Obsahy(1)
Akustické vystoupení grungerové kapely ze Seattlu. Kluci zde dokazují, že hutné a tvrdé riffy se dají zahrát i akusticky. Zazní zde také poprvé nová skladba Killer Is Me.
Sestava na koncertu:
Layne Staley - zpěv
Jerry Cantrell - kytara, zpěv
Mike Inez - basa
Sean Kinney - bicí
Seznam skladeb:
1. Nutshell
2. Brother
3. No Excuses
4. Sludge Factory
5. Down in a Hole
6. Angry Chair
7. Rooster
8. Got Me Wrong
9. Heaven Beside You
10. Would?
11. Frogs
12. Over Now
13. Killer Is Me
(DeAthmark)
Recenze (34)
Cédéčko s třínohým psem z roku 95 si tenkrát myslelo, že už nikdy neopustí útroby starého Thomsona a neuvidí denní světlo. Rodiče v té době s naprostou jistotou věděli, že si co nevidět otevřu žíly a snažili se mi to vymluvit. Alenku v řetězech jsem měl z těch zasranejch smažek ze Seattlu vždycky nejradši. Pouštěl jsem si ji, když mě odkopla první holka, pouštěl jsem si ji, když mě odkopla druhá i třetí holka, pouštěl jsem si ji, když mi zcepeněl křeček i děda. Potom, co si Cobain v rámci self promotion ustřelil kebuli, se v některých kruzích stala Nirvana legendou. Layna si Manitu odnesl taky v poměrně mladém věku a že by se kolem něj tvořil nějaký kult, to jsem si nevšiml a považuju to za děsnou křivdu. Alenka pro mě umřela 5. dubna 2002 na gauči v bytě na University District mezi pytlíky koksu a plechovkami s ředidlem. Nedávný comeback s tím přičmoudlíkem s květákem na hlavě považuju za vtip, protože už to není Alenka v řetězech, ale v prdeli. Co jednou odešlo, má zůstat zakopáno. Jo a tenhle koncert je naprostá pecka, tak si to koukejte pustit a milovat to, vy sráči. ()
Po letech opáčko, nyní z flešky (videokazetu - originál! - mám ještě schovanou v komoře). Zub času neměl šanci a nikdy mít nebude. Krásná atmosféra a osvětlení; člověk sice čas od času podvědomě očekává zaburácení, které nepřijde, ale jsou tady místo toho jiné, méně viditelné a slyšitelné odstíny energie. Krása ale i smutno (po L. S.). ()
Skoda Layne-a, jeho spevacky hlas bol proste fenomenalny. Alenka v Retaziach natocili unplugged, ktory moze kludne konkurovat fenomenalnemu Stavu Najvyssej Blazenosti, odborne Nirvane 100 % ()
Nostalgia. Jeden z najlepších Unplugged koncertov zo starých dobrých čias, keď ešte MTV hrávalo skutočnú hudbu. Šťastní ľudia čo to mohli zažiť na vlastnej koži. ()
Kdysi dávno se MTV ještě zaměřovala na hudbu. A kdysi dávno ještě hudba byla o niterním sebevyjádření: Alice in Chains na tomto koncertě podávají jasný důkaz o tom, že patří k nejlepším představitelům grungeové scény, ne-li hudební scény vůbec. Jejich vystoupení je krásnou mozaikou spojující pomalé i svižnější skladby. Ty díky akustickému podání vyniknou mnohem jemněji a niterněji; navíc tím vzniká mnohem více prostoru pro vokální linku, ve které se skvěle doplňuje jemný a čistý přednes Jerryho Cantrella s ostrým a procítěným zpěvem impozantního Laynea Staleyho. Pro pozorného diváka a posluchače je ale tento koncert hrozivou předzvěstí Laynovo smrti. Když na něj pohlédnete, sevře vás úzkost - zapadlé oči, nezdravá barva a chybějící zuby. Celá tato ponurá atmosféra prostupuje hudbou do vaší duše a nutí vás pochopit silnou textovou stránku těchto písní. http://www.youtube.com/watch?v=D-uN22sI4JM ()
R.I.P. ()
Jeden z nejlepších hudebních záznamů které jsem viděl a slyšel. 100% ()
nejlepší unplugged, na který slova prostě nestačí.. ()
Nejen Staley se předvedl jako správnej grunge voice man, rovněž i Jerry Cantrell se svým hlasem dokáže divy. Což ostatně potvrzuje na svých dnešních albech. Ano, po Nirvaně, další peckoidní akustic koncert. Dokonce i po letech co tyto dva Unplugged koncerty znám ani jeden mne neomrzel. Bojím se to říct, ale ten od AIC se mi možná zdá dokonce lepší než-li Kurtův... ()
