Stopa Růžového pantera

Na jednu stranu zklamání z pouhé rekapitulace předchozích dílů, na druhou stranu však rovněž i pochopení nad tím, že výsledný film měl vlastně vypadat úplně jinak, avšak nečekaný zvrat okolností (smrt Petera Sellerse) zapříčinila změnu původních plánů a prakticky stavění a vytváření snímku za odlišných podmínek. Člověk tak sice nedostane příliš nového, avšak i tak se místy zasměje, protože určité vtipy se zkrátka neomrzí. Pro určité opakování však a jistou nucenou křečovitost ale dávám 3/5. Je to škoda, ale chápu to a akceptuji. (06.02.2019)

Nemohúcnosť tohoto patvaru nie je iba záležitosťou antifilmovej kostry, ale prejavuje sa aj v niektorých kvázi komických scénkach. Clouseau je v prestrojení v lietadle celý v sádre. Ide na WC, tam sa snaží dať si dole nohavice. Kabínka je malá, nedarí sa mu to. Pilot ohlási, že sa majú všetci usadiť, pretože idú do turbulencie. Divák očakáva vybrúsenú pointu, pretože scénka trvá dlho a z toho vyplýva, že jej záver prinesie trhanie bránice. Clouseau však z kabínky len tak vypadne a "nabúra" do moletnej spolucestujúcej. Niektoré momenty z detstva sú úsmevné, neviem, či boli aj tie použité v ďalších filmoch, keďže som videl iba tri. Skôr nie. Filmový zločin to nie je, zbytočnosť však áno. (22.02.2014)

Pocta Sellersově humoru? Ale kdeže. Pokud si to opravdu myslíte, tak bych vám doporučil si něco zjistit o vzájemných vztazích mezi Peterem a režisérem Edwardsem. Naprosto zbytečný... ani se mi nechce psát film, když polovina se skládá z nepoužitých záběrů a druhá zase vytahuje nejlepší momenty, přičemž první část sice obsahuje dobré momenty, ale také i slabší chvilky a myslím si, že tvůrci v době natáčení věděli, proč je nepoužít. A když už je použít chtěli, měli si počkat pár let a umístit je na DVD coby bonus. Odpad dávám především za filmovou nezajímavost, mrhání talenty Nivena či Loma, a také za to pokrytecké věnování v úvodu. Jinak zajímavost na okraj: vdova Lynne Frederick po uvedení filmu režiséra Edwardse žalovala pro neoprávněné nakládání s archivními materiály a soudní spor nakonec vyhrála. (21.05.2010)

Po předčasný smrti Petera Sellerse přišel Edwards s geniálním nápadem o natočení filmu, věnovanému Sellersovi, z čistě archivních a nepoužitých záběrů z předchozích filmů, což si během svého života Sellers nepřál. Výsledkem tedy byl komerční a kritický propadák spolu s žalobou na tvůrce filmu. Co se filmu týče, těch pár vyškrtnutých scén převratných nebylo (výjimkou je snad jen scénka z hotelu v Anglii), opakování scén z předchozích filmů zbytečné a nový materiál se starým Nivenem a hnusnou (a starou) Capucine trapný. Pocta Sellersovi / Clouseauovi se dala udělat jinak, líp - třeba nějakým dokumentem, ale určitě ne žádným neúspěšným obchodním plánem o novým celovečeráku. (10.09.2016)

Někdo tomu říká pocta, hold, sbohem Peteru Sellersovi, někdo jednoduše sprosté rýžování. Já patřím k těm druhým, kteří by se bez Edwardsova tanečku na Sellersově čerstvém hrobu obešli. Nepopírám, že rád vidím Clouseauovy nepoužité či prodloužené scény z předchozích dílů a že mě pobaví (rozdělávání požáru - vlastně požárů - v kanceláři, vystupování z výtahu, věčné bránění se něčemu karate úderem), ale čím méně jich postupem času je, tím hůře se je daří alespoň trochu smysluplně propojovat. Když zhruba v půli filmu tyto scény dojdou, letadlo s Clouseauem "zmizí" a začne hotová tragédie plná vzpomínajících postav a opakovaných, známých scén. Všechno je to děsivě slátané a co na tom, že se objeví staré známé tváře - na mě to celé působí morbidně a hulvátsky. Pocta Sellersově nejslavnější postavě mohla klidně vypadat jen jako ta střihová sekvence u závěrečných titulků, nebylo zapotřebí takového patvaru začínajícího hloupým věnováním "Peterovi, jedinému a jedinečnému Clouseaovi" a končícího avízem na Kletbu Růžového pantera (kterou snad ani raději nechci vidět).___P.S. Dokonce i ty úvodní titulky tentokrát dělali jiní lidé a je to na nich bohužel znát. (21.11.2014)