Noční zabiják

Rok 1990 je dost možná tím nejzásadnějším rokem brakové kinematografie – přinesl nám vrcholná trash díla Troll 2 a Night Killer a za oběma stojí korunovaný král filmového braku sedící na trůnu z hoven, jehož ctěné jméno je Claudio Fragasso. Jeho přínos je pro milovníky a hledače filmových obskurností naprosto zásadní a nezpochybnitelný. Ti nejlepší brakoví tvůrci se vyznačují tím, že mají vlastní specifické vize a pojetí, obsazují podprůměrné herce, ze kterých vyždímou neuvěřitelně špatné, leč pozoruhodné, herecké výkony, vytváří kouzelně špatné speciální efekty, leckdy vcelku působivé, ale často žalostné gore efekty, a především se berou strašně vážně a stojí si za tím, že tvoří kvalitní filmařinu – takže nejdůležitějším faktorem je nulová sebereflexe. V Itálii lze nalézt dost kvalitních režisérů, jenž dokázali béčkové filmy natáčet skvostně – někdy skoro až umělecky vypiplaně (jmenovitě třeba Dario Argento, Mario Bava, Lucio Fulci či Sergio Martino). Do této kategorie Fragasso rozhodně nepatří. Claudio je prachbídný režisér, který sice má zajímavé nápady, ale nedokáže je seriózně zpracovat, což si sám neuvědomuje a věří, že to, co dělá, má velkou uměleckou hodnotu a v mnoha rozhovorech to dal jasně najevo. Jeho filmy sice stojí za to, jenže záměr se míjí účinkem. Pro běžného konzumenta jsou Fragassovo filmy naprosto nestravitelné, ale pro hledače filmových sranců je jeho filmografie zlatý důl. V jeho filmu Night Killer nefunguje vůbec nic, a přesto se jedná o zcela fascinující podívanou, u které budete po celou dobu nevěřícně zírat, co to sakra sledujete a jestli se vám to nezdá. Film je vrcholně slizký, zvrácený a úchylný, což dosahuje závratných výšin, ke kterým se mnoho jiných filmů nepřiblížilo. Fragasso chtěl vytvořit nepříjemný psychologický horor, což se mu do jisté míry povedlo, ale opět ne tak, jak zamýšlel – navíc mu do filmu po dokončení zasáhlo studio a najalo jeho bývalého spolupracovníka Bruna Matteie, který pro film dotočil několik vražedných sekvencí, aby film více přiblížil slasheru s typicky italskými giallo prvky, než k původně zamýšlenému psychothrilleru. Díky tomuto zásahu z toho vznikl ještě větší paskvil. Hlavní vrah ve filmu nosí masku připomínající Freddyho Kruegera – že by náhoda? Jako svou zbraň používá rukavici s čepelemi na koncích prstů – takže ano, film nekrytě parazituje na Nightmare on Elm Street. K tomu všemu se v italštině jmenuje Non aprite quella porta 3 – pod tímto názvem vyšel v Itálii Texaský masakr motorovou pilou –, takže v tomto případě se studio snažilo parazitovat i na další známé hororové sérii, jejíž pravý třetí díl zrovna ve stejný rok vyšel. Všechny tyhle věci umně zvyšují filmu nadpozemskou úroveň sračkovitosti, která se jen tak nevidí. Nehledě na to, že ačkoliv se film jmenuje Night Killer, není v něm jediná exteriérová scéna odehrávající se v noci – maximálně lze předpokládat, že několik scén se děje během večera, ale všechny tyto scény probíhají v interiéru a nelze z nich poznat, zda je opravdu tma. Night Killer by si asi objektivně zasloužil odpad, ale já mu ho udělit nemůžu. Jakožto filmový hovnokop je tohle přesně to, co hledám, takže pokud trash bytostně nesnesete, tak mé hodnocení berte s velkou rezervou. 4* dávám za obří úroveň neúmyslné směšnosti. Night Killer je tak moc špatný film, až je vlastně úžasný. Je velká škoda, že všichni mluví jen o Troll 2 a Night Killer se krčí v jámě zapomnění. Tohle si zaslouží být synonymem filmové špatnosti a stát hrdě po boku Troll 2, s nímž tvoří grandiózně trashový double feature z hovnama zalitého roku 1990. BTW: Tohle by mohl být potenciálně spoiler, ale zvědavcům napovím, že vrahem je nejhorší herec z celého filmu, což by zároveň nemuselo být tak lehce čitelné, jelikož film je plný otřesných hereckých výkonů, ale i přesto je jeho herecký projev specificky vyčnívající a během závěrečného odhalení si ho budete moci plně vychutnat. (11.01.2020) (méně) (více)