poster

Cesta bojovníka

  • malajština

    Merantau

  • slovenský

    Cesta bojovníka

  • anglický

    Merantau Warrior

Akční / Drama

Indonésie, 2009, 106 min (Director's cut: 134 min)

Režie:

Gareth Evans

Scénář:

Gareth Evans

Kamera:

Matt Flannery

Producenti:

Ario Sagantoro
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • campix
    ***

    Thajsko se svým Ong-bakem slavilo velký úspěch i v západním světě a tak se není čemu divit, že i Indonésané přispívají svou troškou do mlýna a prostřednictvím Garetha Evanse proslavují své bojové umění a zemi ve světě. Merantau byl pouze takovým odrazovým můstkem k sérii The Raid, která mě a spoustu dalších lidí kompletně uhranula. Merantau je tak velice slibný začátek, takový mezikrok. Příběh není nijak originální ani složitý. Na rozdíl od Ong-baku není ale vyloženě hloupý a nedostavují se tak ty nechtěně úsměvné momenty. Choreografie akčních scén je na vynikající úrovni, jenom akce není tak brutální jako v pozdějších Evansových filmech. Pro mě jsou Evansovi filmy akční špička po stránce choreografie a co dokáže tento chlapík v podstatě s žádným rozpočtem, je neuvěřitelné.(15.11.2014)

  • Wysch
    *****

    Nebudu zapírat, že jsem si tenhle film vylovil z určitý zátoky a že jsem si ho vylovil proto, že se brutálně těším na the Raid téhož režiséra, za což ovšem nemůžou ani tak prozatím kladné ohlasy, jako lakonické sdělení mýho oblíbenýho hudebníka, kterýho followuju na twitteru, Michaela Kenji Shinody: "... I've been wanting to score a film... Finally I found the right project. The movie is called The Raid..." Každopádně, abych si teda ukrátil čas při čekání na the Raid, vylovil jsem si z internetový zátoky Merantau, ačkoliv mě zpočátku děsila ta modrá barva. Teď můžu říct, že podle mě je ta modrá neprávem modrá a má bejt červená. Čemuž odpovídá i moje hodnocení, třeba to trochu zvednu a další lepší hodnocení hodí modrou barvu do červenýho hábitu. Ale pryč už. V deníčku jsem si napsal pár prázdnej plků o tom, proč se mi tak brutálně zalíbilo bojový umění silat, který v tomhle filmu, Merantau, mělo snad svojí světovou premiéru. Takže o tom psát nebudu. O čem si myslím, že bych mohl říct něco málo, je plot a forma. Příběh je hromada klišé. Mladej klučina opouští svoji vesnici, aby v zájmu tradic svýho lidu našel ve světě expy a pak se třebas vrátil sbírat rajčata. V Jakartě ale všechno nejde tak, jak by bylo třeba, a tak se mladej geroj jménem Yuda dostává po sérii podivně logických peripetií do křížku s obchodníky s bílým masem. Cestou zbije a zmlátí snad každýho záporáka, na kterýho narazí, stačí se zamilovat (snad?) a ochránit krásnou děvu a jejího mladšího bratra a ve finálovým souboji si to rozdá s ultrazáporákama. Přese svoje supermanský schopnosti se však zdá, že nemůže vyhrát. A pokuď jo, přijde ho to hodně draho. Čert vem tenhle příběh, o ten tu přeci nejde. Kdo bude plkat nesmysly o tom, že jo, je blbec (s prominutím) a měl by se dívat cokoliv jinýho než mlátičky. Mlátička je tu od toho, aby geroj zmlátil stovky zlejch pánů a přitom třeba ještě zachránil krásnou princeznu. Mlátička je tu od toho, aby se v ní mlátilo. Příběh nepříběh, plot může bejt snůška klišé, ale to filmu vůbec neubírá na kvalitě, protože a jelikož o tom vůbec není. Forma je neuvěřitelně jednoduchá. Nejedná se o žádnej moderní film, takže kamera je v klidu a převážně statická, scény jsou dlouhé a střihač nestříhá jak zběsilej. Merantau je totiž veskrze film pro lidi, a nikoliv pro nějaký sošky a ocenění. A to je, myslím si, správné. Nejde o žádnej prvoplánovej atak na kritickou veřejnost, a já si myslím, že ohlasy z festivalů o tom hovoří jasně. Tohle je starej film s nulovým příběhem a nikolivěk originální formou, ale zoufale moderní ve svým choreografickým pojetí. Silně přemejšlím, jestli jsem po choreo stránce viděl lepší asijskej film. Srovnat určitě můžu, ale nemůžu říct, jestli bitka Donnieho Yena v Ip Manovi s deseti Japonci o pytlík rejže je lepší, než scéna v Merantau, v níž Yuda (tedy Iko Uwais) zmlátí dvacet nebo kolik poskoků obou záporáků. Každej film vychází z jiný ideologie jinýho bojovýho umění a já se přiznávám, že ačkoliv wing chun v podání Donnieho mě dostalo do kolen, úplně stejně mi padala držka z Ikova umění silatu. Proč je mi silat bližší, to se dočteš v případě zájmu právě v deníčku. Celkově tedy můžu říct, že protože je Merantau nikoliv o příběhu a samotný struktuře jeho podání. Merantau je mlátička jak ze starý školy, ale výrazně moderní v choreo provedení a hlavně i v samotný postavě hlavního geroje, kterej se bojí (ano, bojí), krvácí a třeba dokáže i umřít. Dovolil bych si tak oponovat Shadwellovi, který v komentáři píše o tom, že jakmile jedna struktura filmu nefunguje, film se sesype a nedává smysl. Jsou totiž určitý filmy, který strukturu nemají, jsou totiž filmy, který jsou cílený na jednu věc, jednu skupinu, a smysl tedy dávají. Pokud to prostě divák nepochopí, nikdy neuvidí, že ten film je veskrze dobrej a i když má po příběhový stránce podivný lapsy nebo tak něco, je stavěnej jiným směrem, a tudíž to nevadí. Stejně tak to bude v následujícím filmu, the Raid, který nemá nosný příběh, a vlastně nebude nejspíš mít ani žádnou shadwellovskou strukturu, ale bude cílit jedním směrem, a jako takový bude stát stejně dobře, jako kterýkoliv pilíř athénské Akropole. Když ten pilíř vyjmu, bude stát dál. Uznávám, že když jich bude pět vedle sebe, budou dvořit větší a lepší celek, tedy například čelo chrámu, ale jako takový stavěli Řekové i samotný sloupy třeba okolo cest. No a okolo naší filmový cesty světem a historií je fajn potkat občas ne celej chrám, kterej má sice pět sloupů v průčelí, ale propadá mu střecha a je celej křivej; ale narazit na jeden pevnej sloup má taky svoje kouzlo. Pátou hvězdu dávám tedy subjektivně navíc a všem vřele doporučuju, ať si tenhle film stá... ehm, koupí... a zkusí posoudit sami.(14.1.2012)

