Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jana DudkováKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Josef Abrhám, Svatopluk Skopal, Miloš Kopecký, Petr Haničinec, Robert Vrchota, Eduard Cupák, Jana Šulcová, Jan Kanyza, Vladimír Brabec, Stanislava Bartošová, Ota Sklenčka, Miloš Nedbal, Petr Nárožný (více)Obsahy(1)
Inscenace byla natočena podle románu Eda McBaina. Pětiletá Anne Sachsová si v pokoji hrála s panenkou Treperendou, když z vedlejší místnosti zaslechla křik. Někdo ublížil její mamince. Aniž to dívenka tušila, stala se svědkyní vraždy. Detektiv Steve Carella (J. Abrhám) je pachateli na stopě, ale v klíčovém okamžiku spadne do pasti. Vyšetřování přebírají Mayer (M. Kopecký) a jeho vzdorovitý pomocník Bert Kling (S. Skopal). Oba musejí objasnit zmizení Carelly a zjistit, kdo a proč zabil Karin Sachsovou. Její bývalý manžel Denis, otec malé Anne (E. Cupák), přitom úzkostlivě tají problematickou minulost páru. (whenry)
(více)Recenze (61)
Detektivům staré školy, vyšlých z pera klasika, netupí hrany snaživí herci, nýbrž minimum cigaret, nízká hladina alkoholu a odvážnější člověk za kamerou, kterému k nakouknutí do imperialistické stoky postačí záběr na plechovku Coca-Coly. ()
"Takže vy jste to nevěděli, že jo? Ona žena měla pravdu. Ona má vždycky pravdu." 3. spící strážník mě bavil, výtahář Kyklop mě bavil a správce Baker mě taky bavil. Byly to sice jen epizodní postavičky, ale ti ostatní tu vraždu brali příliš vážně, skoro až hystericky. A ono to moc nejde, když se z ČSSR pokusili udělat USA tím, že názvy obchodů přetlumočili do američtiny, do ulic vyslali pár afrických studentů, po silnici nechali projet všech pět dostupných Cadillaců a začali se oslovovat Carello, Mayere či Klingu. Přesto nebudu na panenku Treperendu zlý, protože si dobře pamatuju premiéru této inscenace a tehdy to na mě zapůsobilo opravdu hodně. ()
Jsem velmi rád, že jsem měl po nějakých 25 letech možnost zopakovat si zážitek z dětství, kdy na mě tahle detektivka dost silně zapůsobila. Ani opakovaný dojem totiž nebyl o nic slabší, na čemž má kromě samotné předlohy samozřejmě podíl i výborné herecké obsazení. Atmosférické a velmi napínavé. ()
S ohledem na to, že jde o studiovou televizní hru, je výsledek víc než dobrý. Ed McBain je zárukou vysoké kvality, takže scénář, který vyšel z jeho předlohy stojí za to. V porovnání s tehdejším průměrem detektivního žánru představovaném dlouhou řadou stereotypně natáčených televizních filmů o kriminalistech bdících nad lidem v socialistickém Československu je to hotové veledílo. Inscenace má kvalitní obsazení, vedle tradičně dobrého Josefa Abraháma je zajímavě obsazená Jana Šulcová, tkerá si zahrála sadistickou psychopatku. Je to patrně jediná vyloženě záporná role, ve které si ji vybavím. Velmi dobrý je rovněž - a to opět není překvapením - Miloš Kopecký jako jeden z detektivů. Svatopluk Skopal si zahrál labilního chybujícího člena policejního týmu, který způsobí vážný problém svému kolegovi. No a v malé roli se vyskytne i Naďa Konvalinková coby koketující nymfomanka. Hra snese srovnání i s dnešní produkcí z Kavčích hor, ba ji v mnohém předčí. Celkový dojem: 75 %. ()
Nějak mě to celou dobu nepustilo k sobě kvůli nedostatku autenticity. Plechovky od coly, krabice od marlborek, saka ležérně přes rameno, ruch velkoměsta za okny, pár jakože Afroameričanů či familiární oslovování Stýve ještě odpovídající prostředí nevytvoří. Je úsměvně, jak si na Kavčích horách uvědoměle představovali kapitalistický svět v optimistických a moderních barvách, zatímco produkce z tuzemských reálií se ani nesnažily přetřít tu uniformní šeď. Na jejich omluvu podotýkám, že točit o pár let později imperialističtí soudruzi remake Dietlova pitavalu, měli by z věrností prostředí také problémy.. Labil Sváťa Skopal z 87. precinctu byl ovšem výborný, lepší než Sonny Landham.. ()
Z dětství jsem si pamatoval "Panenku" jako vynikající kriminálku a dlouhá léta jsem ji urputně sháněl. Až jsem ji konečně sehnal a musím říct, že se na mých dojmech nic nezměnilo. Jaroslavu Dudkovi se totiž podařilo prostřednictvím neuvěřitelně minimálních prostředků vytvořit přesvědčivou atmosféru drsné školy s drsnýma poldama, kafem, cigárama, heroinem, pěstmi a revolvery. Dokonalé obsazení jak hlavních (krom již zmiňovaného Josefa Abrháma vynikající Svatopluk Skopal), tak vedlejších rolí (Petr Haničinec coby drsný velitel, Jana Šulcová jako sadistická feťačka, Eduard Cupák coby arogantní exmanžel zavražděné, Vladimír Brabec jako přihřátý majitel modelingové agentury). Doporučuji všema deseti. 100%. ()
