Reklama

Reklama

Drama z druhé světové války líčí hrdinské činy pařížského gangu Manouchian – skupiny židovských přistěhovalců, kteří v rámci francouzského odboje bojovali proti nacistickým okupantům a riskovali své životy ve snaze o osvobození. Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh. (HBO Europe)

(více)

Recenze (23)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

V České republice je poslední dobou hitem kritizovat svůj národ v ohledu zachování se vůči člověku během 2. světové války. A ono ejhle. Pustilo se do tohoto sebemrskačství i jindy dost nacionalistická Francie. Tenhle film totiž ukázatl Francii z trošku jiné stránky, ze strany židovského odboje, který v Paříži pokoušel osud, až na něj doplatil. Rozhodně je to zajímavý film a má plno silných myšlenek. Hlavně tedy postavení Francie vůči Židům za 2. světové války. Nicméně film byl zpracovaný neuvěřitelně nudně a ta délka byla upřímně obrovským utrpením, což je neuvěřitelná škoda, protože takový námět by se měl vidět v celé Evropě, aby si všichni uvědomili, že jsme jenom lidé a tehdejší doba byla neuvěřitelně těžká, protože všechno souviselo se vším a jedna, i když jen nepatrná zmínka mohla způsobit smrt blízkého a tak dále. Škoda. Nápad ve filmu se mi líbil, být to kratší, tak to zkousnu a nekritizuju to tady tak. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Určitě tleskám frantíkům za schopnost dát si alespoň uměleckou facku za chování části národa ve 2sv. válce. Bohužel film je až příliš zkratkovitě vyprávěn a tak nemá šanci dostoupit k emocím, které by si tato látka zasloužila. Příběh je sledován v podstatě z jedné strany, odbojářské a já si myslím, že by rozhodně neuškodilo zaměřit pozornost taka na nácky a jejich rekaci na akce, které dělal Pařížský odboj, protože takhle na mně mělo příliš mnoho děr ve smyslu "jak to věděli". K filmu jsem schovívavý především díky látce a odvaze natočit takové téma, protože z filmařského hlediska je to slabší. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Tak tomuhle se dá říkat skutečně vyrovnání se s vlastní minulostí. Je třeba jistě hodně odvahy ukázat na sebe sama a s napřaženým ukazovákem říci - my Francouzi jsme kolaborovali s Němci. Režisér Robert Guédiguian (ač sám s arménskými kořeny) to filmem Armáda zločinu nejen že dělá, ba co víc, v podstatě říká, že odboj byl především dílem emigrantů a Francouzi ho v pozicích státního aparátu a policie potlačovali. Ne Gestapo, ale Francouzi mučili a popravovali (naturalizované) Francouze. Nepřímo je tu také zmíněna a zobrazena i úloha francouzského státu při deportaci místních Židů (kterou oficiálně přiznal a omluvil se za ni Jacques Chirac až v roce 1995), která probíhala na žádost německých okupantů zcela ve francouzské režii a při níž francouzská policie deportovala do Osvětimi 13 tisíc pařížských Židů. Jsem zvědav, kdy konečně my natočíme něco podobného - o fenoménu české kolaborace či třeba o romských koncentračních táborech v Letech u Písku či v Hodoníně u Kunštátu, kde dozorci byli zase jen Češi... Režisér také velmi výstižně použil dobovou nacistickou propagandu, která zaznívá přímo ve snímku formou rozhlasových vstupů (škoda jen, že se neodhodlal přímo do filmu zakomponovat dobové filmové týdeníky s tímtéž, snímek by byl pak ještě autentičtější). Slabinou filmu je ovšem přepálená stopáž, tady měly přijít ke slovu střihačovy nůžky a nějakou půlhodinu nemělo nikdy spatřit oko divákovo, pak by byl výsledný divácký dojem absolutní. Podobné filmy: La rafle, Armáda stínů, Svobodná zóna ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo. ()

Galerie (25)

Zajímavosti (2)

  • Ve filmu se objeví i pár vozů Volkswagen Schwimmwagen projíždějících Francií. Ty se začaly sériově vyrábět v roce 1942, ovšem od chlapců prodávajících noviny u Eiffelovy věže se dovídáme, že Německo zrovna zaútočilo na Rusko, tudíž je 22. červen 1941. (bejkovec)
  • Filmovalo sa na autentických miestach vo francúzskej metropole Paríž. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama