poster

Život milostnice Oharu (festivalový název)

  • japonský

    Saikaku ičidai onna

  • japonský

    西鶴一代女

  • japonský

    Saikaku ichidai onna

  • anglický

    Life of Oharu, The Gallant Lady

    (neoficiální název)
  • anglický

    The Life of Oharu

  • anglický

    Saikaku: Life of a Woman

  • anglický

    Diary of Oharu

Drama

Japonsko, 1952, 148 min

Scénář:

Jošitaka Joda
  • stub
    *****

    Mizoguchiho vytoužený projekt a zároveň jeden z mála filmů, se kterými byl sám celkem spokojen a při kterém jej studio příliš netlačilo k větší atraktivitě a vstřícnosti vůči divákovi (což by ovšem možná pozdvihlo hodnocení mnoha uživatelů;). Mě (narozdíl od Exkvizitora či Rob Roye) přímočarost děje nevadí, takto civilní a nevyumělkovaný styl se k podobným tématům hodí dle mého soudu nejlépe, zbytečná omáčka a dějové finesy rozptylují diváka od esence příběhu. Skvělá kamera i hudba, tradičně úžasná Kinuyo Tanaka, Mifune 20 min. na začátku, Shimuru jsem nezaregistroval. Tento snímek zahušťuje Mizoguchiho životní téma (žena) do nebývalé koncentrace a tím se stává jedním z mých nejoblíbenějších. 0% zbytečné omáčky.(22.4.2009)

  • Narciska
    *****

    Jedná se o velmi epický film, který zobrazuje krásnou Oharu, kterak pomalým krokem pro gejšu typickým jde světem a na ramena jí dopadá tíha celého života, v němž nenajde zastání, formovaného společenskými konvencemi doby, z nichž není úniku. Jde o jediné, dokázat břímě nést s noblesou, po pádu zase vstát, a hledat útěchu ve světě duchovního světla...(7.7.2018)

  • majo25
    ***

    Život Oharu pripomína život samotný - klasickú sínusoidu - raz si hore, raz dole. A samozrejme nikto nemladne, iba starne. Karma je všadeprítomná a nejde od nej utiecť. Celé je to vtisnuté do jednoduchého príbehu bez nejakých výraznejších zlomov. Herecké výkony nijako neoslnia, škoda že Mifune dostal iba málo priestoru hneď na začiatku. Celkovo by som privítal o hodinu kratšiu stopáž, viacero scén, rôznych spevov a hier na strunové nástroje iba preťahovalo film.(26.3.2016)

  • Rob Roy
    ***

    Škoda, že děj filmu je jen a pouze monotónní sled životních ran jedné ženě v Japonsku 17. století. Takže v půlce můžete hádat jaká další nepříjemná epizodka se objeví, čímž se dostávám dalšímu problému - filmem projde opravdu hodně postav, ale žádná z nich se moc neohřeje. Jinak ty dlouhé propracované jízdy kamery jsou na 50. léta neuvěřitelné, když uvážíme že steadicam ještě nebyl. 70%.(11.11.2007)

  • Exkvizitor
    ***

    Bohužel má Rob Roy (ostatně skoro jako vždy) pravdu: Příběh v tomto snímku je až trapně prvoplánový a fabulačně nevynalézavý - těžko si při něm lze nevzpomenout na Cimrmanovu osvětovou pohádku "Jak chudák do ještě větší bídy přišel". Milostnice O'Haru je pak prezentována pouze jako pasivní objekt pro ženy nepříznivých (muži vytvořených) životních podmínek Japonska 17. století, které jsou na její postavě exemplárně demonstrovány, bohužel, jak již bylo řečeno, bez větší imaginace pokud jde o konstrukci děje. Jízd kamery je vskutku dost, na čemž ale není v roce 1952 opravdu nic převratného (rozhodně také nejde o jízdy nijak přehnaně komplikované, i když je myslím můžu označit za velmi promyšlené s přihlédnutím k vnitrozáběrové režii). Kinujo Tanaka, představitelka hlavní role, je skvělá - a to zejména ke konci, kdy jí scénář dovolí projevovat emoce. Nicméně se na film snad budu muset podívat ještě jednou, protože všude píšou, že druhou hlavní roli ztvárnil Toširo Mifune - kterého jsem ale absolutně nezaregistroval. Buď byl k nepoznání namaskován, nebo snad celou dobu ukryt za nějakou dekorací...(8.4.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace