• darthvader77
    *****

    Měl jsem možnost vidět díl o Karlu Krylovi v kterém byl rozhovor s Jiřím Černým. Pěkně natočený dokument, kde vzdali poctu, jednomu z nejlepších hudebníků jakého kdy naše země měla, dozvěděl jsem se spoustu o Krylově Osobnosti a životě, což jsou informace pro mě velmi zajímavé, navíc vše je proloženo Krylovými největšími hity na kterých jsem vyrostl, takže musím dát plnou palbu, ale s pozámkou, že jde pouze o tento díl. Milan Lasica je skvělý sympaťák, tak akorát s ním zajít na pivo a jako moderátor, týhle talk-show na výbornou.(30.1.2014)

  • MI-380
    ****

    Všichni ti tvůrci naší populární hudby posledních šedesáti let vypadají v porovnání s aristokratickým suchým humorem Milana Lasici jako žáčkové základní školy vyšetřovaní nějakou hodně významnou, přitom však laskavou a tolerantní autoritou. Jinak má pořad vysokou dokumentární hodnotu, jde o část naší poválečné kulturní historie, dokumentované mnoha dobovými ukázkami a hlavně vzpomínkami přímých účastníků, kteří bohužel ubývají a s nimi i jejich vzpomínky a často zajímavé příběhy. 70%.(4.5.2011)

  • sportovec
    *****

    Zdánlivě obyčejný střihový retropořad Lasicovou zásluhou získal na lidské proteplenosti a přesvědčivém československém vyznění. Důvěrný znalec a obdivovatel české kultury svou slovenskou citovostí doslova až rozezpívával i ty nejvíce odtažité a plaché z řad pozvaných předních osobností české hudby k netušeným výkonům a často až objevně působícím vzpomínkám. Poznání, že šedesátá léta byla "zlatá", uvědoměné i na těchto písních vesměs semaforské generace, není od věci. Je to totiž také poznání stále inspirativních a podnětných kořenů soudobé české a v mnoha ohledech i slovenské hudby pro lidi (pop music).(23.10.2010)

  • Disk
    ***

    Jedna hvězdička dolů za krácení písní.(1.8.2009)

  • altaica
    ****

    Text se týká pouze dílu věnovanému Karlu Krylovi. Milan Lasica se svým suchým humorem, noblesou a dokonalým vhledem zpovídá Jiřího Černého nikoliv jako hudebního publicistu a kritika, ale jako osobního přítele Karla Kryla deset let poté, co Kryl navždy odešel. Dovídáme se mimo jiné i důvody Krylova antikomunistického přesvědčení vycházející už z dětských zkušeností, kdy držel otce za ruku ve chvíli, kdy mu zabavenou tiskárnu bolševičtí pohůnci ještě navíc totálně zdemolovali nebo kdy jej kamarád ve škole skopal ze schodů, protože Karel svým nečlenstvím v Pionýru kazil škole 100% účast v této rudé organizaci. Černý se i zamýšlí nad důvody určité Krylovy zatrpklosti po návratu z exilu, kterou vidí zejména v tom, že dříve než někteří z nás viděl, jak tu špatně fungovalo právo, vnímal špatný vztah spousty občanů k exulantům a dle Černého ho trápila i ztráta inspirace. V Německu Karel Kryl vystudoval dějiny umění a což je asi všeobecně známé, měl vynikající čich na dějinné události a odhad, kudy se budou ubírat. Z tohoto hlediska pak není udivující v jiném dokumentu tvrzení chirurga , který Kryla operoval, že Karla šlo zachránit, ale Karel to vzdal, protože už nechtěl dál žít. Černý pak vyzdvihává ještě význam Kryla jako písničkáře a interpreta – v Andělovi předvedl hlasový rozsah přesahující dvě oktávy - a to na rozdíl od ostatních historiků, kteří v Krylovi viděli především básníka. Vše proloženo videonahrávkami Krylových písniček, které tu zůstaly a zůstávají s námi i dlouho potom, co mistr sám s námi už není.(17.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace