Kam zmizel ten starý song

Obrovské množství informaci z první ruky. Unikátní vzpomínky na písničky i osobnosti které už nežijí. Mě tak napadá že by pořadu slušel možná více odborník např.Jiří Černý... 1. díl: Jiřina Fikejzová 2. díl: Ladislav Štaidl 3. díl: Hanák,  4. díl: 5. díl: 6. díl: 7. díl: 8. díl: 9. díl: 10. díl: 11. díl: 12. díl: 13. díl: 14. díl: 15. díl: 16. díl: 17. díl: 18. díl: 19. díl: 20. díl: 21. díl: 22. díl: 23. díl: 24. díl: 25. díl: 26. díl: 27. díl: 28. díl: 29. díl: 30. díl: 31. díl: 32. díl: 33. díl: 34. díl: 35. díl: 36. díl: 37. díl: 38. díl: 39. díl: 40. díl: 41. díl: 42. díl: 43. díl: 44. díl: 45. díl: 46. díl: 47. díl: 48. díl: 49. díl: 50. díl: 51. díl: 52. díl: 53. díl: 54. díl: 55. díl: 56. díl: 57. díl: 58. díl: 59. díl: 60. díl: 61. díl: 62. díl: 63. díl: 64. díl: 65. díl: 66. díl: 67. díl: 68. díl: 69. díl: 70. díl: 71. díl: 72. díl: 73. díl: 74. díl: 75. díl: 76. díl: 77. díl: 78. díl: Kam zmizel ten starý song. (31.01.2012)

Zdánlivě obyčejný střihový retropořad Lasicovou zásluhou získal na lidské proteplenosti a přesvědčivém československém vyznění. Důvěrný znalec a obdivovatel české kultury svou slovenskou citovostí doslova až rozezpívával i ty nejvíce odtažité a plaché z řad pozvaných předních osobností české hudby k netušeným výkonům a často až objevně působícím vzpomínkám. Poznání, že šedesátá léta byla "zlatá", uvědoměné i na těchto písních vesměs semaforské generace, není od věci. Je to totiž také poznání stále inspirativních a podnětných kořenů soudobé české a v mnoha ohledech i slovenské hudby pro lidi (pop music). (23.10.2010)

Všichni ti tvůrci naší populární hudby posledních šedesáti let vypadají v porovnání s aristokratickým suchým humorem Milana Lasici jako žáčkové základní školy vyšetřovaní nějakou hodně významnou, přitom však laskavou a tolerantní autoritou. Jinak má pořad vysokou dokumentární hodnotu, jde o část naší poválečné kulturní historie, dokumentované mnoha dobovými ukázkami a hlavně vzpomínkami přímých účastníků, kteří bohužel ubývají a s nimi i jejich vzpomínky a často zajímavé příběhy. 70%. (04.05.2011)

Viděno více dílů, z poslední doby třeba o Vlastimilu Hálovi. Pořad nabízí kromě rozhovorů moderátora Lasici se zpěváky nebo jejich příbuznými autentické písně, které jsou hezky popsané a vždy víme, kdo je autorem a kdo to zpívá. Pořad nabízí hezkou vzpomínku na známé, dnes už ale spíše zapomenuté, autory písniček nebo jejich zpěváky. (20.07.2019)

Text se týká pouze dílu věnovanému Karlu Krylovi. Milan Lasica se svým suchým humorem, noblesou a dokonalým vhledem zpovídá Jiřího Černého nikoliv jako hudebního publicistu a kritika, ale jako osobního přítele Karla Kryla deset let poté, co Kryl navždy odešel. Dovídáme se mimo jiné i důvody Krylova antikomunistického přesvědčení vycházející už z dětských zkušeností, kdy držel otce za ruku ve chvíli, kdy mu zabavenou tiskárnu bolševičtí pohůnci ještě navíc totálně zdemolovali nebo kdy jej kamarád ve škole skopal ze schodů, protože Karel svým nečlenstvím v Pionýru kazil škole 100% účast v této rudé organizaci. Černý se i zamýšlí nad důvody určité Krylovy zatrpklosti po návratu z exilu, kterou vidí zejména v tom, že dříve než někteří z nás viděl, jak tu špatně fungovalo právo, vnímal špatný vztah spousty občanů k exulantům a dle Černého ho trápila i ztráta inspirace. V Německu Karel Kryl vystudoval dějiny umění a což je asi všeobecně známé, měl vynikající čich na dějinné události a odhad, kudy se budou ubírat. Z tohoto hlediska pak není udivující v jiném dokumentu tvrzení chirurga , který Kryla operoval, že Karla šlo zachránit, ale Karel to vzdal, protože už nechtěl dál žít. Černý pak vyzdvihává ještě význam Kryla jako písničkáře a interpreta – v Andělovi předvedl hlasový rozsah přesahující dvě oktávy - a to na rozdíl od ostatních historiků, kteří v Krylovi viděli především básníka. Vše proloženo videonahrávkami Krylových písniček, které tu zůstaly a zůstávají s námi i dlouho potom, co mistr sám s námi už není. (17.02.2013)