Jeden z nejlepších unplugged koncertů. Layne a jeho neuvěřitelně melancholický přednes, a Jerry se svým příjemným hlasem např. V Down in the Hole opravdu excelují. Úžasné je zakončení Over Now........ V jedné chvíli dokonce hrají chvíli jednu část z Enter Sandman od Metallicy!! Nevíte co to měl ten basák na kytaře napsaný s "Haircutem"? :-) ()
Môj najoblúbenejší Unplugged album. Veľmi podarená zostava piesní. Úžasná grunge hudba v podani už zosnulého speváka Layne Staleyho. ()
Podľa mňa 3.najlepší Unplugged by MTV....Prvý pre mňa božský The Cranberries, a druhý samozrejme Nirvana. ()
Po pravdě? Po pravdě jsou pro mě Alice in Chains v momentální době a momentálním hudebním vývoji kvalitnější a zajímavější hudbou než Nirvana. Jasně, možná to bylo kdysi jinak a možná i do budoucna to změním, ale dneska to byl perfektní hudební zážitek, jenž ve mě zanechal příjemný pocit. Layne Stanley nechť odpočívá v pokoji. ()
Amazing!!! R.I.P Layne Staley. ()
Alice In Chains - prostě kapela, která to dokázala vyjádřit.. A vyjádřit co? No, vše co chtěla! ()
Další vynikající Unplugged. Alexovi Colettimu z MTV se podařilo kapelu Alice in Chains pozvat opravdu na poslední chvíli - bylo to jedno z posledních Laynových vystoupení na veřejnosti, i když zemřel až o pár let později. Trochu mi připomíná koncert Nirvany. Oba tihle hoši geniálně poznali, které skladby budou znít akusticky nejlépe a proto se jejich Unpluggedy zapsaly do historie. Nikdy nepochopím, jak může člověk, který je v drogách až po uši, podat sice ne bezchybný, ale přesto úžasný výkon. A hlas měl pořád silný. Jako duo s Jerrym byli nepřekonatelní, já vůbec nepoznám, kdy ho Jerry střídá plánovitě a kdy improvizuje. - I dnes si je ráda poslechnu, i když s tím černouškem už je to o něčem jiném. ()
TOHLE je dle mého spolu s Pearl Jam nejlepší MTV unplugged záznam. ()
"..If i can't be my own, I'd feel better dead" ()
Temný a rovnako triumfálny unplugged, ako u Nirvany sa lúčil s frontmanom a v súčastnosti sa to dá chápať, ako jeho requiem ( ak neberieme v úvahu chabý pokus o šušlanie piesne Another Brick In The Wall pre soundtrack k Fakulte ) - rovnako je jeho smrť odhadovaná na deň kedy sa zabil Cobain, ale nikto to nevie presne, keďže Staleyho našli už v značnom štádiu rozkladu. Kapela zostavila úžasný akustický setlist, na ktorom sú pôvodné skladby ( zo zabudnutých akustických épečiek ako SAP, Jar of Flies), ktoré až tak nehrávali vzhľadom na ich hardrockovo-metalové založenie a tak máte dojem, že od úvodnej frustrovanej balady Nutshell a ponurej výzdoby vás čaká chladné grungeové performance na štýl Nirvany. Bohužiaľ nie je tomu tak. Layne si po tretej pesničke skladá okuliare a je jasné, že je sjetý až príliš, pretože sa často mýli ( začne Sludge Factory druhou slohou, ale vôbec ho to nerozladí a skladba je jednou zo zlatých perál večera ) napríklad v songu Angry Chair spieva vždy niečo iné, ako Jerry aj keď má pred sebou knihu textov. Jedna z mikroskopických chýb, ktorú každý počul už po prvom raze, je to že smažke akou Staley dozaista vtedy bol, vypadali z drog zúbky a tak sú skladby bezútešne odšušlané ( ono to, ale pridáva na feelingu celého unpluggedu! ) - vtedy mal Layne aj ruky zahnisané preto je zahalený v rukaviciach, no proste spieva vám to polo-mŕtvy muž bez zbytočných póz a skladby o drogovom utrpení sú tým pádom vernejšie a keď spieva Cantrell na záver je to, akoby ste sa definitívne lúčili s jednou veľkou legendou hardrockovej hudby zo Seattlu. ()
Pro mne jeden z nejlepších unplugged koncertů. ()