Consuming Kids: The Commercialization of Childhood
Obsahy(2)
Film Consuming Kids (Deti konzumu) vrhá zúfalo potrebné svetlo do praktík neúprosnej multimiliardovej marketingovej mašinérie, ktorá teraz predáva deťom a ich rodičom všetko. Od nezdravého jedla a násilných video hier až po falošné vzdelávacie produkty a autá. (oficiální text distributora)
Recenze (78)
Svým tématem jistě přínosný dokument, ale zpracování mi přišlo stejně povrchní jako reklamy samé. ()
Hodně, především ve Spojených státech, problematické téma reklam útočících na děti je hodně vděčné téma. Každý dnes odsuzuje konzum, reklamy a vše okolo, ale málo kdo si uvědomuje, že Spojené státy si za svou situaci mohou sami svým jednáním a směrem svého vývoje, který nechtějí měnit. Rozhodně nejzajímavější jsou právě ty samotné reklamy, které Čech často nepamatuje... Jinak zpracování mohlo být mnohem lepší. Ke mě přijít dítě s tím, že Dior je nejlepší a chce jeho botičky na podpatku ve svých 5ti letech, tak si sundám svůj Diesel pásek z pravé kůže a dítě hodně rychle utíká:)) PS: dětství jsem strávil u televize a nikdy jsem podobné myšlení ani deziluzi nezažil. ()
Jsem ráda za dětství se suchym klackem místo značkového meče. ()
Konzumní děti aneb komercionalizace nejen u dětí, ale celé společnosti, co k tomu dodat. Žijeme to v divné době, v globální přetechnizované, technokratické, konzumní společnosti. Že se tohle všechno děje už dlouho a to nejen v USA (v baště veškerého světového dění, které se přenáší jako epidemie na celý svět), aniž by si toho někteří možná všimli, to všichni víme o to víc nechutné a smutné je že v tomto neutuchajícím byznysu je využíváno právě bezbranných dětí nebo seniorů, tito dvě skupiny jsou jako kořist nejvhodnější a také nejzranitelnější. Možná si člověk řekne, že děti mají přeci rodiče a že ten a onen rodič za něj přeci zodpovídá, není to však tak jednoduché, rodič s ním jednak nemůže být pořád a nakonec i ten rodič leckdy a to úplně snadno podlehne této všudypřítomné masírce, buď na to mám a děcku to koupím, nebo nato nemám a nic mu nekoupím, o to horší a obtížnější je, pak to tomu děcku vysvětlit, viz příklad proč to Pavlík od nás ze školy má a my nebo já ne, my jsme nebyli v tomto ohledu o moc jiní, také jsem nedostal vše na co jsem si ukázal, dnes to ostatně u některých rodičů vidím jak se snaží děcku v obchodě kolikrát bezradně vysvětlit, proč právě ne, že už si něco podobného dostal, že to nebudeme kupovat dvakrát, že doma máme to a to a že když budeš hodný, dostaneš to zítra, jen zřídka kdy uslyšíme odpověď nemám-e peníze. Co to že si stále víc lidí myslí že reklama je jen obyčejný podvod, v Česku obzvlášť, viz třeba různé obchodní letáky nebo gigantické slevy 10, 20 až třeba 80%, denně se s tím setkáváme, ať už prostřednictvím televize, rádia, internetu nebo již ze míněných obchodů a supermarketů. Nenasytní obchodníci, psychologové, sociologové, dravé nadnárodní společnosti-korporace, prezentace něčeho, výbušný marketing nebo manipulace s veřejným míněním, např. propagace za kterou by se nemusel stydět ani její duchovní otec E. Bernays, agitace, to vše závíní jakousi novodobou "propagandou". Co ale s tím? Z dokumentu se to krom všeobecně známých fakt jaksi nedozvíme. Kam až to ale může směřovat? Existuje nějaký účinný obranný prostředek? Lidi magořej, reklama se projevuje i na samotném zdraví, přibývá obézních lidí, různých nových, někdy dokonce nevyléčitelných nemocí. Reklama je jako špatný sen, je prostě všude, reklamu beru, když je dobře