poster

Zběsilost

  • japonský

    Dai-bosatsu tôge

  • japonský

    Daibosatsu-Toge

  • japonský

    大菩薩峠

  • anglický

    Sword of Doom, The

Akční / Drama

Japonsko, 1966, 119 min

  • Fr
    ***

    ,,MEČ JE DUŠE. POZNEJ DUŠI, POCHOPÍŠ MEČ. ZLÁ MYSL, ŠPATNÝ MEČ....“ /// Trvá to trvá, než pomsta (či odplata) dostane rozumný obrysy. Po solidním úvodu se (klasicky) rozebíraj takový ty vodborný věci (jako s kým jsou potíže, s kým ne…), taky nějaký intriky… pak ta druhá linie s tou dívkou…. no je to kapku složitější. Nevím, nevím, jestli po celodenní práci v lomu je tohle to pravý…. (ale to je každýho věc). Čekání na závěrečnej souboj zpříjemní zamotání děje a temná duše meče pomalu pohlcuje darebáka Ryunosukeho. Jak říkám, složitější a artově náročnější se solidníma šermířskejma scénama. Nakonec místo vočekávanýho psycho souboje přichází fajn řežba, která ale jen to podtrhuje fakt, že nevím, co si vo tom víc myslet. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou povídku, kterou napsal Kaizan Nakazato, neznám. 2.) Souboje vyhrávám tím, že stará pouští protivníka do ,,Obi“. (že dělá v Kaufláči? Kurva, tak to nevím…) 3.) Thx za titule ,,lepros“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne(5.6.2014)

  • kinej
    *****

    Kdo má rád samurajské filmy Akiry Kurosawy, neměl by vynechat ani Okamotovu Zběsilost. Jeho film není tolik poetický jako ty Kurosawovy a také je mnohem akčnější. Starý mistr, Kurosawa, si přeci jen více potrpěl na demonstrování samurajské udatnosti prostřednictvím psychologických postupů. Zde se však ukazuje že psychologie postav nemusí být v rozporu s akčním ražením filmu, ale scény soubojů naopak mohou charakterizovat povahy protagonistů úplně stejně jako dialogy. Pohyby očí, potící se čela, nervozita při šermířských utkáních řeknou více než dost. I zde je hlavní postava prokreslena dokonale a to i přesto, že má povětšinou zamyšlenou tvář bez výrazu a mlčí. Tatsuya Nakadai je v hlavní roli naprosto uvěřitelný a zkrátka úžasný. Vedlejší roli zde ztvárnil také můj nejoblíbenější herec Toshiro Mifune. Významnou složkou filmu je také hudba od Masaru Satoa, která dokonale doprovází Rjúnosukeho po jeho vraždící pouti, až ke konečné ztrátě příčetnosti. Při vražedném finál jsme pak svědky jednak spousty soubojů a zároveň totálního zešílení hlavního hrdiny.(16.10.2007)

  • movie
    ***

    70% Překvapil mě hodně komplexní rozvinutý příběh se spoustou dějových linek a odchylek, které postupně směřují k velkému vyvrcholení, které ovšem předčasně pochovává hodně netradiční, ale podle mě vynikající konec. Tatsuya Nakadai podle mě nezvládá obsáhnout zlo v duši Ryunusukeho a volba trochu charakternějšího herce by byla mnohem lepší, ale zas chápu - komu by se tahle role chtěla hrát. Mifune je naopak skvělý a scéna jeho souboje s bandou lotrů ve sněhové vánici je top.(8.1.2015)

  • JFL
    *****

    Meč je duší samuraje. Pokud je mysl bojovníka zlá, je zlý i jeho meč. Režisér Kihači Okamoto se během své tvůrčí dráhy pohyboval vždy jednou nohou ve vysokorozpočtových studiových zakázkách a druhou v nezávislých autorských produkcích a přesně takové je i jeho vrcholné dílo z žánru samurajských filmů. Na jedné straně se pyšní hvězdným hereckým obsazením, velkolepou vizuální kompozicí a ohromujícím množstvím úchvatně natočených soubojů na meče. Na druhé straně žánr samurajského filmu dalece překračuje prozkoumáváním temných stránek lidské duše a dokonce ho rozkládá demytizací ikony samuraje a obrácením základních žánrových pravidel proti divákovi a jeho očekáváním.(5.4.2011)

  • ScarPoul
    *****

    Máloktorý film je natočený s takou precíznosťou ako zbesilosť. Pre mňa je to jeden z naj filmov čo som mal možnosť vidieť tento rok aj keď len na dvd. Okamoto je zručný režisér so svojským štýlom ktorý nám predviedol v skvelom samurajovi a tu ho dotiahol do dokonalosti. tento film absolútne postráda umeleckosť ktorá je japoncov príhodná a zameriava sa na akčnosť a hrôzu a hlavne spoločenskú situáciu. Nakadai predviedol najdémonickejší herecký výkon vôbec a jeho rjúnosuke so svojimi šialenými očami predstavuje absolútne najhroznejší charakter japonskej kinematografie a pre mňa po temnom rytierovi je taký japonský joker. Mifuneho úloha mentora a učiteľa ale aj obávaného bojovníka je skvelá tak isto ako všetky aspekty a charaktery podľa mňa sa jedná o jeden z najlepších samurajských filmov. Hudba Masarua satoa ktorý skladal hudbu aj pre kurosawove snímky je démonická a ako obvykle krásne dobová. akčné scény sú fantasticky natočené, krvavé, plné pretatých tepien, odseknutých rúk atď. scéna v snehovej fujavici nie málo podobná tej zo samuraje kde tiež účinkoval toshiro je plná krvi a mierneho poetizmu ale iba mierneho a finálna scéna, v horiacom dome, keď sa rjúnosuke zblázni a začne zabíjať svojich a seká všade okolo je najlepšia scéna tohoto filmu plná stiesnenosti o nevypovedaných zverstvách tej doby.(31.7.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace