Effi Briest
Effi Briestová
Režie:
Hermine HuntgeburthScénář:
Volker EinrauchKamera:
Martin LangerHudba:
Johan SöderqvistHrají:
Julia Jentsch, Heike Warmuth, Mirko Lang, Ludwig Blochberger, Sebastian Koch, Thomas Thieme, Juliane Köhler, Petra Marie Cammin, Thomas Neumann (více)Obsahy(2)
Effi Briestová, svobodomyslná sedmnáctiletá dívka, se na naléhání rodičů provdala za barona von Innstettena, muže o téměř 20 let staršího, který kdysi býval obdivovatelem její matky. Domluvenou svatbou začíná Effiin stereotypní život daleko od domova. Innstetten je plně zaměstnán svou politickou kariérou a ospalé umělecké městečko Kessin na pobřeží Baltského moře nenabízí mnoho příležitostí k rozptýlení. Pak ale do města přijíždí major Crampas, jeden z armádních přátel jejího manžela, a hlavně šarmantní svůdce žen. Mezi ním a Effi se brzy rozhoří vášnivá milostná aféra a Effi konečně poznává, co je opravdová láska. Romance je oba však stojí vysokou cenu, Crampase dokonce tu nejvyšší. Effi se naopak vypořádává se všemi důsledky svých rozhodnutí a začíná novou životní kapitolu... (Česká televize)
(více)Recenze (16)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $3,314,400║ ()
Už předloha Theodora Fontana bylo čtení u kterého jsem převracela stránky ve snaze posunout se o kousek dál. Nějak jsem doufala, že film by mohl dopadnout lépe. Bohužel, scénář se držel vcelku věrně své zdlouhavé nezáživné předlohy. Hned na začátku žádá baron o ruku dvacetileté dcery, zatímco v knižní předloze bylo Effi pouhých 17 let. Výraznou změnu vidíme v závěru filmu, kdy Effi nepřijímá návrh rodičů a odchází takříkajíc se vztyčenou hlavou. Fontán nechal svou hrdinku zemřít, i když skutečná Effi přežila a nezemřela jako třicetiletá. V tomto ohledu se vrací film ke skutečné hrdince. Jak už to bývá, při čtení knihy pracuje fantazie. Moje Effi byla o dost víc křehčí, zmatená a nevyrzálá, zatímco Julia Jentsch budí dojem dobromyslné selky, kterou jen tak něco nerozhází. Přesto se své role zhostila se ctí. Zklamalo mě setkání matky s dcerou která měla být vyvrcholením celého příběhu, dojemným momentem, kdy měli všichni vytahovat kapesníčky. Nemohu odhadnout reakce jiných, u mne se dojetí nekonalo. Vznikl pouze průměrný film, byť podle předlohy uznávaného německého spisovatele. ()
Klasická romantická dráma ako z románu. Vlastne to je aj z románu. Nežiadúce manželstvo so starším mužom, nevera, žiarlivosť, proste nič nové. Aspoň že sme videli Juliu nahú, a to dosť dlho. Na Germánku ušla. Za to a za kostýmy aspoň dve hviezdy. ()
V podstatě mizerná režie i herecké výkony, jimž se vymyká jen Sebastian Koch, který sem spadl z jiné filmové planety. Stejně jako Fassbinderův předchůdce je i tohle nalajnové od začátku a dvě hodiny čekat, že to dopadne, jak to dopadne, je nuda. Julii Jentsch jejích 17 let skutečně nevěříte, navíc mi její nijaké herectví lezlo na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/effi-briestova.html------ Remake původního romantického filmu z roku 1974 podle německé románové klasiky Theodora Fontanea. Podle tohoto románu natočil nejslavnější adaptaci v roce 1974 Rainer Werner Fassbinder s Hannou Schygullou v hlavní roli (kdo by řekl že to bývala taková čupr kočka, dnes působí spíš jako taková silnější domácká mamina, nic proti). Nejnovější adaptace se ujala Hermine Huntgeburth, z jejíž režijní tvorby u nás známe dva filmy o čarodějnici Bibi a Bílou masajku - ani jeden z těch filmů nebyl režijně moc dobře zvládnutý. Už na pohled zásadní dilema hlavní hrdinky - byla ve svých 17 letech provdána za o hodně staršího chlápka, barona, a když do ospalého městečka přijede mladý major Crampas, holka se do něho zblbne - vypadá v tomto filmu podivně. Protože starší baron vypadá nejen pohledně, ale chová se víc jak chlap, než to napomádované stvoření s patkou a knírkem, do kterého by se zamiloval možná chlap, co má rád chlapy, ale těžko znuděná ženská. Mnohé věci nejsou ve filmu dořešeny a dořečeny - politická kariéra barona, manželka a děti majora Crampase, baronova služebná a její "intriky" apod. Celá ta taškařice má jasně odsuzovat úzkoprsou a pokryteckou morálku, kdy podváděný chlap vyzve milence své ženy na souboj, ženu odvrhne a jejich dítě - holčičku vezme do vlastní péče. Vlastní rodiče záletnou dceru vyhodí z domova, takže ona se musí životem protloukat sama. A když si po 113 minutách na konci filmu zapálí cigaretu, je nám jasné, že její sebeuvědomění a odkrytí