udělána, když je s ní slušně nakládáno a když je šikovně využívána v nějaký užitečný prospěch, bohužel čím dál tím víc jsem toho dojmu, že je kolikrát až nechutně podbízivá, zneužívána v něčí prospěch apod. Zajímalo by mě kdyby se jednoho dne reklama neobjevila v televizi a na ulicích, co by to s lidmi vůbec udělalo:) ps; Po shlédnutí tohoto dokumentu, jsem opravdu rád za to v jaké době jsem vyrostl a za to že jsem vůbec zdráv, jen občas lehce unaven:-) Zajímavý komentář : Subjektiv a Freemantle----pod tuto větu, která hovoří za vše, bych se podepsal: Jejich výsledkem je všudypřítomná reklama, která má jediný cíl - podvědomě přeměnit děti útlého věku v profesionální konzumenty, zákazníky, kteří budou udržovat efektivitu trhu, zvyšovat prodej a plnit kasy společností. --- Když už tak pěkně od mala, vychovávat si novou klientelu. Komentář zde jako 24 v pořadí... () (méně) (více)
Děs a hrůza... Mrdketing a oklama v praxi. Každopádně velmi poučné... Bohužel však děti nejsou >hloupí dospělí< , že... %-/ . . . Našinec z branže pak s potměšilostí sobě vlastní říká - "Ser jim na jejich značky! Vytvoř si svou vlastní!!!" ;o] - - - - - (Poprvé viděno 9.4.2010 na >konzumním< prostoru, hodnocení 104., komentář zde jako sedmnáctý - 3.4.2010) ()
"Děti stojí o drahé věci, aby byli COOL" -> Říkejte to dětem v Africe ! Nejdelší reklama co jsem kdy viděl. ()
Realita trendmi, módou, reklamami a komerciou zblbnutej americkej mládeže. Je to naozaj desivý pohľad, a najmä, keď si uvedomíme, ako kriticky to za posledných 20 rokov preniklo aj ku nám a úplne zmenilo svet (nielen) mladých. Mnohí vravia, že „každý má na výber, nikto nikoho do ničoho nenúti, to je tá sloboda...“ no nie je to pravda. Reklame sa vyhnúť nedá, keď dáte na stôl pred decko bonbón a jablko, zoberie si bonbón. Aj keď veľa ľudí, ktorí si pamätajú „komunizmus“, sú opití pocitom slobody, v skutočnosti táto korporátokracia nie je so slobodou zlúčiteľná. Človek si môže vybrať iba medzi blatom a kalužou. ()
Vzhledem k tomu, že marketingové komunikace (laicky reklamu) studuji, nemohla jsem si tento dokument v televizi nechat ujít. Byla to zajímavá sonda do života amerických dětí... Nepřekvapí, že se dokument dopouští trochy toho dogmatismu - v post-moorovské době si čím dál víc dokumentaristů klade za cíl hnout myšlením lidí, spíš než jen neutrálně informovat. Tak to zkrátka je. A v rámci tohoto proudu dokumentární tvorby patří tento film k tomu lepšímu, co bylo vyprodukováno. Třeba už jen proto, že si člověk mnohdy rád řekne, jak dobře je na Starém kontinentu, kde naštěstí je dětem a reklamě zaměřené na děti věnováno např. v Kodexu reklamy RPR dostatek pozornosti a všechny nepěkné techniky jsou alespoň trochu regulovány. Podobně zajímavý film: Obchodníci s "coolturou" (2001, r.: Barak Goodman). ()
Tvůrci si vytyčili záslužný cíl, ale velká část tohoto dokumentu je jen vatou, zajímavých faktů je poměrně málo a celkově je to velmi manipulativní. To dobře rozepsal Subjektiv. A co především: film vypovídá pouze o situaci v USA. V Evropě podobná situace možná také časem nastane, ale stav, který dokument prezentuje, u nás podle mě neexistuje. ___ Snad každý dnes ví, že kreslené seriály a komiksy G.I. Joe nebo třeba Transformers vznikly jen za jedním účelem, a to prodat víc hraček. A na tom, že dítě chce školní tašku se SpongeBobem místo tašky bez obrázku, přece není nic špatného. ("Je skutečně těžké najít vybavení pro děti, které není polepené známými postavičkami." I kdyby, tak co...) Stejně tak Product Placement. To sice bývá neuvěřitelně otravná praktika, ale zakázat ji? To, že reklamy cílí na stále mladší a mladší děti mě v podstatě také vůbec neznepokojuje. Protože stejně záleží především na výchově, na rodičích. (O výchově v dokumentu nepadne skoro ani slovo. Jsou tu záběry z wrestlingových utkání, ale ani slovo o tom, že tam děti nechodí samy, ale berou je tam rodiče). Původně jsem chtěl ještě dodat, že záleží i na škole, ale ve filmu je vidět, že některé školy vozí děti na "výlet" do hračkářství nebo jiných obchodů... což je teda fakt špatný. Dokument se také zaobírá ratingem ve filmech, naznačuje, že došlo k posunu a dnešní PG-13 je vlastně R. Co by ty "ženský" ale chtěly? Návrat Haysova kodexu? Navíc PG-13 znamená Parental Guidance Recommended, a jsme opět u rodičů, jestli daný film dětem dovolí. Vzpomínám si na aféry s násilím ve hře GTA 4. Ale to je hra, která se smí prodávat jen lidem nad 18 let. Opět - důležitá je především rodičovská kontrola. ___ Takže co si z toho člověk zapamatuje? Že v roce 1984 prošel deregulační zákon, který dovolil zaměřovat reklamy i na děti nejnižšího věku a že od té doby zásadně vzrostlo utrácení za hračky. To je vše. ____ Všude se najdou lidé, kteří nejsou schopni vlastního názoru a zcela bezmyšlenkovitě papouškují to, co bylo řečeno ve filmu. Freemantle, dneska jsi to ty. A pak je tu ještě uživatel Mytologie, který zase počítá s tím, že svému dítěti koupí jeho vlastní televizi, až dosáhne určitého věku. Osm let? Skvěle. Ty si taky můžeš gratulovat. ()
Téma výborné. Spracovanie sčasti presne na úrovni, ktorú film kritizuje. Z detí dneška robí film démonov so zmenenou mysľou. Nastoľuje myšlienku, že telka a počítačové hry menia mládež na bezduché nákupné automaty. V závere ponúkne recepty nápravy. Pozná ich však každý príčetný rodič. Obmedziť v útlom detstve prístup k obrazovke. Zamerať sa na osobný kontakt. Dať priestor fantazijnej hre detí bez mozog vymývajúcich hračiek. Všetky fakty sú podávané v zrýchlenej kadencii, bez poskytnutia priestoru na ich kritické zhodnotenie divákom. Jedna alarmujúca veta psychológa strieda varovné vízie aktivistov proti reklame cielenej na deti. Na tie sú, ako šľahačka na preplácanej torte ešte navrch prišvacnuté varovné vety z výskumov, o ktorých relevancii sa divák nedozvie nič. Ilúzie si netreba robiť - kapitalizmus je zameraný na snahu vyrobiť z ľudí od útlej mladosti neustály prúd konzumentov spektra úplne zbytočných vecí. Štáty ponúkajú ako protiváhu robotickému nákupno-reklamnému trendu omrvinky v podobe chabých štátnych regulácií. Alebo regulácie označia ako brzdu, obmedzujúcu slobodu jednotlivca (USA). V dôsledku je dobre, že sa na problém upozorňuje. Len ktovie, či vďaka alarmickému vyzneniu nastal v USA od vzniku tohto diela (2008) posun k lepšiemu. ()
Deti a reklama. Vizuálny psychologický proces, ktorý dokonale vymýva mozog tým najmenším. Určite každý z Vás videl v televízii reklamu na syr "Mini BabyBel". To je svetlý príklad jednej z naj-manipulatívnejších reKLÁM. Hrať sa s jedlom je zábava pričom ochutnať ho znamená stať sa super hrdinom? ()
Osobně si myslím, že rétorika tohoto dokumentu je opravdu odlišná od "emancipovaných mamin brojících proti každému novému GTA (ehm, je snad GTA hra pro malé děti?)", protože svou argumentaci nestaví na vlastních, silně zkreslených představách, ale většinu času prostě popisuje, jakými prostředky a s jakými záměry se snaží všemožní marketéři působit na děti a přirozeně předkládají i určité obavy, jaký to na ně může mít vliv v sociální oblasti. Ano, podobné principy se v reklamně užívají i na jiné cílové skupiny, ale v dokumentu je přímo vysvětleno, proč jeho tvůrci považují některé druhy marketingových komunikací cílených na děti za neetické. On je totiž opravdu rozdíl v tom, do jaké míry ovlivňuje reklama smýšlení dospělého člověka s utvořeným hodnotovým žebříčkem a určitými sociálními návyky a do jaké míry se tak děje u dítětě, které si tyto hodnoty a návyky teprve utváří. Snímek se bohužel nevyhnul klasickým odvolávkám na zkušenosti nejmenovaných osob ("znám spoustu lidí, kteří ....") a jiným logickým klamům, ale jde jen o jednotlivé výroky, jejichž nepřijetí argumentační základnu nijak nenarušuje. Tedy není důvod Consuming Kids okamžitě zavrhovat jako výplod konzervativních páprdů a nezkoušt se zamyslet nad tím, jestli opravdu není načase začít bít na poplach. ()
Pravdivý pohled na dnešní děti a mládež pod vlivem doby!!!!!!!!! Strašlivý předobraz zkázy a děsu... ()
Co nám dokument sděluje? Že reklamní iluzionisté útočí skrz děti na rodiče. Jaká to novina. Svět zachází do extrémů v každé své oblasti, to by televize nevysílala nic jiného. Leda, že by dokumenty byly lépe zpracované. Je hezké dozvědět se, jaký názor mají Američané na situaci v Americe, ale přeci jen; svět je trochu větší. Co se propírané problematiky týče, pokud by snad někdo měl něco změnit, pak jsou to jedině rodiče. Není divu, že rozmazlené dítě chce těstoviny se Shrekem, a k tomu, aby si na zahradě mohlo hrát na piráta z karibiku, potřebuje kompletní výbavu za polovinu měsíčního platu. Ryba smrdí od hlavy. ()
Jací rodiče, takové děti? Často to platí. Konzumují-li rodiče to a ono, pak taky děti k tomu mají sklony. Stojí to hodně odvahy se tomu vzpříčit. A k tomu je nepodporuje ani škola (konzumní učitelé), ani pracoviště (konzumní zaměstnanic), ani organizace (konzumní organizátoři organizace). Kde tedy má vidět dítě jiný příklad než v komzumu? A tak čemu se divíme? Konzumní děti patří k zdejší civilizaci. ()
Prvních dvacet minut je nuda, ale pak se objeví zajímavé informace. Neuromarketing prováděný na dětech, měření počtu jejich mrkání. Obchodníci s reklamou pro děti jsou opravdu podobní pedofilům v tom, jak dětem rozumí. Výrobek je ceněn ne co umí nebo jak chutná, ale na základě společenského mínění. Děti už nechtějí jen značky, ale designové výrobky. Došlo k hluboké přeměně jejich psychiky a stárnou stále rychleji. Chlapci mají být agresivní a mužní. Vychováváme superkonzumenty. Překvapil mě údaj, že každé třetí americké dítě narozené po roce 2000 trpí cukrovkou. ()
Nikoli jen ve spojených státech aktuální téma. Mimochodem, víte co má společného současný obchodník a pedofil?..velmi dobře se vyzná v dětech. No tak se na to taťkové pěkně podivejte, ať víte, že kromě té roztomilé rotweillerky (kterou jste si dozajista brali z upřímného přesvědčení, že jí vůbec, ale vůbec nejde o peníze, nýbrž o vaše charakaterové přednosti) teď pevně třímají vaše peněženky ještě i vaši roztomilí harantíci. A to tak, že velmi! ..Já vím, sice se je snažíte vychovávat nekonzumně, ale co vám to je platné, když vám je tak zákeřně prohnětou a zmasírují media a vrstevníci..a i ten vůz je přeci třeba pořídit rodinný, aby se vzádu nemačkali..a hlavně jim nasypat něco, aby furt tak ohavně neotravovali! takže jim nakupte všechny ty videohry a ipody, ráno si odpíchněte na další drsnou dvanáctku, ať na to všechno máte a mě prosím nechte v klidu a bez těch svých obvyklých populačních keců zobat svoji antikoncepci, jo?:) ()
