poster

Cukr, káva, limonáda

  • Francie

    Un, deux, trois, soleil

  • USA

    1, 2, 3, Freeze

  • USA

    1, 2, 3, Sun

Drama / Komedie

Francie, 1993, 104 min

  • radektejkal
    ****

    Bertrand Blier sype ze svého pytle (koule) nápad za nápadem. Stejně tak jako postmoderní filosofové. Pro jejich rozluštění je však stejně obtížný jak oni. Co nám svým filme předkládá? Multi-kulti-peklo nebo spásu v nerozlišeném? Je právě tohle postmoderní situace, o které mluví Jean-François Lyotard? Nahrazuje zde "pluralita malých, mezi sebou soupeřících příběhů totalitu velkého příběhu"?... Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum alias Un, deux, trois, soleil alias One two three freeze je dětská hra, při níž (jako u každé hry) je třeba dodržovat pravidla. Na "bum" se musí zastavit a kdo se pohne musí jít zpět na místo, z něhož vyšel. Nebo se pravidla nerespektují a po "bum" se jde dál nebo se udělá cokoli jiného. Nedodržování pravidel dětských her je ze společenského pohledu nebezpečnější než zabití boha... Otrocké zastrčení tohoto filmu do škatulky "Drama / Komedie" je známkou toho, že se o filmech moc nepřemýšlí. Pro označení "postmoderní" by se hodila celá řada dalších filmů především z konce minulého století (např. výborná "Synekdocha, New York" z poslední doby).(3.11.2015)

  • katakomb
    ****

    Těžko si dokážu představit, že by v dnešní době vznikl podobný film. Anouk Grinberg hraje tak absolutně přesvěčivě, že tím dokáže udržet diváka v nelineárně tomto vyprávěném příběhu, který místy zachází možná až příliš daleko do fantazie. Marcello Mastroianni mi v tom filmu nějak neseděl, ale to je jen osobní dojem. Hudba skvěle dokresluje celou atmosféru předměstí přístavního města, kde se mísí kultury, kde se potuluje mládež, kde mladá holka hledá lásku a prožívá rozpor nejen ve vztahu ke své rodině, ale i k očekáváním a představám o svém životě.(21.3.2020)

  • Snorlax
    ****

    Zřejmě nejkritičtější Blierův film, na který pan režisér použil metodu dětské hry Mikádo, rozsypal barevné tyčinky s kousky příběhu a postupně se je snažil z hromady vytahovat tak, aby nezavadil o ostatní. Měla jsem celkem problém zvyknout si na tento styl vyprávění. Také mi celkem chyběl Blierův sžíravý humor. Sociálně kritické drama je to zajímavé, je vybaveno mimořádnou hudbou a skvělými hereckými výkony, ale na mě působilo malinko nekompaktně. Výborný výkon podal Olivier Martinez i obě dámy, Boyer i Grinberg. Zub času překvapivě více ohlodal Clauda Brasseura, nežli Marcella Mastroianniho. Ale na druhou stranu, dřívější lamač ženských srdcí v roli dědka nasáklého alkoholem? Dost smutný pohled.(21.5.2013)

  • VeraF
    *****

    Film, který mne naprosto okouzlil mnoha nezvyklými formami – snovostí (běžně se vyskytující a hovořící opilý otec, který je už dávno mrtvý; rovněž mrtvý milenec komentující sexuální život manželů apod...), pro mne zcela novými vstupy - monology, které jako vysvětlující komentáře vykřikují postavy přímo do kamery, mystičností (černoška ovládající umění přivézt naléhavostí a fyzickým kontaktem mrtvého zpět do života), syrovými scénami (znásilňovaná učitelka nadává žákům Co mne znásilňujete, pitomci, já vám dám sama), věrohodností popisu bezútěšnosti chudého sídliště (deprimující motiv přenášených očíslovaných dveří, komický přibývající počet cizích strávníků apod.). Nádherně nevšední film, který jsem shlédla omylem kdysi v noci na ČT2 se spadlou čelistí a po letech jsem se rozhodla ho vypátrat a podívat se na něj znovu.(23.9.2013)

  • arie
    ***

    Cukor, káva, limonáda, príznačný názov pre snímku autora, ktorého diela vo mne evokujú neortodoxné chuťové kombinácie, ktorých konzumácia môže vyvolať neočakávané následky. Blier snúbi komiku s tragikou, aplikuje svoj tradičný absurdný humor na rozprávanie o nekonvenčom vyrastaní jednej rebelantskej dievčiny, osciluje medzi mladíckou hravosťou a pučiacou sexuálnou imagináciou. Problematické sú postavy príbehu, medzi ktorými som nenašiel nikoho, ku komu by som si mohol vybudovať iskierku sympatie, dominantná hlavná predstaviteľka ma neustále iritovala a neoslovovala ma ani svojimi vizuálnymi (ne)dispozíciami. Snímka, v ktorej vás najväčšmi zaujmú originálne uzdravovacie metódy korpulentnej černošky, prechádza útrobami filmového labužníka pomerne zdráhavejšie. Blier, pre ktorého tvorbu je kontroverzia signifikantná, netočí bežné príbehy, ani príbehy, ktoré by som príjimal jednoznačne kladne alebo záporne, ich nevyrovnanosť je ich leitmotívom. Tentoraz mi však v jeho svete chýbalo viacej vzájomných sympatií, prípadne aspoň prítomnosť veľkého Gérarda, no na druhú stranu musím zhodnotiť i túto skúsenosť s jeho tvorbou ako pozoruhodnú a nepredvídateľnú.(9.10.2012)