Uvnitř vnitra

Zásadní dílo - faktograficky i umělecky. Faktograficky proto, že poprvé ukazuje na velké ploše, velmi autenticky a z pohledu jeho představitele, jak fungoval státně-represivní aparát při vzestupu komunismu v Československu, se všemi jeho ohavnostmi a paradoxy. Umělecky pak díky totálně povedeným, "švankmajerovským" animovaným předělům. Ty, stejně jako kompozice klasických režisérových záběrů, často řeknou víc než jakýkoli autorský komentář. Film dostupný online na stránkách ČT! (14.05.2012)

Pojem "démonický stařec" zní jen jako již mírně směšné klišé z pokleslé literatury počátku 20. století, ale u pana Pixy by se dal použít bez těch úvozovek. Žádná lítost, maximálně trapné mlžení, když došlo na případ ubití vězně, na němž měl nezanedbatelnou účast, a hlavně chlubení se svou (naštěstí bývalou) mocí a důležitostí. (05.09.2010)

Když se setkáte se jménem Kamil Pixa a budete chtít o něm zjistit více informací, nejsem si jistý, zda je Uvnitř vnitra k tomu vhodný zdroj. Pixa je člověk, který měl ohavnou minulost v StB, a posléze se dostal k filmu, kde působil přes dvacet let. Každopádně ani o jedné z těchto dvou částí jeho života se příliš nedozvíme. Objektivní pohled tu absolutně nehledejme, dokument se zakládá na spíše jednostranné výpovědi Pixy, ve které ale absolutně chybí nějaké časové zařazení nebo zpřehlednění. (06.11.2021)

Do mozaiky spomienok na "neskutočné" 50. roky v československu sa tento dokument hodí. Samozrejme obhajobné spomienky Pixu treba brať s rezervou, ale celkové umelecké poňatie dokumentu so scénami z filmov, ktoré vznikli (aj vďaka) tomu starému eštebákovi, dáva tomuto snímku o level vyššiu úroveň. Pixa a ďalšie desiatky červených monštier, ktoré tu spoluvytvárali teror a položili základy totality, ktorá - vďakabohu  - neprežila dlhšie ako jeden z jej tvorcov, si zaslúžia (nie z vďaky, ale z nutnosti zachovať si pamäť) zaznamenanie spomienok na dobu, ktorá by sa už nemala opakovať. 70% (14.11.2022)

Z pohledu filmového fanouška je zajímavou informací skutečnost, že Kamil Pixa se jako ředitel Krátkého filmu stal jednou ze zásadních postav české kinematografie. Z pohledu historika je zas fascinující Pixovo vyprávění o rozložení moci v komunistické totalitě. Z pohledu psychologa můžete žasnout nad Pixovým démonickým charakterem. A našla by se mnoho dalších rovin, které Josef Císařovský (i přes poměrně krátkou stopáž) zachytil. Nemůžu než doporučit. (01.04.2009)