A já říkám - no a co? Reklamou se nechají jakkoli ovlivnit jenom, když to řeknu slušně, neinteligentní lidé. At´už jsou to děti nebo dospělí. Tudíž je to pro ty, kdo to mají v hlavě srovnané, naprosto zbytečný dokument. ()
Aneb, kdo děla v reklamě, ví, jak smutně pravdivý ten dokument je. ()
Reklamní útočníci jako démoničtí pedofilové a doktůrci Mengele, kteří mají plný sklad? Trochu silná káva... Nerad bych oponoval hlavnímu tvrzení dokumentu, že americké děti jsou v dnešní době bombardovány reklamou s nezdravou intenzitou a že reklama je vymýšlena právě tak, aby na ně co nejvíc působila. Ani tvrzení, že děti ještě nemají rozvinuté kritické myšlení, tudíž na ně reklama dopadá s větší silou než na dospělé, mi není proti srsti. Názor, že reklama mění děti i na hlubší úrovni než jen v oblasti tužeb, co za výrobek koupit, považuji za hodný diskuze. Ale... některé metody, které pro oznámení a prosazení svých názorů používá dokument Consuming Kids (dále jen CK), si také nezadají s demagogickou propagandou. Na počátku si CK vystačí s pouhým naléhavým opakováním a omíláním toho, jak je reklama pro děti všudypřítomná. Důstojné dokumentu to není, ale za lež to považovat nelze. Horší je to již s různým emotivním přirovnáváním. Přemýšlejme: když nějaký politik hlásá vyhlazování Židů, je vhodné jej přirovnat k Hitlerovi? Myslím, že ano. Když se reklamníkovi i pedofilovi hodí pro dosažení svých cílů porozumění dětem, je na místě dát mezi ně "="? Myslím, že ne. Útoků na emoce je tu více, což je u dokumentu s politickým cílem pochopitelné, musí přece svého diváka nejenom přesvědčit, ale i zagitovat. Nicméně mě trochu překvapuje, že jde o cíl velmi konkrétní. A jak se útočí? Máme tu třebas proměnu preferencí dětiček, pokud jde o vytoužené povolání, doloženou však pouze "osobním pocitem" jednoho dětského psychologa a bez výzkumu, zda-li tyto tužby přetrvávají do budoucna. Dalším prohřeškem proti dokumentaristické etice je používání obrazového materiálu buď mimo původní kontext nebo dokonce přímo proti němu. Použité seriály a filmy ve skutečnosti totiž posuzování kvalit člověka podle toho, jakou značku hadrů nosí, nepodněcují, ale zesměšňují. Ano, mohly by být užity jako ilustrační materiál toho, že taková věc se děje, jenže CK nás chtěji přesvědčit, že se děje kvůli filmům a seriálům samotným (jež jsou nasáknuté reklamou, reklama se tím vine jak červená nit). Svá tvrzení dokument chytře dokládá tam, kde to lze učinit relativně snadno a tam, kde je to těžší, prostě k dokazování mlčí a jelikož se předtím tak snažil, divák dost možná uvěří. Tak tu máme kauzálně pospojovanou reklamu a obezitu, reklamu a násilí, reklamu a morálku... Subjektivovi nelíbí. Co se mu naopak líbilo, byla část věnovaná výchově dětí a rozvoji jejich intelektuálních a motorických schopností, s tím spojená (ne)účinnost všelikých výukových DVD. Za kterými samozřejmě stojí masivní reklama (tentokrát kupodivu zamířená na kriticky uvažující rodiče). Za vyloženě zajímavou a v samé podstatě zvrhlou pak považuji metodu výběru politiků, jejichž proslovy ve vztahu k tématu dokument obsahuje a jež jsou zvoleny tak, aby ukázaly onoho politika jako nezodpovědného hazardéra s láskou k penězům, který riskuje morální a duševní zdraví budoucí populace. A kteří to dle CK dělají? George W. Bush, konzervativní republikán, Ronald Reagan, konzervativní republikán. Aaaha, tak odtud taky vane větřík. Nezapomeňte, tento dokument myslí hlavně na děti, jako Jihočeské matky. Ale má i dost světlých míst. () (méně) (více)