Propózu daisakusen

Tak tento seriál není ani tak o ději a napínavosti, jako spíše o určité atmosféře a emocích ,které chce sdělit, komu se nepodaří vcítit do role hlavního hrdiny, kterého hraje Tomohisa Yamashita(známý ze seriálu Kurosagi, nobuta wo produce a dragon zakura), tak asi spláče nad výdělkem. Nicméně je zde velmi povedený ost, hlavní hrdinka stojí za to a je zde povedená kombinace hořkosladkého humoru a atmosféry celkově. Dojetí se někdy jen těžko ubráníte. Kromě standartních jedenácti dílů, každý má tuším k hodině, je zde ještě speciální epizoda, kterou musíte vidět, aby byl pro vás příběh kompletní. Yamapi hraje trochu něco jiného(ale pořád je velmi sympatický a k sežrání), než obvykle a jeho soupeř o Rei, kterého ho hraje Fujiki Naohito je mu více, než zdatným sekundantem. (01.04.2009)

Ach, japonská teen romance, jenomže ta hloubka, vyobrazení pocitů a přístup ke konverzacím jsou opět tak dospělé, o čemž se může zdát leckterým vyspěle se tvářícím kouskům. Tento seriál je tak krásný a hřejivý. Obsahuje spoustu nesobeckých jednání, jenž krystalizují skvělé konverzace, které mě od japonců nepřestávají bavit, načež jsem jimi vyloženě fascinován. Samozřejmě samotná zápletka je sobecká až moc. Svatba dvou, přičemž třetí se vrací do minulosti, aby pro sebe získal tu, kterou miluje. Bez vyzrazení určitých situací se to těžce popisuje, ale opravdu ze spousty scén nesobeckost jenom srší. Kdo viděl, bude možná vědět o čem píšu. Navíc banda těchto přátel se skvěle doplňovala a dobře se na ně koukalo, jelikož to byly dostateční sympaťáci. Kdo chce něco pěkného a klidného pro odpočinek, tak by si mohl s tímto seriálem přijít na své. (07.12.2016)

Úžasná atmosféra, kterou tvoří právě to, že s postavami v podstatě prožijeme velký kus života (jak už napsala i Zíza). V některých epizodách jsem vážně nedokázala potlačit slzy, obzvláště v té páté, která byla podle mého názoru ze všech nejlepší. Dědeček Rei mě zkrátka dostal :) Je zajímavé, že Japonci tak málo říkají AIŠITERU (Miluji tě) a většinou ve smyslu "miluji tě" raději zvolí DAISUKI, což ale ve skutečnosti znamená "mám tě hodně rád", popřípadě SUKI, tedy "mám tě rád". Myslím ale, že dědeček Rei (ač pouze postava v seriálu) dokázal, že to tak nemusí být vždycky. Navíc myslím, že i když se často Japonci ostýchají říct něco naplno, nečiní to jejich city o nic menšími. V páté epizodě tohoto seriálu je to nádherně ukázáno a nejspíš proto se mi tento díl hodně líbil. Skvělých dílů to mělo každopádně víc, ale bohužel v druhé polovině mě začalo trochu štvát, že se Kenzó nedokáže pořád vymáčknout, i když měl tolik příležitosti. Má to samozřejmě svůj smysl, aby seriál nakonec dopadnul jak má, ale zkrátka mě to trošku rozčilovalo, i když jsem Kenzóovi fandila. Možná proto nakonec nejsem schopná dát pět hvězd, i když se mi Puropozu Daisakusen líbilo hodně. Do pěti hvězd ale chybí jenom ždibec. Speciál jsem zatím neviděla (má v podstatě délku filmu), ale už se na něho těším, protože samotný seriál skončil způsobem, který nechává diváky tak trochu v nevědomosti, co bylo přesně dál. ~(4,4★)~ (03.06.2012)

Tento seriál má zajímavý námět kouzelné víly, která na svatbách umožní nešťastným jedincům dostat se na pár hodin do minulosti a pokusit se napravit to, co pokazili. V případě Kena byl příběh o to přitažlivější, že tyto cesty vždy strávil s partou přátel a mohli jsme tak sledovat jejich vývoj a závidět jim přátelství, jež přetrvalo už od dětství. Bohužel mě příběh nedokázal dostatečně upoutat a asi od sedmé epizody jsem se začala nudit a přestalo mě zajímat, jak Kenovo úsilí vlastně dopadne. To je také důvod, proč jsem se nepodívala na speciál, objasňující další vývoj. Co mi na seriálu trochu vadilo, byly scény s Alleluia a také mi moc nejde do hlavy, že Ken vlastně během celého seriálu, který pro něj znamenal několik dnů, necítil potřebu odpočinku. (25.07.2012)

Na tomhle dorama se mi líbí, že s postavami prožijeme tolik času - vlastně trochu navštívíme Základní školu, dostudujeme Vysokou, najdeme práci, podíváme se na svatbu... vracení do minulosti do určitých situací se mi líbilo, nejkrásnější počin, který Ken udělal, mu byl smazán z tabule, až mi to bylo líto. Hm, tady se opravdu člověk musí trochu (i více) vcítit do hlavního hrdiny, jinak těžko si z toho něco odnese. Já se vcítila, soucítila jsem s ním a ke konci mi ho opravdu bylo moc líto, že mu to prostě nevychází. Povzbuzovala jse ho a křičela: "Tak už se sakra vymáčkni! Řekni to! Řekni to!" ^^ Líbilo se mi to. Mělo to pěknou end písničku. Bylo to vtipné. Ukázalo to krásné přátelství. Člověk jim fakt musí závidět. Pokud chcete něco klidnějšího, kde hlavní hrdinka stojí za to, aby se pro ni do té minulosti chodilo, tak určitě sáhněte po tomhle. Nutné zhlédnout i speciál, bez něj jako byste přišli o to hlavní (mchd. má skoro 2 hodiny). Přeloženo (02.01.2011)