Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Spiker01
    ***

    Má českou produkci ještě vůbec cenu sledovat? Ano, občas se nějaký klenot přeci jen najde. Vcelku jistotou jsou snímky z dob válečné a poválečné. Jedním takovým je Habermannův mlýn s Karlem Rodenem v hlavní roli. Příběh je poutavý, kulisy i kostýmy věrohodné, ovšem co kazí dojem je nevyrovnané přeskakování z češtiny do němčiny a naopak...60%(20.4.2013)

  • POMO
    ***

    Oboznamovaním s postavami a atmosférou doby v prvej tretine prísľub výbornej drámy západo-európskych parametrov a oscarových ambícií. Tento potenciál sa však v priebehu filmu akosi utlmí a vytratí. Spisovanie zoznamu malo byť kľúčovou scénou filmu, ktorá mala zvyšok stopáže vystreliť do nezabudnuteľného dramatického inferna. Podarilo sa z polovice. I tak ale veľmi slušné – herci, kostýmy, výprava, kamera, to všetko na jednotku. Dlho som uvažoval o 4 hviezdičkách.(2.1.2011)

  • Hrabka
    ***

    Kurva, debilní automatický odhlašování, takový dlouhý, srdceryvný komentář jsem zplodil a je to na nic. Tak teď už jen krátce. Film je to dobrý z hlediska kvality, z historického hlediska, které v tomto případě není možné jen tak přejít, mě naštval. Němci jsou zde vlastně zobrazeni jako ti hodní (jsou tu doma, pomáhají, zabíjejí Čechy jen proto, že Češi zabíjejí Němce), Habermann jako mučedník a Češi jsou jen nemilosrdná, pomstychtivá, vidlácká chamrať. Film pro německé publikum s českými herci jako loutkami. Tohle se mi prostě hrozně moc příčí. Já naprosto chápu, že se lidi po letech strádání, strachu a okupace chtěli VŠECH Němců zbavit a vyhnat je. To že někteří Němci nebyli špatní, bylo asi úplně jedno, všechno německé muselo pryč. Jakým způsobem se naši předci k Němcům zachovali je už druhá věc, ale určitě je neodsuzuju za to, že se k některým v některých situacích nechovali právě ukázkově. 60%(25.12.2010)

  • NinadeL
    *****

    V posledních deseti letech se 2. světová válka promítla do příběhu letců RAF v Tmavomodrém světě, osudu želarské Hanule, společně s Arnem von Lieven potřísnila Krev zmizelého, byla i při tom, když se Obsluhoval anglický král, dobýval Tobruk a rozpínal Protektor. Nyní se Herzův Habermannův mlýn cíleně zabývá otázkou odsunu Němců v roce 1945, ke kterému směřuje obloukem vyprávění od roku 1937 a sleduje tak přímou linku proměny chování více národnostní obce v extrémním časech. Herz vítězí v každém možném ohledu a předkládá film tolik potřebný pro českou kinematografii už dlouhá léta. Převaha německých herců tvoří jednu z mnoha silných stránek, na kterých byla vytvořena základní působivost hrůznosti událostí na Habermannově mlýně. Zejména Mark Waschke v titulní roli zosobňuje vynikajícím způsobem kompaktní složitou postavu, která napříč desetiletími podává ruku například Schlapckemu Borise Rösnera z Albrechtické huti. Stejně tak je strhující výkon Hannah Herzsprung a několika dalších tváří. S Čechy je poněkud problém vyhnout se zavedeným škatulkám, zvláště u Rodena a Hrušínského, určitý zlom nastal u Kaisera a Dulavy. Rozhodně stojí za zmínku, že se k filmu z televize - poprvé od roku 1989 - dostala Veronika Gajerová, jejíž výkon ideálně splňuje požadavky jí zadané šablony. Bylo by zřejmě nyní možné se zamyslet nad tím, jestli nakonec Herz nepředkládá podvědomě obhajobu německé strany vůči české, ale v tomto případě by už sama taková myšlenka byla rouháním. Příběh plyne a razantně se přizpůsobuje době, které je ukrajována po poměrně velkých časových úsecích, aby bylo možné se soustředit na pointu. A zároveň je možné si najít čas i na vizuální odkazy Kočáru do Vídně... Ohledáním z více úhlů je nakonec za jediný reálný mínus možné považovat marketing výlučně se soustřeďující na osobu Karla Rodena, který tvoří v ději jen výraznou roli vedlejší, a ukrádá tak prostor hlavním hvězdám dramatu.(1.5.2011)

  • sportovec
    ***

    Efektně vystavěný film se zřejmým protičeským ostřím, byť v tomto případě i s patrnou snahou o vyváženost, ztroskotává - podobně jako Jakubiskova báthoryovská látka - na doložených faktech a skutečnostech, jež ani zdaleka nejsou černobílá a Čechům jednoznačně příznivě nakloněná. Je to o to horší, že právě závěr filmu, odkazující na hajného Březinu, se do formy uměleckého dokumentu vávrovské ražby přímo tlačí a vnucuje. Skutečný Habermann z Bludova byl o zhruba 10-12 let starší, během války jednoznačně pročeský a v mnoha ohledech tajemný. Jeho žena byla "árijská Němka" ze smíšeného manželství. Oba se během První republiky hlásili k oficiálnímu aktivistickému československému němectví. Habermann byl zavražděn Čechy, nestal se však obětí pogromu a davové psychózy, ale pokoutní a nesmyslné vraždy. Jméno vraha je známé a soudně i policejně doložené, ale nepotrestané pro vrahovo člemství v KSČ (?). Transfer rodiny Habermannových byl podle všeho v rozporu s tzv. Benešovými dekrety. Ředitel Pospíšil byl odbojář, dokonce předseda ilegálního okresního Národního výboru a posléze komunistický politický vězeň, propuštěný z vězení až v r. 1966. Starý farář byl ve skutečnosti před koncem války nacisty zatčen pro svou odbojovou činnost. Mladší Habermannův bratr je výmyslem; Habermann měl ve skutečnosti dva starší bratry, kteří tragicky zahynuli ještě před válkou, do wehrmacht však museli narukovat oba jeho synové. Hajný Březina byl ve skutečnosti místní vysokoškolsky vzdělanou celebritou, která udržovala kontakty např. s ilustrátorem Němcové BABIČKY, ilustrátorem Adolfem Kašparem. V tomto výčtu by se dalo dále pokračovat. Um, který vložil Herz do svého díla, je tak závažně devalvován mizerným scénářem, který šustí výpůjčkami a papírem. Ve filmu zcela zanikají události druhé světové války, ale také velmi dobré herecké výkony představitelů titulních postav. Nebýt Herze, skončil by MLÝN v uměleckých rozvalinách. Zůstává otázkou, v co nakonec rozporuplný pocit, vyvolaný tímto nedopečeným příběhem virtuální tragédie, nakonec ve veřejném mínění vyústí.(31.10.2010)

  • - Arnošt Lustig po přečtení scénáře napsal, že připravovaný film svým příběhem, odvážným obsahem, etickým zaměřením slibuje pozoruhodné dílo, které plně doporučuje k realizaci právě na základě výtečného, pravdivého scénáře. (Taninaca)

  • - Autor scénáře Josef Urban byl při práci na filmu ve spojení s pamětníky a přímými účastníky tragédie. (Olík)

  • - Pokud byste se chtěli vydat po stopách natáčecího štábu, směřujte do obce Hradiště na říčce Blanici (exteriér historického mlýna), do Vlašimi, Kácova, Úterý či do Hýskova u Berouna, kde byly natáčeny interiéry. (Jeremy.jk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace