Ten, koho se bojíš

Psycho jako kráva. To se snad ani jinak říct nedá. Dlouho jsem přemýšlel, jestli dát čtyři, ale nakonec to jistí poctivá pěti hvězda, protože ty následky, které ve Vás tenhle film vyvolá, si nenecháte jen na pár minut nebo hodin po skončení filmu. Já nad ním třeba přemýšlím doteď, pár dnů po skončení projekce. Šílený, jakou sílu má obyčejné slovo na psychiku každého z nás. Ulrich Thomsen tu svojí postavu zahrál fakt poctivě. Divnej on byl už od začátku. Takovej tiší, ale víceméně hodnej chlap. Pak se ale rozjede totální psychologickej teror, u kterého Vám nebude dobře. Ke konci Vás zastihne jeden šok a na konci pak i druhej. Závěrečné zakončení na hlavním nádraží v Praze pak našinec přijme s radostí, protože nic jiného mu v ten moment ani nezbyde. Žijeme skutečně životy, které chceme žít nebo jsme zamčeni v bublině, které nás obalila přijímáním různých skutečností, které se kolem našeho života naskytly, a které radši přijmeme než, abychom se jimi konfrontovali? (05.10.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $592,494║ (30.08.2010)

Dochuť jinak kultivovaného filmu je nahořklá. Emocemi, otazníky a zvraty nabitý námět vyznívá v ochladlé atmosféře snímku do ztracena. Divákovi není umožněn přístup do nitra dění, ale zároveň není ani saturován chladně analytickým rozborem zla v člověku. Levring se na škále mezi emocionální manipulací Larse von Triera a vědeckým rozborem Michaela Hanekeho zařadil kamsi do šedého pásma, kde drásavé motivy ztrácejí ostré hrany a zjitřené postavy mátožně bloudí expresivní krajinou dánského venkova. Ačkoli se úspěšně vyhnul samoúčelnosti a bezobsažnosti, zůstal tvůrce uvězněný za vyleštěným sklem svého filmu. (24.07.2010)

Tenhle severský film nestojí za pozornost jenom "díky" podílu českých členů štábu a českých vlaků v závěru, ale protože jde o zdařilé psychologické drama, resp. civilně pojatý komiksový film na dánský způsob. Celou dobu se pracuje s tím, že se jedná o hulkovskou variaci, kdy titulní postava nedokáže kontrolovat své emoce, protože se dobrovolně vystavila lékařskému experimentu. Mírně předvídatelná pointa ale předchozí postaví na hlavu a ve spojitosti s ní zamrzí, že když šlo celou dobu o psychologické drama schizoidního jedince "postiženého" svazujícími společenskými konvencemi, nepřekročí se žánrová pravidla a divák se nerozruší, musí mu být nabídnut alespoň částečně šťastný konec. V závěru jsem tak neměl pocit, že by se mezi námi mohl pohybovat podobný psychopat a že společnost může plodit takové zrůdy, ale že jde o formálně precizně zvládnutý snímek s nápaditými přechody mezi fikčními zdroji hudby i její významotvorností a chytře dávkovanými informacemi. Pokud by ale aspoň takhle dopadla česká PO UTA, byl bych rád. (05.03.2010)

Scénárista i režisér se snaží diváka mást a předkládají mu falešné indicie pro pochopení motivace hlavní postavy. V zásadě jde o jednu z forem nemoci zvané krize středního věku. Vědomí, že vám život proklouzává mezi prsty, užírání se ze špatné životní volby, zahořklost a neschopnost vystoupit z naprogramované jízdy může vést postupně až k nenávisti a zkratu. K tomu, co dokázal během pár hodin Michael Douglas ve Volném pádu, se sice Mikael nedopracoval, ale jeho pozvolný sestup do zatracení je možná ještě mrazivější. Kristian Levring si pohrává s měnící se náladou a směřuje do stále tísnivějších poloh a Ulrich Thomsen si vyhrál s jednou ze svých typických rolí - pro podobné temné destruktivní charaktery má nepochybně talent. Celkový dojem: 75 %. (07.10.2015)

Hlavní hrdina vyvádí o level zajímavější věci než ten v podobné ODVRÁCENÉ STRANĚ MĚSÍCE, ale pořád to není žádná sláva. (12.10.2018)

