• Radek99
    ****

    Tak tomuhle se dá říkat skutečně vyrovnání se s vlastní minulostí. Je třeba jistě hodně odvahy ukázat na sebe sama a s napřaženým ukazovákem říci - my Francouzi jsme kolaborovali s Němci. Režisér Robert Guédiguian (ač sám s arménskými kořeny) to filmem Armáda zločinu nejen že dělá, ba co víc, v podstatě říká, že odboj byl především dílem emigrantů a Francouzi ho v pozicích státního aparátu a policie potlačovali. Ne Gestapo, ale Francouzi mučili a popravovali (naturalizované) Francouze. Nepřímo je tu také zmíněna a zobrazena i úloha francouzského státu při deportaci místních Židů (kterou oficiálně přiznal a omluvil se za ni Jacques Chirac až v roce 1995), která probíhala na žádost německých okupantů zcela ve francouzské režii a při níž francouzská policie deportovala do Osvětimi 13 tisíc pařížských Židů. Jsem zvědav, kdy konečně my natočíme něco podobného - o fenoménu české kolaborace či třeba o romských koncentračních táborech v Letech u Písku či v Hodoníně u Kunštátu, kde dozorci byli zase jen Češi... Režisér také velmi výstižně použil dobovou nacistickou propagandu, která zaznívá přímo ve snímku formou rozhlasových vstupů (škoda jen, že se neodhodlal přímo do filmu zakomponovat dobové filmové týdeníky s tímtéž, snímek by byl pak ještě autentičtější). Slabinou filmu je ovšem přepálená stopáž, tady měly přijít ke slovu střihačovy nůžky a nějakou půlhodinu nemělo nikdy spatřit oko divákovo, pak by byl výsledný divácký dojem absolutní. Podobné filmy: La rafle, Armáda stínů, Svobodná zóna(13.3.2010)

  • Enšpígl
    ***

    Určitě tleskám frantíkům za schopnost dát si alespoň uměleckou facku za chování části národa ve 2sv. válce. Bohužel film je až příliš zkratkovitě vyprávěn a tak nemá šanci dostoupit k emocím, které by si tato látka zasloužila. Příběh je sledován v podstatě z jedné strany, odbojářské a já si myslím, že by rozhodně neuškodilo zaměřit pozornost taka na nácky a jejich rekaci na akce, které dělal Pařížský odboj, protože takhle na mně mělo příliš mnoho děr ve smyslu "jak to věděli". K filmu jsem schovívavý především díky látce a odvaze natočit takové téma, protože z filmařského hlediska je to slabší.(3.7.2012)

  • MartinezZ
    ***

    26.3.2010 ~ Jak daleko jsou lidé ochotni zajít, aby mohli bojovat za své ideály, za to, co cítí, že je správné? Jak daleko jsou lidé ochotni bojovat za zem, která není tak úplně jejich? Ve Francii během druhé světové si mohli nechat o klidu a míru jen zdát. A tak se chopili možnosti jiní, "takyfrancouzi". ~ Pokud jste viděli 'Plamen a citron' bude vám ihned jasné, o co tu půjde. V tomhle filmu se seznamujeme s malou částí francouzského odboje. Ale seznamujeme se s ním trochu naruby. Snímek nám totiž ukazuje tu druhou tvář. Tvář, kdy se zbraně chopí Arméni, Poláci, Maďaři, Italové, Španělé i Francouzi a kdy je ukázáno, že se kolaborovalo a ne že ne. Francouzský film ukazující Francouzům, kdo že to byli Francouzi. ~ "Thomas Elek, zemřel pro Francii. Emeric Glasz, zemřel pro Francii. Maurice Fingercwajg, zemřel pro Francii. Missak Manouchian, zemřel pro Francii. Joseph Boczov, zemřel pro Francii. Olga Bancicová, zemřela pro Francii. Jonas Geduldig, zemřel pro Francii. Léon Goldberg, zemřel pro Francii." ~ Setkáváme se tak s několika rozdílnými rodinami a postavami a jejich údělem i důvody, proč a jak jsou ochotni bojovat proti německé roztahovačnosti. Problémem této "Armády zločinu", jak je Němci pojmenovali, jsou právě Francouzi. Ti, kteří kolaborovali či byli donuceni kolaborovat. A také vnitřní boj se sebou samými o to, zda je odplata a zabíjení tím jediným správným řešením. ~ "Szlama Grzywacz, zemřel pro Francii. Stanislas Kubacki, zemřel pro Francii. Marcel Rayman, zemřel pro Francii. Willy Szapiro, zemřel pro Francii. Wolf Wasjbrot, zemřel pro Francii. Robert Witchitz, zemřel pro Francii. Roger Rouxel, zemřel pro Francii. Arpente Avitian, zemřel pro Francii." ~ Film líčí útrapy a strasti, duševní pohnutky, mezilidské vztahy, tehdejší dobu a dělá to tak do hloubky, že nudí. Bohužel. V první třetině se neděje prakticky skoro nic, vyjma nástinů příběhu, ve druhé třetině jsme svědky několika chrabrých partyzánských činů, u kterých si dnes, 60 let po válce v pohodlí křesla u televize pomyslíte, zda-li "TO" bylo takhle nutné, nu a poslední třetina vše završuje ani ne tak akcí jako spíše rozuzlením a zamyšlením nad tím, co to bylo za dobu.Žel Bohu, první třetina byla hodně uspávací a druhá dokázala probudit jen občas. Možná je to proto, že se mi do rukou těchhle filmů dostalo za poslední dobu nějak moc a nebo se mi to jen zdá. Ale v podstatě tu není nic, co by dokázalo nějak překvapit, něco, co byste nečekali. A tak tenhle film zůstane zvláštním francouzským zpytováním vlastní historie, ale ničím víc. Škoda. ~ "Georges Cloarec, zemřel pro Francii. Spartaco Fontano, zemřel pro Francii. Rino Della Negra, zemřel pro Francii. Cesare Luccarini, zemřel pro Francii. Alfonso Celebatano, zemřel pro Francii. Antonio Salvadori, zemřel pro Francii." ~ PS: Díky za to, že se na tohle mohu jen dívat a nebýt přímo v tom.(18.3.2013)

  • claudel
    ****

    Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo.(1.10.2009)

  • sochoking
    ****

    Kto má rád vojnové odbojové drámy ako Defiance či norsky Max Manus, nemal by si toto rozhodne nechať ujsť. I napriek dlhej stopáži film plynie fantasticky rýchlo, pretože obsahuje pomerne viac napätia ako práve Max Manus, ale na druhej strane som sa nemohol ani zaboha zbaviť pocitu, že nefandím hrdinom... ?! Ja neviem, dokonca som cítil i ľútosť k skopčákom ( scénka s granátom ) .Ale našťastie to v druhej polovici dostalo gule a film sa rozbehol a ja som precitol a začal sympatizovať. Konečne. Sám cítim, že moje hodnotenie je niekde uprostred hore zmienených filmov- silných 3, 5 * , ale to tu my nemáme, dávam preto 4. A ešte dve vecičky na záver: ked sa v preklade titulkoch objavila jedna veta ako blesk z čistého neba ( neprehliadnuteľné ! ) , ty krávo, skoro som sa posral od smiechu...( Buahaaaaaaaa!!! ) No a tá druhá: neverím ani hovno, že s takými pastelkami, aké mal Marcel Raymon miesto rúk, vyhral Majstrovstvá Seiny. S nimi sa nedá ani plávať!(6.2.2010)

  • - Filmovalo sa na autentických miestach vo francúzskej metropole Paríž. (MikaelSVK)

  • - Ve filmu se objeví i pár vozů Volkswagen Schwimmwagen projíždějících Francií. Ty se začaly sériově vyrábět v roce 1942, ovšem od chlapců prodávajících noviny u Eiffelovy věže se dovídáme, že Německo zrovna zaútočilo na Rusko, tudíž je 22. červen 1941. (bejkovec)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace