Režie:
Roland EmmerichScénář:
Robert RodatKamera:
Caleb DeschanelHudba:
John WilliamsHrají:
Mel Gibson, Heath Ledger, Joely Richardson, Jason Isaacs, Chris Cooper, Tchéky Karyo, René Auberjonois, Lisa Brenner, Tom Wilkinson, Donal Logue, Leon Rippy (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Benjamin Martin (Mel Gibson) je mírumilovný osadník, který chce své nejbližší za každou cenu uchránit před krvavými hrůzami koloniální války. Když ale jeho domov v Jižní Karolíně zpustoší anglická armáda, Benjamin Martin pochopí, že pouze nezávislost Spojených států zajistí jeho rodině klid a bezpečí. Z opatrného farmáře se stává legendární hrdina americké revoluce. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (615)
Začátek strhující. Vykreslení postav povedené, výprava kvalitní a mimika Gibsona tradičně precizní. Jason Isaacs hraje záporáka s bravurou a úvodní vyřízení dvaceti červenokabátníků je nezapomenutelné. Ovšem to je vrchol filmu a pak už to jde pouze dolů. Souboje nejsou tak dynamické a masové scény Emmerichovi moc nejdou. Kamera je zmatečná a nepřehledná a syrová válečná atmosféra jednoznačně strádá. Patos se Patriotovi opravdu asi moc vyčítat nedá, ale zkrátka Gibson to sám se svou plejádou střídavě nasraných, zuřívých a smutných pohledů sám nevyválčí. ()
Film R. Emericha .... patos, patriotismus a jeho další oblíbené věci. Průměrné bitvy. Až moc kladný, neohrožený a nesmrtelný Gibson. Mladý a mnou neoblíbený Ledger. A skvělý záporák J. Isaacs. Tot vše... Dal by se tu najít pohled na koloniální války, ale přijde mi silně zkreslený pro účely filmu, takže pokus o hlubší historickou poznámku bych raději nechal stranou. ()
Pro mne nejlepší dílo Emmericha. Gibsona jako takového nemusím, ale tady ukázal co v něm je. Příběh je svižný, napínavý, občas hodně dojemný (nejednou mi ukápla slza), povedená výprava nebo herci (především Heath nebo Jason Isaacs). Období koloniální války v Jižní Karolíně je hodně zajímavé, mě to bavilo natolik, abych to jako mladší sledovala neustále dokola a to mluví asi za vše..Když si tak pročítám komentáře, tak většině lidí vadí jen to, že Američani ukazují svůj patriotismus. Achjo. Čirá demence. ()
Opravdu velká - prosím za prominutí - sračka, na kterou se vyplatí dívat jenom díky skvělé výpravě. Vedle patriotismu Patriota bledne i patriotismus Pearl Harboru. V PH to alespoň docela fungovalo, ale v tomhle filmu ve mě záběry na americkou vlajku vyvolávaly záchvaty smíchu, protože už jsem nevěděla, jak na takovou blbost reagovat. Tenhle hloupý a prvoplánový patriotismus byl i v Gibsonově Statečném srdci (hodní Skoti, Angličani jako hnusní skunkové). Mel to tenkrát zachránil krvavým, emotivním finále. Emmerich od začátku do konce jenom prázdně plácá. ()
Tak jsem si dal dalěí filmík z americké války o nezávislost. Sice jsem to viděl už dříve, ale koukám, že jsem to nijak nehodnotil. Teď s odstupem času a se zálibou v osmnáctém století je to tak možná lépe. Mel to ve většině svých filmů vždycky nějak schytá a spíše než ty jeho útrpné obličeje mám raději ty, kde mu z očí kouká čiré šílenství. V tomhle filmu se nám dostane obojího když je filetován šavlí britského dragouna. A když je už od těch zářezů pořádně naštvaný vytahuje tomahawk a jde s ním po britském dragounovi jako starej Gojko Mitič. Koloniální mundůr mu slušel skoro víc než skotská sukně ! :-). Celý film mně bavil a nevadila mi ta stopáž. Více než ten patriotismus, který je zde hojně vyčítán (což je jaksi samo o sobě nesmysl, když téma filmu je boj o nezávislost...) mi vadila ta rasová uvědomnělost. Teď mně zase někdo nazve rasistou, ale Amerika konce osmnáctého století byla Amerika plná otroků. Vlastnili je jak kolonisté, tak místní farmáři jimž můžeme říkat předchůdci Američanů .-). Teprve až v roce 1807 se zrušilo otroctví v Anglii a 1836 v Americe. V době v níž se snímek odehrává, tedy před nějakými 50 - 60 lety oficálního zřeušení otroctví, se tedy v řadách domobrany jasi v rámci odboje proti kolonistům sešla ve filmu velká míra liberálně smýšlejících farmářů :-) !!! A tolerantní byli i Afroameričané k bílým. Prostě v jednotě je zřejmě síla. Co se týče toho patriotismu, mohlo se pravda trochu ubrat těch záběrů na všeliké ty vlajky s pruhy a různým počtem hvězd vlající za zvuků fanfár Johna Williamse. Jinak mi tam toho moc nevadilo a sama hudba byla ve filmu tradičně super jak jsme u Williamse zvyklí. Parádní byl Jason Isaac v roli brutálního Col. Williama Tavingtona. Tohle byl zkrátka pěkný historický film o tom jak Británie začala přicházet o své kolonie v Americe. A kdo by si ale myslel, po kapitulaci u Yorktownu to s anglickým generálem Lordem Charlesem Cornwallisem špatně dopadlo, ten se mýlí. Po návratu do Anglie jej poslali na druhý konec světa a udělali z něj guvernéra v Indii. Dávám za 4 olověné vojáčky. * * * * ()
Galerie (87)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (31)
- Některé televizní stanice ve Spojených Státech upravily některé scény zobrazující násilí. Jednalo se např. o scénu, kdy Benjamin Martin (Mel Gibson) umlátí vojáka svým tomahavkem a má poté košili celou od krve. V této scéně byla krev obarvena na hnědo, aby vypadala jako bláto. (liquido26)
- Do role Gabriela Martina (Heath Ledger) byli zvažováni i Ryan Phillippe, Jake Gyllenhaal, Brad Renfro nebo Paul Walker. (Karlos80)
- Heath Ledger (Gabriel Martin) z castingu zahanbeně odešel, jelikož se mu to vůbec nepovedlo. Manažer castingu, který ale věděl, že má talent a že ženy tohoto Australana milují, si Ledgera zavolal na druhé čtení, na základě kterého roli nakonec získal. (Pavlínka9)
Reklama