Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gogo76
    ****

    Tento film sa tesne po premiére dostal do modrých čísel a zotrval v nich pekne dlho. Neviem, čo komu chýbalo, ale pre mňa je Habermannov mlyn jedným z najlepších filmov, aké za posledné roky vznikli v Čechách. Potešilo aj to, že slovenský režisér Juraj Herz sa na staré kolená dostáva do skvelej formy. Film ma chytil hneď od úvodu, kde davové scény s komparzistami nepôsobili trápne, skôr naopak. Cítil som mrazenie, ktoré mávam pri silných drámach. Nezachytil som žiadnu zbytočnú či trápnu scénu. Príbeh je zrežírovaný naozaj prehľadne,aj vzhľadom na veľké množstvo postáv, ktoré vo filme hrá. Veľmi pozitívne je, že aj malé postavy tu majú svoje dôležité miesto. Mylne som si namýšľal, že prvé husle bude hrať. K. Roden a nakoniec som bol fakt prekvapený, že nedostal toľko priestoru ako som si myslel. Hlavnou postavou je pán Habermann, ktorého veľmi dobre a presvedčivo stvárnil nemecký herec. M. Waschke. Scéna "jeden Nemec sa rovná desať Čechov", je veľmi silná a nie je jediná, ktorá vás chytí za srdce. Hlavný nemecký veliteľ je správne "slizký" a nesympatický. Pravdepodobne mnohým tento film nastaví zrkadlo, hlavne v posledných minútach, kde priateľ nepozná priateľa a ako svine sa prejavili aj tí, od ktorých by sme to nečakali. Je jedno, či ste Nemec alebo Čech. Téma odsunu Nemcov z českého územia je na pozadí tohto príbehu vyrozprávaná jasne a zrozumiteľne a ak by som bol učiteľom dejepisu, odporučil by som ho žiakom. Chvíľu som uvažoval o plnom hodnotení. Nakoniec silných 80%.(31.5.2011)

  • WANDRWALL
    **

    Viděl jsem dokument, kde svědci celého problému vypravovali kdo to byl Habermann, jaký byl a znělo to z více úst a byl to pro mě mnohem silnější zážitek, než tenhle hraný film. Ten za tím dokumentem pořádně zaostává. Ve filmu jsou postavy i scény neskutečně schématické. Pro mě zklamání. Dvě hvězdičky jen za to, že připomenul historii z míst v okolí Bludova, a přitáhl pozornost k jedné z tragédií války, kterou mají na svědomí především Němci. A nebýt jich, tak by nenásledovalo co následovalo. Tedy odsun Němců, co tu žili po staletí i z Polska, a nedostali bychom se pod vliv SSSR na čtyřicet let.(23.8.2010)

  • Malarkey
    *****

    Za tímhle filmem jsem se s veškerou upřímností neskutečně těšil. Těšil jsem se na tu chvíli, až zaplatím vstup a budu hrdý na to, že jsem mohl podpořit kvalitní český film. Byl jsem o tom přesvědčený už od chvíle, kdy se na ČSFD objevili první vcelku negativní názory těch nejvyšších odborníků, kteří čekali na onu chvíli, až budou mít tu možnost a autoři jim nabídnou vidět předpremiéru. Oni jim tak jdou do karet, a odborníci klasicky film absolutně zabijou. To je, co se týče historických kousků, v naší republice naprosto normální. Tak jsem pak měl tu čest vidět na zdejší databázi procentuální číslo, které si tento film nezaslouží, v žádném případě. Vám snad 60 % procent příjde adekvátní? Smutné je, že těm rádobyvšeznalcům historie, co onu dobu nezažili, ale mají hubu plnou keců, to normální příjde, a co více, jejich hodnocení pak samotný film neskutečně sráží. Člověk pak čeká alespoň nějaké názory, ale oni ani prakticky neřeknou proč tenhle film ohodnotili, tak jak ho ohodnotili. Já jsem tedy za filmem šel s jasným cílem. Těšil jsem se na parádní českou koprodukci, která mě vystřelí na samý strop kinosálu. Problém ale nastal ještě před začátkem promítání, kdy si ke mně přismolil pán, který si chtěl povídat. Po chvíli mi sám nabídl, jestli nechci trošku rumu, který vytáhl z kapsy od bundy a dolil si tím litrovou kolu. Řekl jsem, že nechci, že bych si rád film užil po svým. Okamžitě mi opětoval, že den předtím viděl Román pro muže a že vlastně ani neví o čem to bylo, ale že je náročnej divák a moc ho to nebavilo. Pak už si jenom pamatuju, jak tento pán půl hodiny před koncem zničehoni vybíhá z kinosálu. A nevrátil se. Ještě aby jo, když vycuc celou flašku s litrovou kolou. Zřejmě ho ale Habermannův mlýn nezaujal natolik, že se šel radši vyblejt na záchod. Nebudu mu to mít za zlé, každý má na film svůj názor. Nesnášim ale, když na český film jde člověk, co si o sobě myslí, že má inteligentní názory a pak nám tu bleje moudra, až je z nich člověk jalovej. Pokud to má zapotřebí, prosím. Ale obyčejný divák mu na to vůbec zvědavý není. Byl bych radši, pokud by si je tahal na svůj blog, díky kterému získal akreditaci na předpremiéru a nesere se do databáze, od které lidi čekají především upřímný názor a ne názor debila, co má pocit, že musí chtě nechtě patřit do filmového průmyslu když má názory jiné, než normální divák. Habermannův mlýn tak opět utrpěl a mě to neskutečně mrzí. Dočkal jsem se totiž naprosto precizně zpracované látky, která by se měla vidět! Nebudu teď řešit to, že se tu leckdo zabýval tím, že si tu Němci a Češi mluví jednou tak a pak zase onak. On ten příběh také není z tejdne na tejden ale skrz celé válečné období. To odborníci, nedodělci, zřejmě nedomysleli. Ale já jim na názory kašlu. Habermannův mlýn je prostě zážitek, který se nedá popsat. Obsahuje maximum nenávisti a negativních látek, jakých můžete ve filmu potkat. Je ale hlavně filmem, který se prostě vidět musí. Silným zážitkem jsou především příběhy, které nejen, že jsou založeny na pravdě, ale také tu pravdu vyprávějí tak, jak skutečně byla, jenže v tomto případě hned vzniká jeden, dost zásadní problém. Habermannův mlýn nevypráví o Habermannovi, ale o době, která nebyla jednoduchá. Nicméně ta podstata byla jasná. Neexistují fašisti a nefašisti, existují jen zlí a dobří lidé. A pokud někdo ublížit chce, tak prostě ublíží. Jsem rád, opravdu rád, že tento film mohl vzniknout.(13.10.2010)