„Tenhle pocit svobody, který mám poslední měsíc, mi nesmí proklouznout mezi prsty. Sigrid potřebovala řídit náš život řadu let. Pomalu přebírala kontrolu nad vším. To není dobré pro nikoho z nás. Teď je na čase, abych udělal menší opravy. Nic velkolepého. Jen dát věci zpět do rovnováhy. Jsem si jistý, že to bude lepší pro nás všechny.“ Jenže dobrovolné testování nových antidepresiv není pro každého…Od Levrina jsem viděl jen o 6 let mladší Spásu a tenhle film byl snad ve všem jiný. Z těžkého psychologického dramatu o krizi středního věku se směrem ke konci stane takřka nefalšovaný thriller. Bavilo mě sledovat hlavního hrdinu, jak se „proměňuje“ (a probouzí se v něm život…či spíš zvíře?), snažit se do něj vcítit a porozumět mu. Ale „pod prášky“ se začne cítit živý až příliš (pěst, telefonát, hra v autě, posezení na pohovce, chlupatí kamarádi), takže mé sympatie k Mikaelovi začaly poněkud ochabovat. Závěr, jenž jakoby ani nenavazoval na předešlý zvrat, mě pak docela zklamal. Po většinu filmu jsem byl ale spokojený, takže dávám slušné 4*. (14.06.2020)

Aj slušný a obľúbený človek sa môže zmeniť keď sa dá na tabletky a dobrovoľne v rámci testovania nových liekov začne hltať také svinstvo. Pekne postupne tak Mikael prichádza o zdravý rozum, pričom celé jeho trápenie vrcholí v nepríjemnom finále. Naozaj pekný psychologický rozbor straty osobnosti. Aj Paprike Steen to tu svedčilo, dokonca viac ako obyčajne. So svojou psychikou a podvedomím si neradno zahrávať. 75/100 (08.12.2015)

Výborná záležitost, mohu-li soudit. Film jsem si nejdřív zkusil pustit před spaním, maje v sobě dvě lahve vína, a umíral jsem z pocitu, jak je ten film geniální. Asi po hodině jsem usoudil, že to nemá cenu, šel spát, a pustil si to druhý den znova od začátku, tentokrát nastřizlivo. Už mi to tak geniální nepřišlo (jak překvapivé), ale film mě určitě bavil o sto šest. Krásná kamera, výborný herecký představitel hlavní role, napínavá atmosféra, a celá řada perfektně vystavených scén, u kterých si říkáte jen "uf, ty vole". V momentě, kdy se vyjeví hlavní pointa, jsem si sice řekl "aha, takže to celý nechápu", ale nic to nemění na tom, že jsem si film i tak užil. Pro fandy severské kinematografie sázka na jistotu, a pro ty ostatní tip na super film. (03.03.2015)

Šťastná a zajištěná rodina - Mikael má ovšem pocit, že pro ně dělá strašně málo. Tato Kopfrkinglovská myšlenka je v podání hlavního hrdiny realizována velmi podivně. Chvílemi možná ví, co chce, ale rozhodně neví, jak toho dosáhnout - placebo efekt je holt sviňa. Černá komedie či silné psychologické drama? Já osobně jsem, bohužel, zůstal na rozcestí. (18.04.2015)

Neměl by se ten film jmenovat spíše Ten, kdo tě unudí? Nulová atmosféra, žádná gradace děje, naprosto nepochopitelně jednající postavy, v závěru žádné vysvětlení. Ale co vlastně vysvětlovat na hodině a půl o ničem, že? (03.05.2015)

Je to veľmi nepríjemná, mrazivá dráma derúca sa pod kožu, aby opanovala každú zmysluschopnú bunku a tak nastavila znepokojujúci a nepríjemný pocit. Pretože najhoršie na tom bolo to samotné tušenie, ktoré predchádzalo situácii! Prial som si, aby som to mal už rýchlo za sebou. Uff... Zviera drieme v každom z nás ! (18.09.2010)

Celý čas sledujete každý Mikaelov krok, počúvate čo si zapisuje do denníka, čakáte kedy to všetko začne ... prehltne tabletku, zapije vodou a ono to naozaj začne. Potom príde pointa, myslíte si, že sa všetko zmení, ale nie ... ono sa to rúti ďalej a posledných 20 minút hrá Ulrich ako o život. (31.08.2015)

