Obsahy(1)
Dokumentární ego-muzikál s hendikepem, v němž režisér upřímně, ale současně s velkou dávkou sebeironie reflektuje vztah k vlastnímu tělesnému postižení. (Academia Film Olomouc)
Recenze (4)
Promítání tohoto filmu za přítomnosti režiséra ještě umocnilo celkový dojem. Pár dramaturgických podivností by se tam našlo, také zamrzí, že toho z masérky slovně nevylezlo trochu víc, ale vzhledem ke scéně zpívání u makety a matčina skvělého improvizování a potom tanečku plyšových oslů podbarveného citacemi z opravdových chorobopisů všechny nedostatky odpouštím či zapomínám. Autorovi bych zatleskala klidně ještě jednou nebo víckrát, taková sebeironie si to rozhodně zaslouží. ()
Film působí strašlivě nešikovně, schválně amatérsky, student KDT na FAMU v něm ale vyjádřil tak osobitou a nezapomenutelnou atmosféru, že vám až připadá, jako byste s ním v tom domě žili odmala. ()
Dokument o celkově nezajímavém domě proveden tak zajímavě, že hltáte každé slovo. Muzikálové provedení jsem u dokumentu ještě neviděla, ale rozhodně je to podle mě nejlepší dílo, co vylezlo z katedry dokumentu na FAMU :-D ()
jeden večer jsem ten film viděla sedmkrát a kdybych nemusela jít spát, sedím u toho dodnes! ()