Reklama

Reklama

Dívka s kaméliemi

(festivalový název)
  • Japonsko Šódžo cubaki (více)
Animovaný / Drama / Horor
Japonsko, 1992, 56 min

Režie:

Hiroši Harada

Předloha:

Suehiro Maruo (komiks)

Obsahy(1)

Malá Midori nemá v životě štěstí. Její nemocnou maminku ještě nestačily úplně ohlodat krysy a dívenka prodávající květiny je donucena pracovat v cirkuse, kde se stává obětí sexuálního i jiného ponižování ze strany místních „zrůd“. Ještě že se do Midori zamiluje nový člen ansámblu, liliput, který vedle toho, že dokáže vlézt do láhve s úzkým hrdlem, ovládá také mocnou magii. Film vzniknul podle mangy undergroundového kreslíře a scenáristy Suehira Marua, jehož tvorba náleží do stylu, kterému se poprávu říká ero guro nansensu, nebo-li erotický groteskní nonsens. U Dívky s kaméliemi se autor navíc inspiroval starým japonským formátem kamišibai, jehož provozovatelé jezdili od města k městu a předváděli zákazníkům obrázky, k nimž vyprávěli příběhy. Maruova historka je ovšem pro poněkud otrlejší publikum. Režiséru Hirošimu Haradovi se Maruův komiks líbil natolik, že se rozhodl podle něj úplně sám vyrobit nezávislý animovaný film. Trvalo mu to pět let vytrvalé práce na vlastní náklady. Vzhledem k extrémnímu charakteru svého filmu Harada ani nežádal japonskou ratingovou komisi o povolení k veřejnému promítání a snímek pouštěl výhradně pokoutně na soukromých projekcích doprovázených kouřovými efekty, ale i různými interaktivními prvky. (Festival otrlého diváka)

(více)

Recenze (17)

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Tak nějak nevím, co by na tomhle anime mělo být zajímavého, příběh to není určitě, sice měl potenciál, jenže do scénáře se potenciálu protlačila tak desetina a kdyby někdo natočil film o tom, jaké hovadiny si režisér vymýšlel při promítání, byl by zajímavější. Animace není nějak výrazná a je v ní hromadu statických záběrů a jednotlivých obrazů bez pohybu, to se ale vzhledem k tomu, jak film vznikal na koleni dá pochopit a očekávat, jen trošku nechápu to všeobecné nadšení/zděšení nad nechutností některých záběrů, ono tam takových záběrů je hrozně málo, vlastně jen dva a z toho jeden jenom proto, že nemám rád, když se ve filmu ubližuje zvířatům. Většina scén ve stylu například olizování bulev je sice ujetá a divná, ale ne n tolik, aby ´to překonalo šeď a nedodělanost děje. A ani ty zrůdičky taky nejsou zas tak zrůdné. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Zhlédnuto v původním znění s anglickými titulky. Hodně svérázný filmový bizar, který je vyloženě jen pro otrlé. Myslím, že o takto výlučné podívané nelze říct nic moc víc než to, že to musíte vidět sami, abyste si utvořili vlastní názor. Osobně mě to bavilo spíše po výtvarné stránce, jinak mě ta záplava krutosti a šokujících výlevů vcelku nechala chladným - asi jsem příliš cynický, než aby mě něco takového vyvedlo z míry. Ze studijních důvodů asi dobré vidět, ale stejně tak nemám za sebe problém napsat, že kdybych tuhle pakárnu neviděl, celkem bych asi o nic nepřišel. Mimochodem ten český titul mi přijde mimořádně debilní, s Dumasovým románem to nemá samozřejmě nic společného. ()

Reklama

yenn 

všechny recenze uživatele

Midori, celým názvem Čika gentó gekiga Šódžo cubaki (doslova Undergroundově promítaný dramatický komiksový strip Dívka s kaméliemi), či zkráceně jen Šódžo cubaki (Dívka s kaméliemi), je adaptací ero-guro mangy od Suehira Marua (manga je zase adaptací jedné kamišibai). Vypráví příběh dívky Midori, která se po smrti matky dostane do cirkusové společnosti, v jejíchž představeních vystupují především znetvoření lidé (freak show). Zde je Midori terčem neustálých ústrků a zneužívání. Adaptace Midori se nechtěla ujmout žádná produkční společnost, a tak je film z velké části dílem jediného muže, režiséra Hirošiho Harady, přičemž pomoc mu nabídli další jedinci a menší společnosti (od nezávislých producentů dokumentárních filmů po SM kluby). Na filmu začal Hiroši Harada pracovat v roce 1987 a kresbou více než 5000 snímků strávil zhruba pět let. Harada odmítl vydání filmu na videokazetách a stejně tak nechtěl, aby byl film promítán obyčejným způsobem. Premiéra probíhala ve stanu, kde se kromě promítání filmu konala hudební a divadelní představení a výstavy bizarních exponátů. Během filmu byl sál plněn mlhou a větráky rozháněly do vzduchu okvětní lístky sakur. Jindy dostali před promítáním diváci mapu, která je provedla skrze bludiště a různé pokoje až do sálu. Když se v roce 1999 film vrátil ze zahraničních festivalů do Japonska, byl zabaven, zničen a jeho veřejné promítání bylo zakázáno (zákaz však zjevně není vždy dodržován). Několik kopií na videokazetách se však zachovalo a díky nim mohla být Midori v roce 2006 vydána na DVD pro evropský trh. Zdroje a další informace: oficiální stránky, AniPages, Wikipedia. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Odporná, zleazy, humusácká, brutální a krutě sadistická podívaná .... I když je to kreslené, je to fakt zážitek, jaký věci si tamtvůrci vymýšleli a jak je vykreslili a zanimovali... První polovina fakt stojí za to koukal jsem na to opravdu vyjeveně. Každopádně výborná, přímo excelentní, bizardní záležitost jen pro okrajové fajnšmekry ... ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Tomu řikám "pohádka pro dospělý". Zneužívání a týrání dětí, sexuální obcese v podobě lízání očních bulev, různorodé násilí jak na lidech (krysami rozežraná vagína), tak na zvířatech (tady to odsrali hlavně psi) a kromě krve a vnitřností i spousta deprese. Však stačí mrknout do galerie, a přibližný obrázek si jistě uděláte sami. Škoda toho "konce", který přijde až nečekaně rychle, a diváka nechá tupě zírat na závěrečný titulky. ()

Galerie (9)

Reklama

Reklama