to je našim hybným motorom pri každodennom prebúdzaní. Mastroianni podáva krásny a civilný výkon. Namiesto pútavého a exotického Grécka čakajte ale špinavú a smutnú krajinu, ktorá pekne evokuje vnútorný stav mlčanlivého hrdinu. Jedno z tých krásnych obzretí sa za tým, čo sme nedokázali.(11.3.2015)

  • Willy Kufalt
    *****

    Večné odchádzanie, cestovanie, blúdenie... nemožnosť sa usadit na jednom mieste, taký je život hlavného hrdinu, bývaleho učiteľa na dôchodku, putujúceho so svojimi úľami včiel od miesta k miestu, nachádzajúc tu spomienky i svojich známych a dávnych priateľov. V tomto komornom road movie nie sú žiadne veľkolepé akčné scény ani humorné gagy, dej plynie veľmi pomaly, v súlade s pocitmi samoty, nostalgie, nekonečnosti stereotypných dní, viac ako rozhovory počúvame šumenie mora, vetru, dažďa, hluk motoru áut. Režisér Angelopoulos natočil veľmi pôsobivý dramatický film, do ktorého atmosféry keď sa na začiatku ponoríte, nemožno sa až do konca takmer odtrhnúť. Nádherné vykreslenie gradujúcich momentov medzi starým mužom a mladou tuláčkou a úžasný charizmatický Marcello Mastroianni. Len mi dojem máličko pokazili príliš dlhé súložiace scény. 90% Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou(9.3.2018)

  • Joges
    *****

    Z nenápadného poetického snímku se rodí film o smyslu života. Pomalý děj vyprávění či náznaky v symbolech nutí k častému zamýšlení, což je hlavním cílem tohoto vydařeného filmu.(4.8.2013)

  • zette
    ***

    Mastroianni ma za sebou daleko vice filmu, ktere nas presvedci o jeho mimoradnem hereckem nadani, nez jake predvedl ve Vcelari. Posledni jizda zivotem starnouciho muze neni v nicem originalni a podobnych filmu jsou stovky. Angelopoulos me pri svem druhem pokusu opet nijak zvlast nepresvedcil. Sice se nejedna o spatny film a mnohdy mam tendenci nadrzovat filmum z filmarsky exotickych zemi (jake Recko na evropske pomery je), tak tady ctvrtou hvezdicku nepridam.(6.4.2015)

  • LeoH
    *****

    Navenek dobrosrdečný bručoun, empatická, byť trochu rozjívená holčina a přívětivá krajina, kde se tuhle sezónu moc nevyvedlo počasí. Uvnitř ale v chlapovi, dívce i zemi vřou frustrace, nevyřešenosti a nepochopení a když vybublají na povrch, nastane Poslední tango po řeckém způsobu, urputné, paličaté, zemité, zoufalé. Mastroianni hraje, jako jsem ho nikdy hrát neviděl, nevěřím, že i tady se řídil mottem uvozujícím jednu z jeho zdejších biografií (volně parafrázováno: se Stanislavským jděte někam, hrát se má s lehkostí, ani mě nenapadne u toho trpět). A díky vynalézavé režii s ním a někdy za něj hraje i krajina nebo třeba jeho otřískaná dodávka (naprosto mě dostala scéna s netradičním způsobem vyzvedávání děvčete z kavárny – jak důvěrně známý auťák nejdřív jen nakoukne do záběru, pak váhavě objíždí okolo, zastavuje, dodává si odvahy, odjíždí, vrací se, pak se rozhodne… hrozně výmluvný, emotivní výstup, a přitom ho celý odehraje jenom to auto). Svérázný mix tulácké romantiky s hlubinnou, do morku kostí zalézající depkou (slova jako filosofie, meditace apod. jsou neadekvátně vznešená, nemají v sobě tu urputnost, opravdovost nenaplněných neurčitých představ a tužeb) – shodli jsme se s mou dobrou ženou, že bychom v tom ve věku mladším než středním viděli víc té romantiky, ale opravdu úchvatná a jedinečná je na tom ta depka.(15.10.2017)

  • farmnf
    *****

    Režijně naprosto extrémně zvládnutý film Theodorose Angelopoulose s hvězdou Marcellem Mastroannim. Nečtěte zde uvedený obsah, o tom to vůbec není. Hudba Eleni Karaindrou je velmi vkusná. Obsah prostý. Spiros je včelař, cestuje s dodávkou plnou včelích úlů z místa na místo, aby stihl tu správnou dobu pro včely. Potkává šlapku, holku z ulice. Jeho tak pomrdaný život se velmi změní ale svému stáří nedoveme nikdo utéct. Vynikající záležitost se skvělou kamerou pro náročné diváky. Tak dobrý film jako tohle z řecké kinematografie jsou pouze Nevěsty ale to je úplně jiné téma.(22.10.2012)

