Reklama

Reklama

Drama z druhé světové války líčí hrdinské činy pařížského gangu Manouchian – skupiny židovských přistěhovalců, kteří v rámci francouzského odboje bojovali proti nacistickým okupantům a riskovali své životy ve snaze o osvobození. Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh. (HBO Europe)

(více)

Recenze (23)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Určitě tleskám frantíkům za schopnost dát si alespoň uměleckou facku za chování části národa ve 2sv. válce. Bohužel film je až příliš zkratkovitě vyprávěn a tak nemá šanci dostoupit k emocím, které by si tato látka zasloužila. Příběh je sledován v podstatě z jedné strany, odbojářské a já si myslím, že by rozhodně neuškodilo zaměřit pozornost taka na nácky a jejich rekaci na akce, které dělal Pařížský odboj, protože takhle na mně mělo příliš mnoho děr ve smyslu "jak to věděli". K filmu jsem schovívavý především díky látce a odvaze natočit takové téma, protože z filmařského hlediska je to slabší. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

V České republice je poslední dobou hitem kritizovat svůj národ v ohledu zachování se vůči člověku během 2. světové války. A ono ejhle. Pustilo se do tohoto sebemrskačství i jindy dost nacionalistická Francie. Tenhle film totiž ukázatl Francii z trošku jiné stránky, ze strany židovského odboje, který v Paříži pokoušel osud, až na něj doplatil. Rozhodně je to zajímavý film a má plno silných myšlenek. Hlavně tedy postavení Francie vůči Židům za 2. světové války. Nicméně film byl zpracovaný neuvěřitelně nudně a ta délka byla upřímně obrovským utrpením, což je neuvěřitelná škoda, protože takový námět by se měl vidět v celé Evropě, aby si všichni uvědomili, že jsme jenom lidé a tehdejší doba byla neuvěřitelně těžká, protože všechno souviselo se vším a jedna, i když jen nepatrná zmínka mohla způsobit smrt blízkého a tak dále. Škoda. Nápad ve filmu se mi líbil, být to kratší, tak to zkousnu a nekritizuju to tady tak. ()

larelay 

všechny recenze uživatele

Film som pozerala asi na 3-krat, skoro som pri nom zomrela od nudy. Bohuzial, obrovske sklamanie a tak vela som od toho ocakavala. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak tomuhle se dá říkat skutečně vyrovnání se s vlastní minulostí. Je třeba jistě hodně odvahy ukázat na sebe sama a s napřaženým ukazovákem říci - my Francouzi jsme kolaborovali s Němci. Režisér Robert Guédiguian (ač sám s arménskými kořeny) to filmem Armáda zločinu nejen že dělá, ba co víc, v podstatě říká, že odboj byl především dílem emigrantů a Francouzi ho v pozicích státního aparátu a policie potlačovali. Ne Gestapo, ale Francouzi mučili a popravovali (naturalizované) Francouze. Nepřímo je tu také zmíněna a zobrazena i úloha francouzského státu při deportaci místních Židů (kterou oficiálně přiznal a omluvil se za ni Jacques Chirac až v roce 1995), která probíhala na žádost německých okupantů zcela ve francouzské režii a při níž francouzská policie deportovala do Osvětimi 13 tisíc pařížských Židů. Jsem zvědav, kdy konečně my natočíme něco podobného - o fenoménu české kolaborace či třeba o romských koncentračních táborech v Letech u Písku či v Hodoníně u Kunštátu, kde dozorci byli zase jen Češi... Režisér také velmi výstižně použil dobovou nacistickou propagandu, která zaznívá přímo ve snímku formou rozhlasových vstupů (škoda jen, že se neodhodlal přímo do filmu zakomponovat dobové filmové týdeníky s tímtéž, snímek by byl pak ještě autentičtější). Slabinou filmu je ovšem přepálená stopáž, tady měly přijít ke slovu střihačovy nůžky a nějakou půlhodinu nemělo nikdy spatřit oko divákovo, pak by byl výsledný divácký dojem absolutní. Podobné filmy: La rafle, Armáda stínů, Svobodná zóna ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Občané Francie. Víra ve vítězství Anglie a SSSR nestačí! Musíte se aktivně zapojit..... Pomali plynoucí, spíše nudný film o počátcích formování Manouchianovi skupiny, skupiny židů a komunistů různých národností. Úkolem snímku je vylíčit oddanost cizinců k francouzskému odboji. Nuda, nuda, nuda. Tady asi nepřekvapí vůbec nic. Největší utrpení je rozřezání Marxova Kapitálu. Teda hned po mučení, ale tenhle film trhnul můj soukromý rekord v nutkání ,,TO“ vypnout. A jelikož od začátku víme, jak to dopadne, měl jsem to udělat! PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

sochoking 

všechny recenze uživatele

Kto má rád vojnové odbojové drámy ako Defiance či norsky Max Manus, nemal by si toto rozhodne nechať ujsť. I napriek dlhej stopáži film plynie fantasticky rýchlo, pretože obsahuje pomerne viac napätia ako práve Max Manus, ale na druhej strane som sa nemohol ani zaboha zbaviť pocitu, že nefandím hrdinom... ?! Ja neviem, dokonca som cítil i ľútosť k skopčákom ( scénka s granátom ) .Ale našťastie to v druhej polovici dostalo gule a film sa rozbehol a ja som precitol a začal sympatizovať. Konečne. Sám cítim, že moje hodnotenie je niekde uprostred hore zmienených filmov- silných 3, 5 * , ale to tu my nemáme, dávam preto 4. A ešte dve vecičky na záver: ked sa v preklade titulkoch objavila jedna veta ako blesk z čistého neba ( neprehliadnuteľné ! ) , ty krávo, skoro som sa posral od smiechu...( Buahaaaaaaaa!!! ) No a tá druhá: neverím ani hovno, že s takými pastelkami, aké mal Marcel Raymon miesto rúk, vyhral Majstrovstvá Seiny. S nimi sa nedá ani plávať! ()

iamek 

všechny recenze uživatele

Filmy o odporu mám hodně rád a snažím se je vyhledávat. The army of crime mě bohužel dost zklamal. Většinu snímků se zde jen kecá a kecá a nic se nekoná. Plamen a citrón nebo Mark Manus mě bavil více, protože jsem se dočkal více akce a napětí. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo. ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

26.3.2010 ~ Jak daleko jsou lidé ochotni zajít, aby mohli bojovat za své ideály, za to, co cítí, že je správné? Jak daleko jsou lidé ochotni bojovat za zem, která není tak úplně jejich? Ve Francii během druhé světové si mohli nechat o klidu a míru jen zdát. A tak se chopili možnosti jiní, "takyfrancouzi". ~ Pokud jste viděli 'Plamen a citron' bude vám ihned jasné, o co tu půjde. V tomhle filmu se seznamujeme s malou částí francouzského odboje. Ale seznamujeme se s ním trochu naruby. Snímek nám totiž ukazuje tu druhou tvář. Tvář, kdy se zbraně chopí Arméni, Poláci, Maďaři, Italové, Španělé i Francouzi a kdy je ukázáno, že se kolaborovalo a ne že ne. Francouzský film ukazující Francouzům, kdo že to byli Francouzi. ~ "Thomas Elek, zemřel pro Francii. Emeric Glasz, zemřel pro Francii. Maurice Fingercwajg, zemřel pro Francii. Missak Manouchian, zemřel pro Francii. Joseph Boczov, zemřel pro Francii. Olga Bancicová, zemřela pro Francii. Jonas Geduldig, zemřel pro Francii. Léon Goldberg, zemřel pro Francii." ~ Setkáváme se tak s několika rozdílnými rodinami a postavami a jejich údělem i důvody, proč a jak jsou ochotni bojovat proti německé roztahovačnosti. Problémem této "Armády zločinu", jak je Němci pojmenovali, jsou právě Francouzi. Ti, kteří kolaborovali či byli donuceni kolaborovat. A také vnitřní boj se sebou samými o to, zda je odplata a zabíjení tím jediným správným řešením. ~ "Szlama Grzywacz, zemřel pro Francii. Stanislas Kubacki, zemřel pro Francii. Marcel Rayman, zemřel pro Francii. Willy Szapiro, zemřel pro Francii. Wolf Wasjbrot, zemřel pro Francii. Robert Witchitz, zemřel pro Francii. Roger Rouxel, zemřel pro Francii. Arpente Avitian, zemřel pro Francii." ~ Film líčí útrapy a strasti, duševní pohnutky, mezilidské vztahy, tehdejší dobu a dělá to tak do hloubky, že nudí. Bohužel. V první třetině se neděje prakticky skoro nic, vyjma nástinů příběhu, ve druhé třetině jsme svědky několika chrabrých partyzánských činů, u kterých si dnes, 60 let po válce v pohodlí křesla u televize pomyslíte, zda-li "TO" bylo takhle nutné, nu a poslední třetina vše završuje ani ne tak akcí jako spíše rozuzlením a zamyšlením nad tím, co to bylo za dobu.Žel Bohu, první třetina byla hodně uspávací a druhá dokázala probudit jen občas. Možná je to proto, že se mi do rukou těchhle filmů dostalo za poslední dobu nějak moc a nebo se mi to jen zdá. Ale v podstatě tu není nic, co by dokázalo nějak překvapit, něco, co byste nečekali. A tak tenhle film zůstane zvláštním francouzským zpytováním vlastní historie, ale ničím víc. Škoda. ~ "Georges Cloarec, zemřel pro Francii. Spartaco Fontano, zemřel pro Francii. Rino Della Negra, zemřel pro Francii. Cesare Luccarini, zemřel pro Francii. Alfonso Celebatano, zemřel pro Francii. Antonio Salvadori, zemřel pro Francii." ~ PS: Díky za to, že se na tohle mohu jen dívat a nebýt přímo v tom. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Ponudnělý snímek ve mně nevybudil žádné pocity. 1) Na rozdíl od některých komentátorů nepovažuji fakt, že tvůrci poukázali na kolaboraci Francouzů s Němci, za nic mimořádného. Němci našli kolaboranty ve všech okupovaných zemích a v mnoha dalších měli vytvořené alespoň páté kolony. Ano, někde jich bylo více, jinde méně. Ale byli všude._____ 2) Za daleko větší problém považuji fakt, že se mě film nijak emocionálně nedotkl. Vzhledem k tématu to je dost podstatné._____ 3) Pěkní kluci: 22letý Grégoire Leprince-Ringuet (partyzán Tomas), 28letý Robinson Stévenin (neukázněný partyzán Marcel Rayman). ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

V nesmírně kvalitním filmovém magazínu Empire State Movie Bjulding jsem se nedávno dočetl,že tohle měl být scénář k Hanebným parchantům a naopak. Nějak srandista to v poště prohodil, rejžové si toho nevšimli,až Movie Bjulding jo,-a já taky. ()

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Většina filmů o protinacistickém odboji, které jsem viděl, je lepší i akčnější než Armáda zločinu. Ano, hodně příslušníků protinacistického odboje ve Francii patřilo k cizincům, avšak většina odbojářů měla samozřejmě francouzskou národnost, což z tohoto filmu není patrné. Ve Francii, respektive v obou jejích částech (okupované a vichistické, od podzimu 1942 rovněž okupované), byla poměrně silná kolaborace i odboj, jenž byl efektivně podporován z Velké Británie, v čemž hrála roli menší vzdálenost a s tím spojené možnosti pro leteckou podporu odboje (okupované Polsko nebo protektorát to měly v tomto ohledu mnohem horší). Mimochodem film vůbec neuvádí, že z cizinců žijících ve Francii se protinacistického odboje poměrně ve velkém množství zúčastnili i zde žijící Češi a Slováci, např. komunista a španělský interbrigadista Osvald Závodský (popravený soudruhy v roce 1954) se v roce 1942 podílel na obzrojeném přepadení německých vojáků v restauračním zařízení v Paříži. Na rozdíl od několika komentujících nevidím důvod, proč bychom si měli sypat popel na hlavu a mít touhu natočit sebemrskačský film o cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Mně osobně bohatě stačí zcela neobjektivní a ahistorické filmy o násilí na Němcích - Habbermannův mlýn či Krajina ve stínu. Film o Letech/Hodoníně by dopadl tak nějak podobně. ()

MRPitivier 

všechny recenze uživatele

O moje sladká Francie trpí! Nebýt mé lásky k francouzské kultuře a samotné Francii, hodnocení by bylo daleko horší! Motiv cizineckého odboje v Paříži je tak bohatý a dobře zpracovatelný, ale bohužel potenciál příběhu vzal za své se špatnou režií a ještě horšími hereckými výkony! Vše se točí kolem židovského otázky a cizineckého odboje, který se postupně formuje v malou organizovanou skupinu, která nemá slitování s žádným Němcem...ano, to nezní špatně, jen to provedení...pardon, ale když hodíte granát pod nohy 5- ti Němcům a během dvou sekund nastane exploze a hlavní hrdina stojí od nich na nejvíc 10 kroků a není ani špinavý, zatímco německá hlídka je roztrhaná na kusy, tak si říkáte, někde se stala chyba nebo Armén je nesmrtelný! Dále zpracování výslechů nebo samotné chycení partyzánů bez výstřelu, taky nezní příliš věrohodně! Nebýt dobře vytvořeného francouzského prostředí, které je jediným kladem filmu, nejspíš bych nedokoukal tento snímek! Film sráží dialogy, děsná režie, nereálnost scén a nepříliš herecké výkony! ()

unrocker 

všechny recenze uživatele

Spíše nadprůměrný snímek o odbojářích v okupované Paříži, stopáž trošku delší ale snímek nabere docela dobře na spádu tak to i člověku rychle uteče. ()

Ukrizku 

všechny recenze uživatele

Zdlouhavá a nepřehledná záležitost s hodně tragickým závěrem působí necitlivě, odtažitě. I když dramatické prožitky přicházejí v tušení, předvídání a v obavách. Síla je tedy v námětu samém, ne tolik ve zpracování. ()

Reklama

Reklama