Hudba na zavolání
Música en espera
Music On Hold
Režie:
Hernán GoldfridScénář:
Patricio VegaHudba:
Guillermo GuareschiHrají:
Natalia Oreiro, Diego Peretti, Norma Aleandro, Rafael Ferro, Rafael Spregelburd, Pilar Gamboa, Carlos Bermejo, Atilio PozzobonObsahy(1)
Hudební skladatel Ezequiel (Diego Peretti) se nachází v období tvůrčí krize, která přichází v tu nejnevhodnější dobu – má vážné finanční potíže, a pokud co nejdřív neodevzdá skladbu k připravovanému filmu, hrozí, že přijde o práci. Paula (Natalia Oreiro), asistentka ředitele banky má také vážný problém. Je těhotná a otec dítěte ji opustil. To všechno by už nějak přestála, ale nečekaná katastrofa je na obzoru – přijíždí ji navštívit její matka (Norma Aleandro), která ovšem nemá tušení, že z Pauly bude svobodná matka. Jak to tak bývá, životy hlavních hrdinů se spojí v příhodnou chvíli. (Melisandra)
(více)Recenze (13)
Příjemná oddechovka, vtipná, lehká. Děj stojí na interakcích v trojúhelníku postav dcery, matky a skladatele. Trochu mi chyběla chemie mezi Oreiro a Ferrem. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $882,594║ ()
Je to tak trochu omletá kostřička příběhu, malinko poupravená, ale milá, pohodová, zkrátka příjemná. No bodejť by ne, s půvabnou těhulkou Náťou a její mamkou Normou Aleandrou, kterou jsem si zamilovala už v Cleopatře. Možná právě proto, že jsem oba filmy viděla tak krátce po sobě, se nemohu ubránit srovnávání a za srdce mně chytla přece jen víc Cleopatra. Líbil se mně nápad s telefonováním i když tady v trochu jiné souvislosti, ale je to klasika i u nás, okamžitě jsem si vybavila pár míst, kde to přesně takhle funguje. Další pozitivum a objev je argentinský Cyrano z Bergeracu, Ezequiel, kterého si bezvadně střihnul sympaťák Diego Peretti. Yes, tomu tleskám a za mě je to suma sumárum lepší trojka. - Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Je to v podstatě obyčejná romantická komedie, ale zároveň hodně pohodová, odsejpá fajn tempem a v zábavným tónu a nepůsobí nějakým stupidním ztřeštěným dojmem, ani přeslazeně, takže v podstatě samý pozitiva a navíc hlavní dvojka je veskrze sympatická a překvapila mě Oreiro, jak se změnila z tý ztřeštěný holky, kterou byla ve všech těch otřesných telenovelách, na půvabnou ženu a rozhodně jí to prospělo v jejím věku ()
Lehká a příjemná romantická komedie, u které jsem si víc než milostného příběhu (který tam byl stejně narychlo naroubovaný na konci, aby se neřeklo), užívala zmatky a trampoty kolem jednoho uštvaného skladatele v neodolatelném podání, pro mě dosud neznámého Diega Peretti. Tenhle roztomilý nosáč mě bavil o moc víc než zde vychvalovaná Natálka Oreiro. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Pohodová i vcelku vtipná komedie sice ne s moc originálním příběhem, ale rozhodně se silnou trojkou hlavních představitelů. Natálku a její filmovou mamču jsem minulý rok viděl v jiné argentinské filmové perle a k nim se přidal hodně uvěřitelný a výborný představitel hlavní mužské role. Jeho utrápený a marně inspiraci hledající skladatel byl na jedničku. Užil jsem si to a pobavil se, ale přece jen při pohledu na zmíněné seňoras jsem ve vzpomínkách utíkal k vynikající a i latino atmosférou prosáknuté (což tady nebylo vůbec cítit) Cleopatře. Takže musím s hodnocením o něco níže. ()
Popravdě jsem čekala trochu víc. Música En Espera nesahá Cleopatře ani po kotníky. Na Argentinu dobrý průměr, na jiné poměry dost dobré. Je to komedie s klasickou romantickou zápletkou, ale komedie velmi inteligentní, velmi dobře napsaná, párkrát jsem vybuchla smíchy. Opravdu skvěle bylo zpracované téma španělské a argentinské španělštiny, kdy matka Pauly přijela po dlouhé době ze Španělska a její dceři ty její pochycené výrazy lezly na nervy. Velmi dobře zpracovaný byl také vztah matky a dcery, který měl minulost, hloubku a uvěřitelnost. Herci skvělí, Diego umí vždycky, i když to nebude jedna z jeho nej rolí, Naty zahrála skvěle jak drama (které ji jde vždycky) tak komedii (která ji nejde v telenovelách, protože se jí chápe z blbé strany, tady to musela vzít z té správné a dokázala, že pak nemá problém). A co říct o Normě, ona je opravdu schopná herečka, absolutně odlišná role od Cleopatry a excelentně ztvárněná. Přemýšlela jsem nad třemi hvězdičkami, ale nebudu Naty kazit procenta. A proč? Protože to byla komedie, na kterou se člověk může podívat i třikrát s časovým rozestupem, ale právě film jako komedie nezanechá v divácích takovou stopu jako film dramatický, navíc se mi tady hrozně nelíbily některé závěrečné scény (hlavně ta, jak zbývalo poslední číslo na zavolání a Paula začala rodit, nemám ráda takové věci), které byly jak z mexické telenovely, přičemž Naty ty samé scény hrála už několikrát v novelách a daleko líp, protože tady na nějaké propracování nebyl prostor. A dělal se kolem toho zbytečně velký humbuk, protože všechno, co dělá Naty, je úspěšné. ()
(y) ()
Možná nejsem ten správný příjemce tohoto žánru. A možná bych neměla naivně doufat, že když už se na "romantiku" čili červenou knihovnu podívám, nebude to červená knihovna. Bohužel, pod označením "romantický" film se dneska vesměs maskuje brak. A přece bych konečně ráda viděla současný snímek, který by byl romantický, ale nikoli kýčový. Jenomže takové se už dneska netočí. Takže jediné, co mě zaujalo, byl opět globálně unifikovaný životní styl s příslušnými interiéry a exteriéry. Po nějaké Argentině ani stopy. Panečku, tam se to asi těhotným svobodným matkám žije! A pokud dělají v bankovní sféře, čeká je po porodu ještě povýšení. Nebo ne? ()
Osvěžující... ()
Příjemné, vtipné. ()
Příjemná oddychovka, která má vtip i spád a kvalitní scénář jde do hloubky, na rozdíl od průměrných a často stupidních komedií Made in USA. Kdo viděl Natalii dosud jen v Divokém Andělovi nebo Kachorře, bude jistě překvapen v pozitivním slova smyslu :-) ()
Miluji Nataliu Oreiro! ()