Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Situační komedie o tom, co všechno může způsobit nevinné "okénko" po flámu a vidina dědictví.  Roztomilý, nepraktický a života neznalý profesůrek se poprvé v životě opije a zapomene, co dělal mezi půlnocí a úsvitem. V odborné řeči pijáků se tomu říká "okno". Vše je o to složitější, že se profesor má stát dědicem a mnozí z jeho okolí chtějí jeho "okénka" zneužít. Například paní správcová mu předhodí milostnou aférku s dcerunkou. (Česká televize)

(více)

Recenze (10)

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Olga Scheinpflugová si matku ve své vlastní divadelní komedii převedené do TV inscenace s velkou chutí užívala a jako by i ostatní strhla k velmi dobrému výkonu. Mělo to vtip i švih, zkrátka osvěžující a příjemně koukatelný kousek z TV archívu, který předčí běžný televizní průměr. Líbilo se mi to snad ještě víc než prvorepubliková filmová verze s Hugo Haasem z roku 1933. ()

tranquill 

všechny recenze uživatele

"Mně..mně je to skutečně velmi líto, pane Tondo, ale já neměl ani tušení, že račte být gauner..." A já zase neměl tušení o jak parádní televizní komedii půjde. Hlavní role by byla jistě stvořená pro Hugo Haase, kdyby byl poněkud mladší, ale Ladislav Lakomý předvedl parádní výkon a i díky němu a skvělým dialogům dávám plný počet. "Já jsem nikdy žádné podvědomí neměl..." ()

Reklama

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

Úsměvná komedie, jejíž autorkou je, jak nám název napovídá, manželka Karla Čapka Olga Scheinplugová. Sama se také chopila i jedné z rolí a musím říct, že se jí úchop velice povedl. Hlavní roli roztržitého docenta etiky Johánka, který se poprvé (a téměř jistě i naposled) seznámil se dnem láhve od whisky, skvěle ztvárnil Ladislav Lakomý! Zkrátka, jedná se o povedenou konverzační komedii s laskavým, někdy i trochu naivním, humorem, která mi zanechala úsměv na rtech! Byla by škoda, kdyby tento snímek zapadl někde v archivu, takže všem vřele doporučuji jeho zhlédnutí! Jedná se již o třetí filmové zpracování této divadelní hry. V Okénku z roku 1933 se pod taktovkou Vladimíra Slavínského představil v roli roztržitého docenta Hugo Haas, který si tuto roli střihl také na divadelních prknech. A mírně přepracovanou verzi natočil opět Vladimír Slavínský v roce 1948, tentokrát pod názvem Dnes neordinuji, když do hlavní role obsadil Jana Pivce. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Já bysem si zařídila majzon růž... 1) Od salónní konverzačky očekávám především jiskřivé duchaplné dialogy. Čekám s netrpělivostí na každé nové slovo a s potěšením se usmívám. Tomu mě naučil například pan Oscar Wilde. I zde jsem čekal na pokračování...s netrpělivostí, zdali i nadále to bude stejně nudné jako doposud. Ano, bylo. 2) Od salónní konverzačky očekávám dále sofistikované výkony herců, kteří si jsou vědomi, že jde taky o podívanou a nejenom rozhlasovou hru. S výjimkou 65leté Olgy Scheinpflugové jsem se ovšem dočkal nemastných neslaných výkonů, které mi spíše připomínaly čtenou zkoušku, než cokoli jiného. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Co je to ta etika?" "Dobrověda." "A co je to ta dobrověda?" " Nauka o dobru, mravnosti ..." "A tím se může někdo živit? To já ještě neviděla žádnou partaj, která by se živila dobrem a mravností. No vono asi nenese, že jo?!" Jak sám formát napovídá - televizní divadelní inscenace - jde o dvadlení herectví. Technická kvalita odpovídá stáří. To podstatné je ale obsah a ten se paní Čapkové povedl. Příběh je vtipný, prošpikovaný nezapomenutelnými hláškami. "Pane na nebi! V jakém světě to žiju!! Na koho se podívám všude samá lež, podvod, špinavost, úklady, vydírání ...Svou vinu bych dokázal odpykat, ale čím mohu vykoupit špatnost těch druhých?!!" " Napiš o tom knihu!" ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama