Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ClintEastwood
    ****

    Česká kinematografie na tom ještě není tak špatně, jak si většina z nás myslí, když dokáže vyprodukovat takto kvalitní film. Aby však podobně silný snímek vznikl, musí být splněno několik důležitých podmínek. Tak například se nesmíme pokoušet natočit komedii, protože těch opravdu vtipných a inteligentních bych od revoluce napočítal na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře. Dále je důležité mít po ruce silný příběh (nejlépe podle skutečné události), téma, které osloví mlsné tuzemské publikum. A v neposlední řadě není od věci, aby se látky chopil talentovaný režisér. Buď někdo z nastupující vlny (napadá mě např. David Ondříček) či nějaký zkušený matador ze staré školy, jako je právě Juraj Herz. Habermannův mlýn splňuje všechny výše uvedené body a proto je pro mě skvělým zážitkem. Nebojme se točit vážné filmy a klidně i v koprodukci, protože tohle ještě pořád umíme, tady je naše parketa. Při závěrečné, soudružské Hrycově hlášce o pakování těch německých sviní, mi přeběhl mráz po zádech. Z bláta do louže. P.S. Karel Roden je právem nejuznávanějším českým hercem současnosti.(29.1.2015)

  • tron
    ***

    „Skončí to na cintoríne. Inde to skončiť nemôže.“ Ak by sa ma niekto spýtal, či je to dobrý film, odpoviem áno. Ale chýbalo mu niečo, čo by ma „naozaj“ strhol. Mám pocit, že sa režisér Herz (SPAĽOVAČ MŔTVOL, PANNA A NETVOR, TMA) príliš spoľahol na to, že téma „sudetských Nemcov“ je silná tak akosi sama osebe a nič k nej netreba pridávať. Lenže celovečerný hraný film nie je dokument. Ľudia sa niekedy správajú ako zvery, často sa môže stať vaším najväčším nepriateľom váš priateľ a vojna z nás robí odpudivý hnus, ktorého smradu sa nikdy nezbavíme. Ale, nuž, to všetko už viem, pán Herz. Asi toľko k mínusom. Plusom je viac: atmosféra mestečka v zovretí krásnych vlhkých lesov, dialógy, jednoducho napísané komplikované postavy a zaujímavé herecké obsadenie. Paradoxne, najlepší z neho (Karla Rodena pokladám za jedného z najlepších žijúcich hercov na svete, stačí mu stáť v zábere) hrá podpornú roličku, no tvorcovia akoby si až uprostred nakrúcania uvedomili, aké eso majú v rukáve a tak je jeho postava vo filme častejšie, než by sa patrilo. Asi strelím od buka, ale ak by Roden nehral hájnika, ale mlynára, bolo by to lepšie.(21.2.2011)

  • tahit
    ***

    Přelomová doba konce války v květnu 1945 vysvětluje mnohé a atmosféra byla hustá. Buď jak buď, na rozdíl od předchozích podobných filmů je jedna věc u tohoto filmu neoddiskutovatelná, a to že zobrazuje zcela ojediněle poválečný stav odsunu sudetských Němců. Jak už vyplývá z děje, skutečný zločin na Hubertu (Augustu) Habermannovi by měl podmiňovat celý příběh. V tomto smyslu se dílo ne zcela zdařilo. Tím spíše, když už na první pohled výsledná fabulace celého díla zamrzí o to víc, když si člověk uvědomí, že to bylo vlastně úplně jinak a takhle se to vůbec nestalo. Obraťme se k dobovým reáliím, které nelze opominout, a uveďme věci na pravou míru. Pozor! Následuje možný spoiler! Za prvé jeho žena nebyla vůbec židovkou. Za druhé podle reálných faktů mlynář Habermann byl zastřelen někým ze samozvané revoluční gardy z osobní nenávisti, tudíž se vykonstruovaný lynč ve starém mlýně na řece Moravě nekonal. Pravdou ale je, že zastávat se Němců bezprostředně po skončení druhé světové války bylo téměř nemožné, protože lidé hledaly viníky napáchaného zla, včetně svých bolestí a křivd a měli chuť odplaty. Za třetí jak snadno pomluvit. Podle scénáře ve filmu radil starý farář nacistovi Koslowskimu k útěku, ale to je hloupost. Protože podle dochovaných dokumentů ve skutečnosti pomáhal v odboji, za což byl zatčen a následně zemřel pár dnů před koncem války v Terezíně. Mimochodem nelze u filmu vyloučit, že umělecké pojetí nemusí vždy odpovídat pravdě, ale v tomto případě filmová konstrukce uvádí v hluboký omyl a překrucuje, proto způsob díla či objasnění zločinu nemohu vyzvednout lepším hodnocením než s rozpaky ** Herecké výkony shrnu kladnou větou, nepochybně zahráli dobře.(28.11.2010)

  • verbal
    ****

    Když jde o mlýn, vždycky se něco semele. Ač je toto téma omíláno stále dokola, ukazuje pan Srdce zdařile i odvrácenou půlku prdele - národ ustrašených přizdisráčů a vymleté lůzy, kteří umí "ušlechtile" spustit náhon jen v případě, kdy jim nikdo nestojí na krkavici a jsou v přesile. To je pak docela mela a všichni jsou nemilosrdně hozeni do jednoho pytle. Na oddělování zrna od plev nikdo ani nepomyslí a jen ten opravdový, jedovatý námel přežije bez úhony každý režim, aby mohl dál mlít naprázdno pantem o národní hrdosti a vyšších ideálech.(18.11.2010)

  • lamps
    ****

    Je dobře, že se i u nás točí filmy věnující se tomuto nejčernějšímu období novodobé historie. A ještě více nás může těšit, že mají takovou kvalitu jako v případě Habermannova mlýnu. Filmařsky skvěle zvládnutá práce s vynikajícími herci a perfektně plynoucím příběhem. Atmosféra temné doby je podle mě, jakožto osoby představující si hrůzy druhé světové války jen prostřednictvím dokumentů, trefena naprosto přesně a celkově je ta trochu "komornější" česká produkce základním kamenem úspěchu. Jedinou, ale fatální slabinou filmu je, že nedokáže psychologicky strhnout a dramaticky vystupňovat své klíčové momenty, tak aby jinak poctivá výprava na chvíli přeladila od režimu chladnokrevné, po Oscaru lačnící demonstrace (ne)lidství do syrovějších obrazových módů... Přesto slušné a zasloužené 4*...(28.5.2012)

  • - Film pozostáva z osemsto až tisíc záberov. (Raccoon.city)

  • - Štáb měl k dispozici pouze čtyřicet natáčecích dní, přičemž během filmování přišly přívalové deště. Splnění termínu bylo považováno za malý zázrak. Režisér Herz se k situaci vyjádřil s humorem, když pronesl, že si slunečné počasí stejně nepřál. (Olík)

  • - Autor předlohy Josef Urban se původně Habermannův mlýn chystal natočit s Filipem Renčem. Nesehnali ale dostatek peněz a práva k filmu se ocitla v Německu, kde vznikly i další verze scénáře včetně poslední jedenácté, podle které byl snímek natočen. [Zdroj: MF DNES] (zdeny99)