Režie:
Mario MonicelliKamera:
Leonida BarboniHrají:
Vittorio De Sica, Antonella Lualdi, Marcello Mastroianni, Riccardo Garrone, Franco Interlenghi, Lorella de Luca, Memmo Carotenuto, (více)Obsahy(1)
Italsko-francouzská filmová veselohra ze současného života. Dává divákovi nahlédnout do osudů pěti italských rodin nejrůznějších společenských vrstev, které spojuje společná problematika: vzájemný vztah rodičů a dětí, jejichž trampoty se projevují v nejrůznějších podobách. Lékař Bacci a majitel elegantního módního salonu Corallo mají potíže s dětmi již dospívajícími, hlídač v zoo Santerelli a jeho žena ošetřovatelka Ines mají trampoty se svými pěti malými dětmi, Guido Blasi je teprve nastávajícím tatínkem a již je týrán nesčetnými rozmary nastávající maminky, a konečně se setkáváme s problematikou bezdětného manželství Rity a Cesara Marchettiových. (Filmový přehled)
(více)Recenze (4)
Zlatý Medvěd - výběr ()
Jsem upřímně překvapený vysokým hodnocením, které zde tento film má (a které z něj mj. dělá Mastroianniho nejlépe hodnocený film na ČSFD). Podle mě ten film beznadějně zastaral a dnešního diváka musí nudit - alespoň mě nebavil skoro vůbec; na můj vkus mi navíc přišel zahlcený příliš velkým množstvím postav, v nichž je složité se vyznat. Líbila se mi tam pouze dějová linka se zmíněným Mastroiannim (který se na scéně objevuje až v 47. minutě filmu!; film je celkem dlouhý 98 minut), která jediná podle mě z filmu nezestárla a stojí dodnes za vidění. ()
Komicko-vážny príbeh rieši obyčajné problémy štyroch rodín a ich vzťahmi medzi sebou tým najkrajším talianskym temperamentom. Výborný scenár vytvára hercom silné pole posobnosti, či to sú detské postavy všetkých vekov, Mastroianniho minimalizmus alebo rozmanitosť Vittoria De Sica. Prvý komentár. ()
Az tymto filmom dosiahol Mario Monicelli medzinarodne uznanie, asi hlavne preto, ze mu kyvli na spolupracu Mastroianni a Antonella Lualdi. Nadherna bola hlavne Antonella Lualdi, ktora sa narodila v Libanone, a svoju poracu v 50.a 60. rokoch - patril madzi najkrajsie herecky tej doby - si delila na 50 - 50 % medzi Taliansko a Francuzsko. Ak ste filmovy znalec, ktory miesto filmovej teorie zaviedol radsej filmovu prax, toto je treba vediet : 85 % ()