  • salahadin
    **

    Instantní slepičí vývar z pytlíku, který má do pořádné domácí bramboračky hodně daleko. Problém je v tom, že natočit takhle časově rozsáhlý příběh se musí umět. Tucty tuctových scén a jen tu a tam záblesk momentu, který zaujme. Na český film vcelku slušná atmosféra, ale jinak - vcelku o ničem. K tomu totálně tragický dabing, nechápu, proč tu musí Němci šišlat, proč prostě nemluví německy? To láme uši! Je to, jakobych sledoval německé gay porno. Tahle látka šla natočit jinak. Malarkey: nechápu ten tvůj pozérský komentář, piš o filmu, ne o lidech.(27.4.2011)

  • NinadeL
    *****

    V posledních deseti letech se 2. světová válka promítla do příběhu letců RAF v Tmavomodrém světě, osudu želarské Hanule, společně s Arnem von Lieven potřísnila Krev zmizelého, byla i při tom, když se Obsluhoval anglický král, dobýval Tobruk a rozpínal Protektor. Nyní se Herzův Habermannův mlýn cíleně zabývá otázkou odsunu Němců v roce 1945, ke kterému směřuje obloukem vyprávění od roku 1937 a sleduje tak přímou linku proměny chování více národnostní obce v extrémním časech. Herz vítězí v každém možném ohledu a předkládá film tolik potřebný pro českou kinematografii už dlouhá léta. Převaha německých herců tvoří jednu z mnoha silných stránek, na kterých byla vytvořena základní působivost hrůznosti událostí na Habermannově mlýně. Zejména Mark Waschke v titulní roli zosobňuje vynikajícím způsobem kompaktní složitou postavu, která napříč desetiletími podává ruku například Schlapckemu Borise Rösnera z Albrechtické huti. Stejně tak je strhující výkon Hannah Herzsprung a několika dalších tváří. S Čechy je poněkud problém vyhnout se zavedeným škatulkám, zvláště u Rodena a Hrušínského, určitý zlom nastal u Kaisera a Dulavy. Rozhodně stojí za zmínku, že se k filmu z televize - poprvé od roku 1989 - dostala Veronika Gajerová, jejíž výkon ideálně splňuje požadavky jí zadané šablony. Bylo by zřejmě nyní možné se zamyslet nad tím, jestli nakonec Herz nepředkládá podvědomě obhajobu německé strany vůči české, ale v tomto případě by už sama taková myšlenka byla rouháním. Příběh plyne a razantně se přizpůsobuje době, které je ukrajována po poměrně velkých časových úsecích, aby bylo možné se soustředit na pointu. A zároveň je možné si najít čas i na vizuální odkazy Kočáru do Vídně... Ohledáním z více úhlů je nakonec za jediný reálný mínus možné považovat marketing výlučně se soustřeďující na osobu Karla Rodena, který tvoří v ději jen výraznou roli vedlejší, a ukrádá tak prostor hlavním hvězdám dramatu.(1.5.2011)

  • - Hudební složku obstaral na českém poli prakticky nepůsobící tuzemský rodák Elia Cmiral (jinak též Ilja Cmíral), mezinárodně úspěšný skladatel, jehož melodie zazněly například ve snímcích jako Ronin (1998) či Stigmata (1999). (Coldrex)

  • - Film Habermannův mlýn (v Německu uváděný pod distribučním názvem Habermann) byl z 60 německých (a koprodukčních) filmů vyrobených v roce 2009 oceněn dvěma Bavorskými filmovými cenami udělovanými ministerským předsedou Bavorska – a to za režii pro Juraje Herze a za herecký výkon v hlavní roli pro Marka Waschkeho. (Zdroj: Bontonfilm)

  • - Režisér Herz se při natáčené sblížil s Martinou Hudečkovou, od té doby spolu žijí. (Zany)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace