Svědomí Denisy Klánové

Prvoplánová agitka, určená primárně pro jednodušší diváky TV Nova, která se nějakým omylem dostala na obrazovky České televize (tenhle dramaturgický tah je trochu mimo mé chápání). Schematický scénář Josefa Klímy se nese na vlně bulvárních očekávání a uspokojuje jen ty nejprimitivnější očekávání - politika je zkorumpovaná, bulvární média manipulující a všehoschopná, policie neprofesionální a zneužívající své pravomoci, sociální pracovníci cyničtí, matky obětí vraždí, čtrnáctiletí si vesele střílí a znásilňují atd., prostě to, co chce plebejec slyšet a vidět...vše naprosto černobílé...o stupidním konci nemluvě. Latentní manipulace s divákem...inspirovaná zprávami bulvárních kanálů... Smutné pokoukání... (29.03.2009)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 9/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +obsazení (těšil jsem se na Patricii Solaříkovou), postavy, scénář, režie -mohlo by být i delší, přál bych si i jiný konec/// Nevěděl jsem do čeho jdu. Film mě však svým námětem oslovil hned od začátku. A nutno říct, že to je na české poměry nejdrsnější film poslední doby. Až se bojím toho jak moc je to skutečné, reálné (nemusí nutně být, ale působilo to tak na mě). Scéna jež evokuje film Přání smrti ve mě rezonuje ještě teď. Ať byl tedy záměr tvůrců jakýkoliv, na mě film silně zapůsobil./// Celkem 86%/// (29.03.2009)

Kontroverzní téma, kde dva tábory vedou žabomyší válku. Významné překlepy - detekční x detenční, což mě velmi dráždilo. Do každého herce se v pohodě dal dosadit někdo z politické scény, někdy tam byla až nápadná vizuální podobnost. Celkově příběh vyzněl sice opravdově, ale realita je daleko horší. Mladí delikventi jednají především pudově, takže jsem se celkem divila, že celá rodina přežila. Ideál na samotném počátku střídá skutečnost, že od chronických útěkářů není radno čekat nic pozitivního, pouze strach o holý život. I když paradoxně vše bylo nalíčeno člověkem, kterému Denisa celkem věřila. Nic moc obrázek o českém člověku. Ten konec hrál hodně na city diváků. Josef Klíma celkem zklamal, Radikální řez byl lepší. (30.03.2009)

Nemilosrdný pohled dovedený ad absurdum naznačuje skutečný stav společnosti. Nadsázka, v níž a s níž je příběh podáván, může působit jako kontroverzní. Je možné označit ji právě tak za pronikavou sondu jako za plakátový výkřik. O podstatné části skutečného chodu naší skutečné politiky tu sice není řečeno zdaleka vše, ale její odvrácená tvář tu nesporně podána je. Oba pohledy se navzájem nevylučují; prokreslenost a propracovanost některých souvislostí námětu, ale i scénáře stejně tak jako prostor pro herecké výkony totiž očividně skřípou. Určitou výjimkou se zdá být úloha ředitele dětského domova ve Šmicrově podání. Je otázka, zda si publicistická syrovost, se kterou je příběh podán, uchová svou působivost "zeitstücku" i v širším časovém výhledu, či naopak rychle utone v zapomnění. Tato otázka je i odpovědí na ve vzduchu visící dotaz, co je v této televizní inscenaci silnější: detektivní časový prvek nebo snaha o postižení obecnější společenské tendence? (29.03.2009)

Rozhodně bych to tak tragicky neviděl. Něco se mi sice zdálo přitažené za vlasy, ale některé praktiky z fimu jsou podle mého názoru i reálné. Neviděl bych to ani jako "agitku pro primárně jednodušší diváky TV Nova", jak tu bylo v jednom komentáři řečeno, spíše bych se na tento film podíval i z jiného pohledu, a to jako na střet naivity s realitou. (30.03.2009)