Michael už má vše a příliš neví, čemu by se měl dál věnovat. To, co doposud znamenalo veškeré štěstí, mu teď pomalu ale jistě začíná lézt na nervy a on by byl ochoten okusit ledacos... Třeba spálit za sebou úplně všechno - hlavně mít zase ten pocit, že je kam jít. Mrazivé drama o svobodě lidské mysli. (25.10.2009)

Jeden z mála severských filmů, kterému jsem nepřišla na chuť. Ději se tam sice hrozné věci, jak se Mikael postupně mění k horšímu, ale šlo to jaksi mimo mně. Domnívám se, že to všechno byly jen jeho představy a nic z toho se nestalo. Ale film mě neoslovil. (01.04.2017)

Další rande s Ledovou královnou. Tentokrát dostála svému nicku a zavítali jsme do severských končin. A ne jen díky tomu, občas přešel mráz po zádech. Je nutné říci, že filmu není co vytknout. Herci jsou výborní a především hlavní hybatel příběhu je dokonalý. Ten ničím nepřekvapí, ale ono čekání na "kdy" a "co" se stane, je stejně tíživé, jako když se to už děje. Bohužel a nebo možná naštěstí, se tvůrci nepouštějí do extrémů. Vždy přibrzdí a zařadí zpátečku. Jenže jak už to tak na ledě bývá, ještě chvíli to klouže. A tady vlastně vzniká můj problém. Tyhle filmy ve mě nechají nějaký ten škrábanec ještě několik dní. A jak vždy říkám: na filmy se dívám kvůli emocím. Tady jich bylo hodně, jenže sakra tíživých. Je na čase si přiznat, že jsem srábek. 69 procent za kvalitní, ale mrazivý snímek.  (Otázka zní, jestli nebude lepší ten strach spíš začít překonávat :-) ) (25.06.2021)

Prášky neprášky, placebo neplacebo: ty to mohly jen urychlit (nebo zpomalit), ani nešlo o diskutovanou "krizi středního věku", alespoň ne tu běžnou. Klinický obraz je tu veskrze freudovský. Mikael si žije nad poměry (kdo by mohl pracovat nebo vůbec něco dělat, když celou stěnu tvoří pohled na jezero?), Luxusu, postavení (včetně rodinného) dosáhl jen na úvěr, za jistou cenu, kterou teď musí splácet. "Dokonale" vytěsnil svoje perverzní a agresilvní sklony - chápající manželka a upřímná dcera na jedné straně, a veslování a jogging na druhé, nejsou ekvivalentní náhradou. Mikael tedy povoluje uzdu a snaží se dohnat to, co zaměškal (vytěsnil). Ale psychika funguje jinak, než se možná domnívá, další úvěr si už vzít nemůže. Žádné rovnováhy (jakési kompenzace), o níž bláhově usiluje, se takto dosáhnout nedá. "Cesta", o které často mluví, ale až do závěru filmu se jí vyhýbá, komunikace s matkou, může spíš vést k cíli, který si předsevzal - alespoň já v tom vidím určitou nadějí. A nám všem nezbývá než sprásknout ruce a říct si s Petrem Skoumalem: Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde! (23.09.2021)

ocenenia : MFF Mar del Plata 2008 - Najlepší herec (Ulrich Thomsen), Najlepší scenár (Kristian Levring, Anders Thomas Jensen) (24.02.2010)

Hodně mrazivý film. Mám ještě husí kůži, celou druhou polovinu filmu už jsem se jenom bála, co kde Mikael ještě vyvede. Výborná atmosféra i hlavní herecký výkon, překvapivý vývoj děje. Nejhorší na tom je, že si člověk čím dál tím více uvědomuje, kolik nebezpečných psychopatů se v naší společnosti úplně volně pohybuje. A nejméně průhlední jsou ti s vysokou inteligencí, u kterých dlouho nikdo nic divného nepozoruje ( nebo nikdy ) a klidně si chodí kolem nás. Svět je bláznivý a na to asi všichni časem dojedeme. (01.03.2015)

další typické dílko, které zapadá do syrové severské kinematografie, se zajímavým a netradičním námětem. Tentokrát se mi však film asi netrefil do nálady a chvilkami nudil. Přesto příběh se mi líbil a smyslupnost filmu je výrazná, jen to mohlo být natočeno víc poutavěji a živěji. A přes veskrze trudnou náladu, kterou vyvolává, dávám lepší tři hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (23.04.2012)