Ten, koho se bojíš

Další rande s Ledovou královnou. Tentokrát dostála svému nicku a zavítali jsme do severských končin. A ne jen díky tomu, občas přešel mráz po zádech. Je nutné říci, že filmu není co vytknout. Herci jsou výborní a především hlavní hybatel příběhu je dokonalý. Ten ničím nepřekvapí, ale ono čekání na "kdy" a "co" se stane, je stejně tíživé, jako když se to už děje. Bohužel a nebo možná naštěstí, se tvůrci nepouštějí do extrémů. Vždy přibrzdí a zařadí zpátečku. Jenže jak už to tak na ledě bývá, ještě chvíli to klouže. A tady vlastně vzniká můj problém. Tyhle filmy ve mě nechají nějaký ten škrábanec ještě několik dní. A jak vždy říkám: na filmy se dívám kvůli emocím. Tady jich bylo hodně, jenže sakra tíživých. Je na čase si přiznat, že jsem srábek. 69 procent za kvalitní, ale mrazivý snímek.  (Otázka zní, jestli nebude lepší ten strach spíš začít překonávat :-) ) (25.06.2021)

Michael už má vše a příliš neví, čemu by se měl dál věnovat. To, co doposud znamenalo veškeré štěstí, mu teď pomalu ale jistě začíná lézt na nervy a on by byl ochoten okusit ledacos... Třeba spálit za sebou úplně všechno - hlavně mít zase ten pocit, že je kam jít. Mrazivé drama o svobodě lidské mysli. (25.10.2009)

Tenhle severský film nestojí za pozornost jenom "díky" podílu českých členů štábu a českých vlaků v závěru, ale protože jde o zdařilé psychologické drama, resp. civilně pojatý komiksový film na dánský způsob. Celou dobu se pracuje s tím, že se jedná o hulkovskou variaci, kdy titulní postava nedokáže kontrolovat své emoce, protože se dobrovolně vystavila lékařskému experimentu. Mírně předvídatelná pointa ale předchozí postaví na hlavu a ve spojitosti s ní zamrzí, že když šlo celou dobu o psychologické drama schizoidního jedince "postiženého" svazujícími společenskými konvencemi, nepřekročí se žánrová pravidla a divák se nerozruší, musí mu být nabídnut alespoň částečně šťastný konec. V závěru jsem tak neměl pocit, že by se mezi námi mohl pohybovat podobný psychopat a že společnost může plodit takové zrůdy, ale že jde o formálně precizně zvládnutý snímek s nápaditými přechody mezi fikčními zdroji hudby i její významotvorností a chytře dávkovanými informacemi. Pokud by ale aspoň takhle dopadla česká PO UTA, byl bych rád. (05.03.2010)

Hodně mrazivý film. Mám ještě husí kůži, celou druhou polovinu filmu už jsem se jenom bála, co kde Mikael ještě vyvede. Výborná atmosféra i hlavní herecký výkon, překvapivý vývoj děje. Nejhorší na tom je, že si člověk čím dál tím více uvědomuje, kolik nebezpečných psychopatů se v naší společnosti úplně volně pohybuje. A nejméně průhlední jsou ti s vysokou inteligencí, u kterých dlouho nikdo nic divného nepozoruje ( nebo nikdy ) a klidně si chodí kolem nás. Svět je bláznivý a na to asi všichni časem dojedeme. (01.03.2015)

Scénárista i režisér se snaží diváka mást a předkládají mu falešné indicie pro pochopení motivace hlavní postavy. V zásadě jde o jednu z forem nemoci zvané krize středního věku. Vědomí, že vám život proklouzává mezi prsty, užírání se ze špatné životní volby, zahořklost a neschopnost vystoupit z naprogramované jízdy může vést postupně až k nenávisti a zkratu. K tomu, co dokázal během pár hodin Michael Douglas ve Volném pádu, se sice Mikael nedopracoval, ale jeho pozvolný sestup do zatracení je možná ještě mrazivější. Kristian Levring si pohrává s měnící se náladou a směřuje do stále tísnivějších poloh a Ulrich Thomsen si vyhrál s jednou ze svých typických rolí - pro podobné temné destruktivní charaktery má nepochybně talent. Celkový dojem: 75 %. (07.10.2015)