Proč ne, McBain i uměl.. :-) ()
Z mého pohledu velice zajímavý příběh, průměrné herectví a velmi nevěrohodné, chvílemi až naivní prostředí. ()
Výborné zpracování klasické detektivky, perfektně obsazené herci, kteří uměli hrát, a režírované režisérem, který uměl režírovat. ()
Tím, že příběh je situován do zkažené imperialistické země, nemuseli mít socialističtí tvůrci tohoto krimi žádné zábrany v ukázání amorálních prvků společnosti a mohli se náležitě rozmáchnout. Tato televizní inscenace rozhodně nenudí, nicméně Abrhám, Skopal ani Šulcová mi do rolí neseděli, naopak velmi se mi líbil Kopecký a Haničinec. ()
Výborný přepis jednoho z nejznámějších McBainových detektivních románů, ve kterém hrají prim drogy a Jana Šulcová v roli sadistické feťačky. Skvěle natočeno, skvěle sehráno. ()
Tak zklamaný jsem určitě nebyl, ale dle zdejšího docela vysokého hodnocení bych přece jenom očekával o trochu lepší podívanou, než se mi nakonec dostalo. Místy to ale mělo skutečně zajímavou atmosféru, herecké výkony rovněž nebyli špatné, drsná Šulcová překvapila…inu celkem slušná televizní adaptace. Znám však dost lepších československých filmů (detektivek), takže zde se přikláním spíše k lepšímu průměru. 60% ()
Nezapírám, že přestože jsem záhy začal tušit pointu, byl jsem až do poslední chvíle napnut, zda ten sympatický detektiv přežije? Režisér ani pohotová scénáristka ovšem na mém neklidu neměli sebemenší podíl. Mám za to, že naopak udělali vše, aby „syrovou“ „západní“ podívanou zneutralizovali. Postavy jsou schematické jako z agitek padesátých let, svou duši vyjevují ponejvíce křikem a příběh „odsejpá“, aby se vešel do programového schématu. Nutno také upozornit, že celek nezaměnitelně obludným televizním zněním podkreslil Ladislav Štaidl, jenž málokterý film nedoničil (o žádném takovém nevím). Sledování „drsné“ kriminálky se tedy - v mém případě - proměnilo v čekání na vzkříšení Abrhámovo… Když se prošel kanceláří - a vypadalo to, že nemíří na „odvykačku“ - ulevilo se mi. Že vychladl Skopal i Haničinec, jsem pak vnímal již jen periferně. - Ovšem McBainův čtenář nejsem, doznávám. ()
V rámci české detektivní tvorby těžce nadprůměrný počin, ačkoli scénář i zde hyzdí nemalé džuzny (v tomto případě tedy spíš literární předlohu Eda McBaina). Každopádně vynikajicí Svatopluk Skopal! 75% ()
"Tak pomalu, mladíku, pomalu, nebo hupsnu samým leknutím zpátky do výtahu !!" ;) ()
Detektivní inscenace podle předlohy Eda McBaina s velmi dobrým hereckým kolektivem. Vykreslení amerických reálií také dopadlo dobře, až jsem se divil, že to tehdejší náš totalitní režim dovolil. Ale v kriminálce hlavní zápletkou figurují drogy, takže je jasné, že tohle museli komunisti ukázat tak, že americká společnost je nanejvýš zkažená :). Ale jinak povedená detektivka. ()
....vyborna TV detektivka, (s vtedajšou hereckou elitou),ktorej neublížili ani "naše" reálie.Dobré vysporiadanie sa s americkou látkou.... ()
Slusna normalizacna detektivka, v 70. a 80. rokoch v byvalej Ceskoslovenskej federacii uz normalizacia zarezavala do kazdej oblasti zivota spolocnosti /politika komunalna, vysoka, rozhlas, TV, noviny....../ a tak sa tocili taketo TV detektivky, ktore vladnucim sudruhom nijako nevadili. Namet je tuna dobry - vysetrovanie vrazdy - a nasledne dialogy a postup vysetrovania. Abrham, Skopal, Kopecky a Hanicinec to dobre tahaju, minutaz 81 min je tak akurat : 60 % ()
Bez ohledu na scény natáčené v českém paneláku s českou kuchyňskou linkou, vybrali si tvůrci předlohu stejně nejspíše kvůli pohnutkám pachatele hrůzného činu, tedy s kritikou západní pokleslé společnosti. Alespoň celý příběh nevyzněl úplně špatně, jako když takovou kritiku přenášeli do reálného socialismu. Celý film je ukecaný, odehrávající se především ve dvou studiových prostorách. Ovšem nejtrapněji mi bylo při sledování scén s duem Abrhám - Šulcová. Každopádně hvězdné herecké obsazení v byť sebemenší roli a pár amerických bouráků na pražské ulici jsou jedním z mála pozitiv filmu. ()
Americká kriminálka v českém prostředí? Ano i ne. Co se týče kulis, kostýmů a prostředí, jako by člověk koukal na Columba či Kojaka, avšak čeští herci vypadají, jako by pouze parodovali americkou detektivku. Kdyby pouze dabovali, člověk by jim věřil, takhle to vypadají, že z toho, že pijí coca colu v plechu, si spíše dělají legraci. A tak jediný, kdo hraje americky je Eduard Cupák. ()