Režie:
Karel PokornýKamera:
Eduard LandischHudba:
Petr MandelHrají:
Věra Bublíková, Karel Urbánek, Kateřina Macháčková, Jan Teplý st., Miloš Willig, Věra Koktová, Karel Hlušička, Věra Galatíková, Zdeněk Kutil, Miroslav Nohýnek, Jana Vychodilová, Antonín Molčík (více)Obsahy(1)
Zora Kadlecová (Věra Koktová) na ulici strhne plakát, který nabádá k pověšení jejího muže Františka Kadlece (Karel Hlušička) ředitele podniku a poctivého komunisty. Kadlecovou napadne rozlícený dav lidí, vláčí ji ulicemi, strhává z ní šaty, pokusí se jí upálit a nakonec ji shodí pod kola autobusu. Zdánlivě jasného případu se ujímá energická prokurátorka Olga Ronešová (Věra Bublíková). Hned zpočátku naráží na nedostatek svědků a neochotu kolegů. Zázemí nemá ani doma, kde jí nerozumí dcera Majka (Kateřina Macháčková) a manžel Karel (Karel Urbánek) trvá na tom, aby se případu vzdala. Když už to vypadá, že to udělá, objeví se nový svěděk důchodkyně Smutná (Věra Tichánková).
Režisér Karel Pokorný převedl celou inscenaci Divadla S. K. Neumanna do televize i s celým hereckým obsazením a natočil televizní inscenaci ve strohých dekoracích. O rok později natočil sám autor divadelní hry Vojtěch Trapl celovečerní film s Jiřinou Petrovickou v hlavní roli.
(Bart)
Recenze (4)
Ó ano, stejná normalizační odpornost jako stejnojmenný kinofilm. Nechvalně proslulá divadelní slátanina, ostře nastavující zrcadlo reakci a oportunistům a jiným spiklencům, kteří mohli za kontrarevoluci známou jako Pražské jaro, tentokrát ve formě televizní inscenace. Věra Bulbíková se však v žádném případě nemůže vyrovnat procítěnému výkonu Jiřiny Petrovické (toho času signatářky žádosti vykonání trestu smrti nad Miladou Horákovou). Dále chybí nejzábavnější atributy Traplova kinofilmu - prostřihy na hroby rudoarmějců, rosu na šeřících a procházky po parčíku. Zbývá jen těžkotonážní šrapnel odpudivé revizionistické lobotomie v klaustrofobních kulisách. ()
Traplova divadelní hra je politický thriller non plus ultra. A je kromě jiného i důkazem, co s českou divadelní a filmovou kulturou udělaly sovětské tanky. Jen stěží bychom našli odpornější pamflet na nepohodlný rok osmašedesátý, který je v Traplově slátanině vylíčen jako zločinecká aréna pro oportunisty, zbabělce a kontrarevolucionáře. Odstrašujícím arzenálem tohoto televizního záznamu libeňské inscenace jsou výkony všech zúčastněných, vesměs angažovaných, prorežimních herců. Téměř nesledovatelné. ()
Hlupácký výtvor z období normalizace - a k tomu i scénicky dosti depresivní....pamatuji si velmi dobře. ()
No, nesoudila bych tak příkře. Z dobového hlediska je jasné, proč film vznikl, to bez pochyby a z takového stojí za odsouzení, ALE když se na něj dívám s odstupem 40 let a další se třeba budou dívat za 50, 60 ...let, určitě dávno nebudou vědět, o co šlo, nějaký kulak, kontrarevoluce...Autorům se ale celkem povedlo, možná bezděky, charakterizovat nebezpečí anonymního davu, který, má-li se stát konkrétním, couvá a pozbývá odvahy, kterou nabízelo davové šílenství. A to je velké nebezpečí každého davu, ať už se žene za čímkoli ve jménu čehokoli, od fotbalu až po dnešní Indii... ()