Neobyčejné životy - Série 2 (2010) (série)
Režie:
George AgathonikiadisScénář:
Zuzana MaléřováKamera:
Miroslav ČvorsjukHrají:
Nina DivíškováObsahy(1)
Životní a profesní příběh významné české divadelní a filmové herečky. Nina Divíšková bezesporu patří k našim nejvýraznějším herečkám, i když skutečného uznání u publika se dočkala spíše v pozdějších letech. Narodila se v roce 1936 v Brně. Její tatínek byl sportovec, automobilový závodník, jeskynní potápěč a nesmírně populární osobnost, maminka umělkyně a taneční pedagožka. Vystudovala pražskou DAMU a už zde se setkala se svým celoživotním partnerem, režisérem a hercem Janem Kačerem. S ním a s řadou dalších hereckých osobností pak spoluvytvářela slavnou etapu ostravského Divadla Petra Bezruče konce 50. a první poloviny 60. let. Její divadelní život je ale spjat především s pražským Činoherním klubem, v jehož angažmá setrvala 35 let. Vrcholné období jejího jevištního umění tak utvářely legendární inscenace, z nichž jmenujme alespoň groteskní Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, Zločin a trest Evalda Schorma, Menzelovu Mandragoru či Višňový sad v režii Jana Kačera. Po odchodu z Činoherního klubu Nina Divíšková hostovala na předních pražských scénách, z nichž nejvíce se do povědomí publika zapsala v Dejvickém divadle, kde se po devět let vžívala do role matky v kultovní inscenaci Petra Zelenky „Příběhy obyčejného šílenství“. Ve filmu ztvárňovala až do zralého věku spíše vedlejší role, mezi nimiž vynikala postava pacientky psychiatrické léčebny ve snímku Evalda Schorma Návrat ztraceného syna (1966) či intrikářská Otýlie v Morgianě Juraje Herze (1972). Výraznější příležitosti před kamerou získala až v pozdějších letech – například ve filmové verzi Příběhů obyčejného šílenství (2005), v komedii Anglické jahody (2008) a hlavně v populární postavě babičky Běty ze seriálu Vyprávěj (2009–2013). (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Tenhle dokument je důkaz, že i obyčejné "mluvící hlavy" je možno ozvláštnit a zvýšit tak jejich kvalitu na maximum. Zuzana Maléřová se psaním o lidech z kumštu věnuje už několik desetiletí a její přímý a upřímný rozhovor s takovou persónou, jakým Nina Divíšková byla, vydá za mnoho zpovědí. Pak už stačí hlas Jana Kačera a exteriéry, které jsou s herečkou bytostně spjaty (bývalá chalupa nebo Činoherák) a máme zde plnotučný bilanční dokument. ()
Krásný dokument o životě pozoruhodné herečky se zajímavou barvou hlasu, pestrou tvorbou divadelní i filmovou a především o člověku pevných zásad se zcela jasnými životními prioritami.. Upřímnost a otevřenost paní Divíškové pro mě byla odzbrojující, místy mi tekly slzy dojetím (i pochopením), posílám tam nahoru poděkování a zůstávám s úctou.. ()
Závěrečná čtvrthodinka vyprávění Niny Divíškové o svém pohledu na život pěkně zabrnká na srdíčko. Bohužel odešla jedna z posledních hereček, které byly velkými osobnostmi českého filmu a divadla. Nina Divíšková to měla v hlavě srovnané a její talent tady bude chybět. Čest její památce. ()
Jsou to ty vzácné dokumenty z kterých dýchá lidství... Pořád má brněnský přízvuk... Krásná silná ženská... ----Ať cesty nikam nevedou, tys po nich šel a šel jsi rád, těch cest se nesmíš, nesmíš ptát, snad není cest, jen lidé jdou a jedna z hvězd je vždycky tvou a z té ti zazní odpověď, až přestaneš se ptát..."----- ()