Adam

Ani nevím, čím mě tenhle film zaujal, ale nechal ve mně něco, kvůli čemu jsem po vypnutí filmu nemohl vypnout onen zvláštní pocit naplnění a přestat o něm přemýšlet. Ano, nádherná Rose Byrne zapůsobila, ale dozajista je třeba vyzdvihnout především hudbu. Nevím jak se to stalo, Ch. Lennertze vlastně téměř neznám, ale tohle mě chytlo a hnedka jsem se sháněl po soundtracku. Hugh Dancy byl místy trochu mimo realitu, a to i tu Aspergero-syndromovou, ale zahrál svou roli se ctí. Celkově byl tenhle snímek víc než povedený, ale ten závěr mu nějak pořád nemůžu odpustit. Ne, nejde to. (hodnoceno ***) (13.02.2012)

Kromě všeobecně mnou uznávaného karamelu ve filmu - i když slušně upraveného do patřičných mezí - mě štvala konečná otázka, která se mi drala na povrch: "Kde je ten pořádný happyend?". Ano uznávám, že Hughovi role sedla a spolu s Rose Byrne mi dokázali, že jsou perfektními herci( i když v tomhle souboji spíše více bojovala Rose, protože u Hugha už jsem to věděla předem). Je zajímavé kolik existuje ještě námětů na filmy a kolik podobnosti člověk může najít v takovémto příjemném pokoukání s jinými díly věhlasných či méně věhlasných režisérů. Jednoduše řečeno - děkuji za příjemné pokoukání, ale příště chci přeslazený happyend :D. (16.02.2013)

Na můj vkus místy naprosto nevkusná hudba, která z toho všeho dělala přeromantizovaný drámo. To je asi první, co mi v části výtek utkvělo na prvním místě, pak samozřejmě ohranost příběhu, kterému nepomohl ani nevšední syndrom hlavního hrdiny, který sice roli zahrál hodně přesvědčivě, ale s takhle debilně naivně tupým příběhem to stejně moc nehlo dopředu. Konec byl na můj vkus krapet překvapením, vzhledem k oné dějové přeromantizovanosti a nevychytané postavě Beth, a to je možná důvod, proč mi tam taky dost neseděl. To se prostě celý děj někam pomalu posouváte (opravdu nepatrně), když už čekáte, že to skončí tak, jak by ta občasná přecukrovanost skončit měla, tak to tak nakonec vůbec neni, což asi mělo způsobit náhlou nevšednost nebo co, což se ovšem v mém případě naprosto minulo účinkem. Z příběhu to ve finále udělalo něco mimořádně plochého a tuctového, co se tak strašně moc snaží být netuctové, až se z toho stala nekvalitní slátanina, která má sice pár pěkných momentů, to ale film stejně nezachrání, takže bohužel za dva. (09.05.2011)

Tento film mě dostal. Dávám mu něco mezi 4 a 5 *. Pro mě to byl příval emocí a zároveň námětů na zamyšlení. Herci byli skvělí a především se mi líbil netypický konec, za to velké plus, že film nespadl do filmů s nálepkou happy ending. I když v jistém slova smyslu měl film šťastný konec, ale ne takový, jaký by se běžně čekal. Těším se, až se na film zase někdy v budoucnu podívám. Jo a Hugh Dancy zahrál člověka s Aspergerovým syndomem vážně velmi dobře. (10.06.2010)

Tak abych byl upřímný, byl jsem hrozně zvědav, co z tohoto snímku vzejde. Viděl jsem asi před třemi měsíci trailer a nemohl jsem se dočkat (zvědavostí) až to uvidím. Celou dobu jsem v tomto filmu hledal asi trochu víc, než v něm bylo. Přesto nejsem zklamaný, i když konec byl trochu nedotažen (nebo snad ano? - možná že právě toto je dotáhnutí do smysluplného konce -> život takový JE). Jsem si jist, že sem tento snímek neviděl naposled, to ani náhodou. Je strašně příjemný a zároveň hořký. Pohladí i zklame (ne v negativním smyslu). A i když mi to nepřipadlo jako komedie (čímž trailer mistrovsky klame), přišel mi tento film jemný a milý. (08.01.2010)