Rodnik dlja žažduščich
A Spring for the Thirsty
Obsahy(1)
Stařík Levko Serdjuk (Dmitri Milyutenko) žije sám ve vsi na okraji stepi. Přišel o své nejbližší a rád by už zemřel, ale nedaří se mu to. Synové, kteří mu zbyli, jsou z města a Levkovy rady a příkazy jsou jim už jen pro smích. Levko žije ve svých představách, reminiscencích, otáčí doma obrazy na stěně čelem ke zdi, aby jej nepronásledovaly přízraky. Studna na jeho dvoře, dříve s tak silným pramenem, je nyní zanesená. Sbírá sílu k tomu pročistit její pramen a předat svou moudrost a plody své zkušenosti někomu, kdo by o to stál.
Poetický a výrazně obrazově metaforický film Pramen pro žíznivé ukazuje s minimem dialogů tolikrát převyprávěný příběh o osudech stáří a tradice, o vpádech válek, soudobého věku, ale také o životě jednotlivce uprostřed nich a o naději, kterou dává lidskému pokolení zrození nového života. Film by uvolněn k distribuci až v roce 1987.
(garmon)
Recenze (5)
Ukrajinský název filmu je KRYNYCJA DLJA SPRAHLYCH. Film byl zakázán a uveden v distribuci SSSR až 1987. ()
Spousta z toho je dobová - stavění sochy, vojáci. To jsou drobné Iljenkovy úlitby, i když by se dalo oponovat, že i to je důležité, a navíc - že to tak opravdu bylo. Zbytek je ale čirá poezie - především přeexponovaný obraz (aha?! - Kristové roky - mohl to Igor Luther někde vidět) - stává se z něj grafika, je plošný jak asijské kresby, nutí nás pohled soustředit na kompozici, kontemplovat, co na něm ve skutečnosti je - mlýn a studna. Turínský kůň z tohoto bral nejvíc. A pak - samozřejmě - metafory a metafory a k nim fantaskní scény včetně zvukové stopy. Výsledek je dodnes autentický, snad těch pár desetiletí staroby mu ubírají od plného počtu. ()
Na začátku byl Dovženko. ()
Fyziologicky je film takový, jak se vyjevil garmonovi, když na něj chrstnul džber živé vody, hlavně metaforický. - Studna je zanesená. A ty, Levko, žízníš, vyprahle zkormoucený tím, kolik toho uvnitř – vně tebe chybí a kolik přebývá; ještě jako kmet jsi rozkročený na nakloněné rovině, střídavě jednu nohu těžší, tak rozkývaný, vychýlený, jako by v tvojí bytostné libele vyschla kapalina a teď, bez azimutu, necháváš kormidlo točit se nazdařbůh, třeba k smrti, i ta se ti zdá přirozenější než v soukromé a všeobecné (s)poušti blouznit o (rovn)o(v)áze. Žízníš ale pochopitelně: studna se svým pramenem je zanesená, protože jsi zanesený. Tolik toho chybí, protože toho tolik přebývá. – Jestli nějaké hrdinství, pak to Levkovo finální! - Studna je hodně zanesená. ()
Zajímavý umělecký film, jen ho pochopit. Začátku ještě docela rozumím ale potom už jsem ztratil myšlenku. Četl jsem i ukrajinské stránky, i nějaké kritiky, vím o čem to je!, ale film je od toho filmem, abych nemusel číst Takže tady 91 % ale já byl bych zvědavý kolik hodnotících to všechno tady pochopili. (bez čtení). 3/5 ()
Reklama