  • ConanVJ
    ****

    Tak jsem se k tomu filmu komnečně dostal a paráda, teda co se týče akčních sekvencí. Podle mě má film hodně pomalej až nudnej rozjezd a i některé pasáže v průběhu tak působí. Když se dostane na bitky, tak je to nehoráznej mazec. To co zde předvádí choreografije je prostě pecka. Čím dál se film dostává, tím sou bitky lepší, propracovanější a taky brutálnější. Finále filmu je fakt mazec a jsem rád, že to končí jak to končí. Škoda tomu dlouhýmu rozjezdu a hluchých míst, takhle to vidim na 85% :)(19.12.2013)

  • Flakotaso
    ****

    Opravdu výborný kousek, svojí kvalitou mě po všech stránkách překvapil. Kamera nemá žádný papundeklový vizuál jako v Bourneovi, tomu svou přehledností a klidem dává pořádně na prdel. Stejně tak hudba film pěkně nakopává a záporák je hezky slizký. Nakonec to hlavní, souboje, jsou krásně přehledné a tvrdé, akorát choreografie mi připadala trošku méně vynalézavá co se týče využívání nejrůznějších předmětů v okolí, v tomhle je Tony Jaa ještě o něco výše.(25.2.2011)

  • Wacoslav1
    ***

    Tak tohle mě nějakej čas unikalo. Teď jsem se k tomu dostal a rovnou k tý prodloužený verzi. No není to nejhorší počin. Dokonce se mi zdá, že se tu Iko Auwajs předvede víc než v Berandalu. Pravda bohužel mě opět lehce nebavilo, počkat si na to, až se to konečně pořádně rozjede, ale zase jako takovej velkej debut většiny zúčastněných, od režiséra až po hlavního představitele to není zase až tak špatná záležitost. Akční scény a boje jsou celkem přímočarý a nekompromisní a nejsou zbytečně překombinovaný, takže proč by ne.60%(17.11.2014)

  • - Rovnako ako dej filmu, tak aj jeho natáčanie prebiehalo v Jakarte a na ostrove Sumatra. (MikaelSVK)

  • - Akční choreografii na filmu dělal Gareth Evans, v závěrečných titulcích uvedený jako G. H. Evans. (Rominator)

  • - Spoiler: Ve finálním souboji se Yuda (Iko Uwais) střetl s dvěma bratry-padouchy. Ve filmu Zátah: Vykoupení (2011) se Rama (Iko Uwais) společně s bratrem utkají proti padouchovi. Bojové scény jsou tím pádem naopak. (Lougle)