Zmýlená neplatí

Tahle komedie by mě byla před padesáti lety určitě bavila, ale problém je, že mě komedie už unavují (Jaroslav Dušek: Naše civilizace se snaží ubavit k smrti). A tak mě ze všech zvučných jmen (Monicelli, Mastroianni atd.) přilákal můj oblíbebný Italo Calvino, jehož (dů)vtip obdivuji dosud. Dílčí předlohou nejspíš povídka "Krádež v cukrářství", neboť Italo Calvino říká, že ho jeden známý informoval, že "epizoda v "Soliti ignoti", v níž zlodějí v bytě, který přišli vykrást, pojídají připravenou večeři, byla inspirována mojí povídkou Furto in pasticceria" (1946). Tato povídka je na internetu, stačí přečíst a porovnat.... Další den: Povídka (jak jsem čekal) je výborná, nad 6 tiskovými stránkami jsem se bavil víc než u filmu. Názvy italských zákusků jsem sice neznal, ale nechal jsem si je zobrazit. Následně pak snědl nohavici jablečného štrůdlu. (10.02.2019)

Začátek je dlouhý a překomplikovaný, mladší herci (Gassman, Mastroianni, Salvatori) ač jsou dobrý, nevidím ,,to,, navíc, a ikona Totó - který pro Itálii znamená to, co pro Francii Louis de Funès - má jen menší roličku: je tady jen na skok. Pro ten hlavní proud diváků bude tedy spíš jen průměrným filmem. Pro ostatní: 1. Incrocci - tento korunovaný král humoru - má vynikající den. 2. Capannello (Carlo Pisacane). 3. Tvůrci vyhledávají gagy. - Hodnocení dnes až 84 procent, je rozhodně přehnaný i tak, že ohodnotili ho většinou diváci - včetně mě-, kteří italské filmy vyhledávají, ale méně než čtyři hvězdičky nemůžu dát filmu při kterém jsem se nakonec dobře bavil. (04.02.2017)

Mojou osobou trochu podceňovaný tréner Monicelli, sa tentoraz svojou nápaditou víziou dopracoval až k mimoriadne krásnemu víťazstvu... , na čo mu mimochodom úplne vhodne poslúžili práve jeho, naprosto ukážkoví, talianski zverenci, z ktorých jednoznačne najviac vyčnieval "IL MATTATORE", ktorý, dovolím si tvrdiť, že pravdepodobne trochu „zatienil” i druhého najlepšieho útočníka Marcella Mastroianniho, ktorý len neustále prihrával na najkrajšie, zápasové góly-kapitánovi mančaftu Vittoriovi Gassmanovi, (no miestami i sám náramným spôsobom opečiatkoval bránku), ktorý svojou 180 centimetrovou výškou, vari automaticky vzbudzoval nevídaný rešpekt, a to snáď nielen kvôli tomu, že dominantný líder Peppe "er Panter", predstavoval hlavného kanoniera...? Určite to nie je iba preto, že mal výškovú prevahu, totižto, súper bol k nemu asi až natoľko zhovievavým, že mu toho pomerne i dosť dovolil, t.j. veľmi často dribloval, čím potom s absolútnym prehľadom hneď skóroval, pretože na základe takých nádherných prihrávok, v podstate ani nemal inú možnosť, čo jednoznačne schvaľujem, pričom zároveň dodávam i to, že povzbudzovať na chvíľu prišla i pekná fešanda Claudia Cardinaleová, a to ešte v jej ranných začiatkoch. V úvodných minútach dynamického športového podujatia samozrejme nechýbal ani obávaný obranca Renato Salvatori, ktorý nielenže svedomito bránil svoje územie, ale rovnako sa snažil byť i rovnocenným hráčom mužstva. V 2. polčase sa rysuje teoretická možnosť, že by mohol byť vystriedaný iným spoluhráčom, čím pôjde de-facto ich celková herná úroveň - smerom nahor alebo nadol? Toto je tak „extrémne exkluzívny zápas”, ktorý počas týchto všetkých minút nadmieru všetkým zúčastneným (za)pasoval, zdá sa, že je to väčšinou vyslovene hra len na jednu polovicu ihriska, pritom protivník zrejme ešte nezložil všetky zbrane, lebo aj protistrana má čo ponúknuť na štadióne „Via delle Madonne”? / Na tejto akcii ma určite neoslovili iba títo spomínaní hráči, aj keď by sa bez ich priamej účasti, sotva jednalo o polovičný úspech (náhradníci skrátka nemajú toľko potrebných skúseností), ale aj samotné zákulisie tímu, a to predovšetkým cieľavedomý manažér s kamerou v ruke, Gianni Di Venanzo, ktorý sa o rovných 5 rokov neskôr dopracoval až do klubu na najvyššej priečke - menom Federico Fellini. A podotýkam, že renomovaný lekár Piero Umiliani, ktorý sa nielenže postaral o zdravie svojej skupiny, ale zároveň ponúkol fanúšikom i vypočutie, vskutku rytmického jazzového soundtracku, tým im spríjemnil sledovanie tohto zaujímavého zápasu, ktorým sa následne napríklad inšpiroval i zručný, konkurenčný odborník Henri Verneuil v jeho budúcom ťažení v Mélodie en sous-sol. Mne dozaista neobyčajne zachutilo, rovnako ako aj týmto športovcom, a tak si idem dať konečne niečo pod zub. (07.10.2022)

No konecne kvalitna talianska komedia o zlodejoch - zacina to v malom, kradezou auta a potom chcu tito ludkovia ale vacsi kseft. Divak si musi zvyknut na pomalsi rozjazd,a le potom to uz ide, perfektna atmosfera Italie 50. rokov, neustale zvraty, vyborne tempo a najma dialogy. Fakt film u ktoreho sedite na kraji stolicky s dychom zatajenym a zabudol som aj dychat. Hviezdy Cinema Italiano - Marcello Mastroianni /la Notte, velka Zranice, manzelstvi po Italsku/ a Toto su len vo vedlajsich ulohach. Druha polka filmiu je uz kvalitna filmarska jazda se vsim vsudy - nuda nehrozi, dialogy vyborne, exteriery ...... fakt vrele odporucam . 84 % (17.09.2019)

Tento svižný, vtipný gangsterský filmeček (s nezbytnou jazzovou melodikou) mi ze všeho nejvíce připomněl poetiku filmů jako je Sbal prachy a vypadni,nebo Podfu(c)k, ale má v sobě i cosi z Tarantinových postupů... nejlepší na něm je, že vedle těchto filmů velmi obstává i sám o sobě a určitě by bavil i puklikum zmíněných filmů... (06.12.2005)