Reklama

Reklama

The Stoning of Soraya M.

  • Kanada The Stoning of Soraya M. (více)

Obsahy(1)

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)

(více)

Videa (1)

Recenze (106)

verbal 

všechny recenze uživatele

Se z toho holky neposerte!! Ono to bude určitě tak černobílé, jako emancipovaná Iráčanka, která beztrestně fackuje lokální patriarchy! Třeba toho dědka Soraya ve skutečnosti fuckt píchala!! Nicméně ani sám Goebels by to nenatočil působivěji! A nezapomeňte, že je nutno víc takových filmů, když už tam válčíme za demokracii a světový mír! Hle, proti jaké ose zla stojíme! Mocichtivé a pokrytecké kudlanky ale převažují nejen v Islámu, pouze mají oblíbené jiné kolektivní sporty a nenadělají s rozvodem takové ciráty!! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Betsy Giffen Nowrasteh, Cyrus Nowrasteh .. Nechovej se jako pokrytec, který si myslí, že utají svoje lži, zatímco z plného hrdla cituje Korán (nebo Bibli, že?). ___ Absurdita mravních zákonů v Islámské kultuře si nese velmi tvrdé tresty. Pro ženy především. Ukamenování jsem již viděl, ale tady bylo provedeno zvláště mučivě. Nicméně je celý film zajímavý a obrovskou výpovědní hodnotou. ___ O filmu jsem se dozvěděl přes doporučení, jelikož mne tématika zajímá, bez dalších informací si ho pustil a pořád jsem si tak nějak myslel, že to není Americký film. Prostě jsem myslel, že to vytvořil někdo jiný - avšak v průběhu jsem si několikrát říkal, proč je to místy podáno tak, že to odpovídá (často vytýkanému) Americkému filmařskému pohledu. Navíc, představitelka Zahry, Shohreh Aghdashloo, mi byla hodně povědomá. Bác, je to Američany natočené, jak jsem se po filmu dozvěděl. Ale to jen tak na okraj, rozhodně nic zásadního, co by filmu ubíralo (resp. asi jak pro koho). ___ Viděno 8 března, na Mezinárodní den žen. ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Další smutný a krutý příběh z Islámu. Vidět film v roce 2008, tak nejspíš plný počet, ale po tom, co Chalifát nastavil laťku v seriálové podobě a Vidíš měsíc Danieli ve filmové jsem trochu náročnější. Finální ukamenování má sílu a na to, že se tam nic moc zajímavého neděje film naštěstí vyloženě nenudí. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****, Napětí***. 7/10. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (2)

  • Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)
  • Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)

Reklama

Reklama