Lovná zvěř

To neustálé pobíhání od dynamického thrilleru k línému rodinnému dramatu může někomu vadit, ale zase na druhou stranu přesně odráží rozdílnost života obou hlavních postav. A snad i proto, že se mi ta druhá, dramatičtější část filmu líbila více než první, thrillerovější. A hlavně: uchvátil mě (opět) Sean Penn. Zastínit Naomi Watts, pokud má na plátně více minut, je kousek husarský. Obecně ale jde o lehce nadprůměrnou filipiku proti vládním a vojenským zájmům v Iráku. Taková dospělejší Zelená zóna. (16.03.2011)

Doug Liman dává zapomenout na nepovedeného Jumpera a napravuje si reputaci tímto v mnoha ohledech strhujícím politickým thrillerem.To vše navíc podpořené výbornými výkony ústřední dvojice Penn-Watts.Osobně mě fascinuje,co všechno je možné v rámci odlákání pozornosti.Také právě v těchto momentech je Fair Game nejslinější.První polovina je iracká "tuctovka",kterých v poslední době vzniká poměrně dost,ale ve chvíli,kdy je Valerie Plame "odtajněna" nabere snímek obrátky,které si udrží až do konce a i kdyby vás snad první půlka nudila (byť pro pochopení je nutná),ta druhá vám to bohatě vynahradí...70% (10.02.2011)

Nepamatuji se, kdy jsem naposledy viděl takto tematický film s tak nudným scénářem a dialogy. Nedokážu pochopit, proč si Liman vybral příběh této manželské dvojice a o tom jak bojují nakonec politickou mašinérii. Možná to na papíře vypadalo dobře, ale nedokážu si dost dobře představit, jestli šla vůbec tato látka uchopit lépe. Nezachraňuji to i velmi dobré herecké výkony hlavních protagonistů, kteří aspoň trošku táhnou Fair Game nahoru......35% (20.05.2020)

Velmi zajímavý pohled na fungování amerických tajných služeb a způsobu analyzování údajů v době fungování "Bushovy doktríny", přičemž základem je o kauze "Plamegate" něco vědět, případně se alespoň malinko orientovat v problematice americké vojenské intervence do Iráku (jde o důvody této okupace). To platí pro první linku či část filmu, protože druhá linka se soustřeďuje na dramatické vykreslení vztahu odhalené tajné agentky Plameové a jejího partnera Josepha C. Wilsona. Ten byl americkým velvyslancem v africkém Gabonu a měl být jedním ze zdrojů, které americkou administrativu vedly k zjištění, že irácký režim vyvíjí zbraně hromadného ničení, jelikož údajně získal jistý druh uranu z afrického Nigeru, který mohl sloužit k tvorbě zbraní hromadného ničení. Film má tedy dvě nosná témata, přičemž politicko-bezpečnostní téma je v druhé půli jemně v pozadí a v popředí sledujeme drama v rodině agentky, která se přes noc stala nepřítelem zatím ještě "zaslepených" Američanů. Chemie mezi Watts a Pennem funguje skvěle a ačkoliv je pohled na kauzu poměrně jednostranný - v tomto případě z pohledu Plameové a Wilsona - tak vzhledem k pozdějším událostem je zřejmě poměrně realistický a blížící se "pravdě". Doporučuji si přečíst celý článek Josepha C. Wilsona: "What I Didn't Find in Africa". Jen pro zajímavost, George W. Bush ve svých pamětech "Okamžiky rozhodnutí" této z mého pohledu dosti zásadní kauze, která dobře ilustruje poměry v americké post-9/11 politice, věnoval celé 2 strany - kde se ovšem zaobírá především omilostněním (lépe řečeno zmírněním trestu) člena svého týmu, který byl spolu-zodpovědný za únik informací vedoucí k odhalední totožnosti agentky CIA Valerie Plame. 8/10! (12.11.2011)

Čím pichlavější téma je, tím více se stává pro diváka atraktivnějším... Přesně toho si byli tvůrci Fair Game vědomi a já se nemohu zbavit dojmu, že na tento fakt sázeli až příliš. Tento film má velmi sofistikovaný, seriózní a elegantní háv, což ostatně ke správnému politickému dramatu sedí, ale zároveň je takováto podoba mínusem, neboť leckterého diváka snadno odradí. Příběh je vyprávěn velmi pomalu a věrně, bez velkého napětí a strhujících scén a toho, kdo neví o dané aféře vůbec nic, dokonale zmate hned v prvních 30ti minutách. A ač je tento snímek technicky velmi zručně natočený a zahraný, ničím z řady podobných politických konverzaček nevybočuje, což znamená jediné - všichni na něj brzy zapomenou... Je to škoda, protože zrovna téhle šedivé myšce jsem celkem věřil. (15.03.2012)