Reklama

Reklama

Celý život byl spořádaný a oblíbený člověk, než se rozhodl začít se řídit podle vlastních pohnutek. Mikael má milující ženu a veselou dospívající dceru, s nimiž žije v luxusním rodinném domě. Před nedávnem si dal pauzu v práci na ministerstvu a má konečně čas soustředit se na svůj vnitřní rozvoj. Proto se také rozhodne zúčastnit se lékařského testu na nová antidepresiva. Postupem času se ale na něm začnou pomalu projevovat změny v chování, které ale nejprve on sám vnímá pozitivně. Stoupající agresivita a potřeba manipulovat druhými vedou nejen k postupnému rozpadu rodinné idyly, ale především k nevratné proměně Mikaela.
Film jednání hlavního hrdiny kontrastuje s poklidností a estetickou harmonií moderního rodinného domu a přilehlého jezera. Pomalý rytmus dává prostor pro jemnou hereckou práci, která představuje hlavní klady tohoto filmu. Hlavní roli ztvárnil jeden z předních dánských charakterních herců Ulrich Thomsen. Do paměti diváků se zapsal v řadě oceňovaných skandinávských filmů jako Rodinná oslava, Bratři a Adamova jablka, ale objevil se i v mezinárodních produkcích jako Jeden svět nestačí, Hitman či Střepy v hlavě. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (44)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Dochuť jinak kultivovaného filmu je nahořklá. Emocemi, otazníky a zvraty nabitý námět vyznívá v ochladlé atmosféře snímku do ztracena. Divákovi není umožněn přístup do nitra dění, ale zároveň není ani saturován chladně analytickým rozborem zla v člověku. Levring se na škále mezi emocionální manipulací Larse von Triera a vědeckým rozborem Michaela Hanekeho zařadil kamsi do šedého pásma, kde drásavé motivy ztrácejí ostré hrany a zjitřené postavy mátožně bloudí expresivní krajinou dánského venkova. Ačkoli se úspěšně vyhnul samoúčelnosti a bezobsažnosti, zůstal tvůrce uvězněný za vyleštěným sklem svého filmu. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Psycho jako kráva. To se snad ani jinak říct nedá. Dlouho jsem přemýšlel, jestli dát čtyři, ale nakonec to jistí poctivá pěti hvězda, protože ty následky, které ve Vás tenhle film vyvolá, si nenecháte jen na pár minut nebo hodin po skončení filmu. Já nad ním třeba přemýšlím doteď, pár dnů po skončení projekce. Šílený, jakou sílu má obyčejné slovo na psychiku každého z nás. Ulrich Thomsen tu svojí postavu zahrál fakt poctivě. Divnej on byl už od začátku. Takovej tiší, ale víceméně hodnej chlap. Pak se ale rozjede totální psychologickej teror, u kterého Vám nebude dobře. Ke konci Vás zastihne jeden šok a na konci pak i druhej. Závěrečné zakončení na hlavním nádraží v Praze pak našinec přijme s radostí, protože nic jiného mu v ten moment ani nezbyde. Žijeme skutečně životy, které chceme žít nebo jsme zamčeni v bublině, které nás obalila přijímáním různých skutečností, které se kolem našeho života naskytly, a které radši přijmeme než, abychom se jimi konfrontovali? ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Tenhle pocit svobody, který mám poslední měsíc, mi nesmí proklouznout mezi prsty. Sigrid potřebovala řídit náš život řadu let. Pomalu přebírala kontrolu nad vším. To není dobré pro nikoho z nás. Teď je na čase, abych udělal menší opravy. Nic velkolepého. Jen dát věci zpět do rovnováhy. Jsem si jistý, že to bude lepší pro nás všechny.“ Jenže dobrovolné testování nových antidepresiv není pro každého…Od Levrina jsem viděl jen o 6 let mladší Spásu a tenhle film byl snad ve všem jiný. Z těžkého psychologického dramatu o krizi středního věku se směrem ke konci stane takřka nefalšovaný thriller. Bavilo mě sledovat hlavního hrdinu, jak se „proměňuje“ (a probouzí se v něm život…či spíš zvíře?), snažit se do něj vcítit a porozumět mu. Ale „pod prášky“ se začne cítit živý až příliš (pěst, telefonát, hra v autě, posezení na pohovce, chlupatí kamarádi), takže mé sympatie k Mikaelovi začaly poněkud ochabovat. Závěr, jenž jakoby ani nenavazoval na předešlý zvrat, mě pak docela zklamal. Po většinu filmu jsem byl ale spokojený, takže dávám slušné 4*. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Scénárista i režisér se snaží diváka mást a předkládají mu falešné indicie pro pochopení motivace hlavní postavy. V zásadě jde o jednu z forem nemoci zvané krize středního věku. Vědomí, že vám život proklouzává mezi prsty, užírání se ze špatné životní volby, zahořklost a neschopnost vystoupit z naprogramované jízdy může vést postupně až k nenávisti a zkratu. K tomu, co dokázal během pár hodin Michael Douglas ve Volném pádu, se sice Mikael nedopracoval, ale jeho pozvolný sestup do zatracení je možná ještě mrazivější. Kristian Levring si pohrává s měnící se náladou a směřuje do stále tísnivějších poloh a Ulrich Thomsen si vyhrál s jednou ze svých typických rolí - pro podobné temné destruktivní charaktery má nepochybně talent. Celkový dojem: 75 %. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Tenhle severský film nestojí za pozornost jenom "díky" podílu českých členů štábu a českých vlaků v závěru, ale protože jde o zdařilé psychologické drama, resp. civilně pojatý komiksový film na dánský způsob. Celou dobu se pracuje s tím, že se jedná o hulkovskou variaci, kdy titulní postava nedokáže kontrolovat své emoce, protože se dobrovolně vystavila lékařskému experimentu. Mírně předvídatelná pointa ale předchozí postaví na hlavu a ve spojitosti s ní zamrzí, že když šlo celou dobu o psychologické drama schizoidního jedince "postiženého" svazujícími společenskými konvencemi, nepřekročí se žánrová pravidla a divák se nerozruší, musí mu být nabídnut alespoň částečně šťastný konec. V závěru jsem tak neměl pocit, že by se mezi námi mohl pohybovat podobný psychopat a že společnost může plodit takové zrůdy, ale že jde o formálně precizně zvládnutý snímek s nápaditými přechody mezi fikčními zdroji hudby i její významotvorností a chytře dávkovanými informacemi. Pokud by ale aspoň takhle dopadla česká PO UTA, byl bych rád. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (1)

  • Poslední záběr filmu byl natočen na pražském hlavním nádraží. Je v něm vidět i vlak s logem ČD. (Shadowland)

Reklama

Reklama