  • tomtomtoma
    *****

    Příhodně a pozoruhodně zpracované filmové dílo o pocitu beznaděje a marnosti. O vyčerpanosti životem, když ve stáří postupně lidé ztrácí všechny své důležité opory, pro které žili. Které je poháněly stále vpřed, udržovaly ve střehu, dodávaly sílu a znamenaly smysl, pro které je život nádherný a nepřekonatelný. Pocit smysluplnosti a užitečnosti je náhle vystřídán naprosto neznámým pocitem zbytečnosti a prázdnoty. Tato prázdnota vyvolává mučivé představy o marnosti, se kterou je život náhle těžce stravitelnou přítěží. Starý učitel na penzi a vášnivý udržovatel rodinné včelařské tradice Spyros (skvělý Marcello Mastroianni) se pokouší pokračovat ve svém každoročním rituálu cesty. Po rozpadu všech svých jistot, opor a ideálů. Jeho největší cesta se ale uskutečňuje v jeho vlastní hlavě. Snaží se bojovat, snaží se vzepřít, snaží se změnit nezměnitelné, snaží si rozpomenout, snaží se hledat, snaží se zapomenout. Volá o pomoc, ale tomuto volání nikdo nerozumí. Stejně tak jako on nerozumí tomu, co se děje kolem něj. Všechny významné hodnoty jeho života postupně zanáší nános prachu zapomnění, nosné sloupy praskají a vše zanechává zkázonosné trhliny v jeho duši a srdci. Důležitou postavou je na cestě potkaná mladá dívka (zajímavá Nadia Mourouzi), která zastupuje současnost, nesrozumitelnost, lehkomyslnost, lascivnost a povrchnost. Jako zástupce současné moderní doby, která se s minulostí, s jejím životním smyslem a hodnotou, dostává do střetu svými rozdílnými náhledy na způsob života a jeho prožívání. Snaží se ovlivňovat, aby nakonec zůstali tím druhým nepochopeni. Z dalších postav: Spyrova manželka (Jenny Roussea) a dva z jeho přátel (Serge Reggiani a Dinos Iliopoulos). I začátek filmu se svojí svatbou je umným symbolem. A symbolický je i konec filmu. Stáří není jednoduchá věc, obzvláště, když ztratíme všechny své jistoty, naděje a víry. Život už nedává mnoho smyslu.(4.1.2016)

  • sator
    **

    Téma mě zaujalo , ne tak zpracování...(20.10.2017)

  • standsiller
    *****

    Už dlho som nevidel film podobných kvalít a ďakujem náhode, že som naň narazil. Marcello Mastroianni ( asi vzdialený brat Juraja Kukuru - ale iba formou ) , aplikoval do filmu vynikajúci posun hlavného protagonistu. Scenár je síce majstrovský , ale aj dosť minimalistický a tiché miesta by nemuseli pri voľbe " random " herca dopadnúť podobne dobre a zrejme by nestačila ani technická škrupina. Epická rovina pojednáva o neľahkej perióde miznúcej obsažnosti strárnuceho človeka pedagóga - odchod z jeho pomerov a nástup na bezcieľnu cestu ponúka výborný posun zo sociálno dramatického zázemia k road moovie o Tarkovského kvalitách.(9.3.2015)

  • MaxipesFik
    ****

    Je jen málo tak smutných filmů: Ultimo Tango a Parigi, Dolce Vita, La Grande bouffe. Provokativní hypotéza: post-antickým kulturám tato nálada vychází skvěle.(30.8.2010)

  • radektejkal
    *****

    Je to film, ne svět, do kterého rádi vstupujeme s tím, že se neptá, zda mu rozumíme, ani zda ho sdílíme. Film prostě běží, a my buď běžíme s ním (někdy ho předběhneme, jindy mu nestačíme), a nebo se díváme, jak běží kolem. Včelař cestuje za květy, a myslí si, že kvůli včelám. Stará přátelství se hroutí, nová jsou pofiderní. Všechno odchází - právě teď, nebo za chvíli. I když všechno jde k šípku, žít se musí dál, už kvůli včelám. Teprve když ani včely.... Znáte přece to známé pořekadlo: "Všechno je na hovno, jen včely jsou na med. Ale med je taky na hovno." Nechtějte na včelaři, aby natíral krásnou branku do domu, když zrezne jako liška. Vždyť přece nám všem jednou, i ty včely uletí.(28.4.2016)

  • Eruntano
    **

    Velmi neinspirativní film. Nesympatický hlavní hrdina je do sebe propadlý strýc, který neví co se sebou ani s lidmi kolem, s nikým se moc nebaví a neprožívá o mnoho víc než neurčitou smutnou prázdnotu. Dá se říct, že dvě hodiny pozorujeme putující živou mrtvolu - taková zombie road-movie. Co se charakteristiky herecké postavy týče souhlasím s Hrabovo. Ono je vlastně vůbec zahaleno v naprosté mlze z jakého důvodu se co děje a proč se kdo chová jak se chová. Snímek tak působí jako velká meditativní cochcárna, což je zklamání.(17.5.2011)

<< předchozí 1 2