pokrytecké morálky a víra ve své vlastní já konečně dosáhla naplnění. Jenže. Film je tak totálně bez emocí, bez nějakého pořádnějšího vysvětlení jednání jednotlivých postav, že když přijde konec filmu, spíše je člověk překvapen, působí hodně ploše, nevýrazně, slaboučce. Jediný důvod, proč byl film natočen, tedy spatřuji v tom, že v současné době je o historické kostýmní snímky mírně zvýšený zájem. Naví samotná realizace pokulhává i v konkrétnějších věcech jako výprava, skript a rekvizity. Julii Jentsch je 31 let a těch 17 jí fakt nevěříte - navíc mi lezlo její nijaké herectví na nervy už v Obsluhoval jsem anglického krále. Cigaretu drží moderním způsobem, takhle by cigaretu žena 19. století nikdy nedržela, ani volnomyšlenkářská. Disk načne uřvaný protipirát, ale kromě dvou znělek, filmu a statického menu na něm už nic jiného není. Obraz je občas nevyrovnaný, místy přepálený. A na závěr tradiční vzkaz pro autora českých podtitulků. Tvar "ty jsi si" v češtině skutečně neexistuje, správně česky je "ty sis". Bože... ()
Původně jsem měl v úmyslu podívat se na "ženské" zpracování Fontaneovy knihy, jako přípravu na Fassbinderovu verzi. Bohužel jsem ale k němu přistoupil s mnohými předsudky (téma, způsob vypravování, režijní řešení, herečka aj.), a na kterých se podílely i komentáře na čsfd. A ty byly spíš potvrzeny, než vyvráceny. Viděl jsem tak další film na téma "paní Bovaryová", ve kterém Emma (zde Effi) nezemře, protože se dokáže emancipovat. (Vizuálním potvrzením: je "kouření v restauraci", spíš trapné, než humorné - novodobé Effi však mají smůlu, kouření v restauracích není povoleno, emancipace v oblasti zákazů ztratila smysl.) Pozn.: troufalka *** popisuje obtíže se čtením knih, které napsal Theodor Fontane. Přestože čtu německou literaturu téměř denně po mnoho let, od Fontanea jsem nedočetl ani jeho román o jezeru Stechlin, u kterého jsem prožil mnoho příjemných dní. A tak i zde můžeme opět porovnávat s brilantní Paní Bovaryovou Gustava Flauberta. ()
Tak trochu aj cervena knihopvna, ale to mne nevadi. Zmysluplny pribeh o tom, ako zenska nie je v manzelstve stastna, taxa zamiluje do zenateho majora ..... ten kamsi postupne odchadza, do velkeho mesta /Berlin/ a tak zamilovana ide zanim. Tempo je v strede take kadejake, dialogy tiez sklzli do podpriemeru. Skoda, zacinalo to dobre, takto je to len dalsi film ustreleny do prazdna : 50 % ()
Sice kostýmová a dobová romantika, ale bohužel německá. Po romanci by člověk mohl pátrat, divák voyer si však aspoň může dopřát pohled na Julii Jentsch rouše Evině. Občas záblesk slušné dobovky, zajímavá zápletka s vraždícím Číňanem a tajemným tanečním sálem vůbec nedořešena a zcela zapomenuta, celkové vyznění filmu a jednání hlavní hrdiny pochopitelné, ale nevěřitelné. Prostě německá snaha o Janu Eyrovou, která se těžce nepovedla. ()
Přelet nad vášnivým údolím. Můj život se nesmí jen tak přihodit, zůstat prázdnou židlí, na kterou není dovoleno se posadit. Jsme lovené oběti v zátoce vysoké honorace. Ty jsi kupec mé samoty. Pán domu jen slepec, matné zlato. Přímo hladovím po tvém tělesném ostrovu v niterně rozbouřeném moři. Vzdaluje se obraz mé tváře, ale já nepovolím, nemohu stát v rohu. Jedinec je společnosti krví. Společnost nesmí ji jen tak prolít. ()
lepší trojka,líbila se mi atmosféra i exteriéry,u příběhu se sice dalo tušit,ale nerušilo to....a knihu jsem nečetla :-) ()
Snaha napodobit Puškina bohužel nevyšla.Němci zkrátka neumějí jít do hloubi duše.A aby tomu dodali zářez tak samozřejmě nesmí chybět nahota. ()
V niektorych zasadnych bodoch sa to nedrzalo kniznej predlohy, co mi bezne vadi, ale tentokrat to bolo skor plus. ()
Udivuje mě relativně nízké hodnocení, které patrně vyplývá z neznalosti historických a kulturních reálií, včetně románové předlohy. Musím vysoce ocenit, jakým způsobem jsou právě tyto reálie spolu s historicky podmíněnou psychologií postav (v čele s Effi) respektovány. Dneska se nepoučenému a neuvažujícímu divákovi může jevit hlavní hrdinka jako naivka, nicméně v jejím společenském postavení (+ nezkušenosti mládí) nebylo možné, aby si vůbec všimla např. poměru svého muže s hospodyní. Závěr přesně vybalancoval motivy původní předlohy a dnešního pohledu, aniž se zpronevěřil výše uvedenému historickému přístupu. Skvělá výprava, skvělá atmosféra. Navíc miluji pobřeží Baltu!!! Výborné herecké obsazení. A Julia Jentsch, nepříliš půvabná, avšak o to více zajímavá, se své role zhostila skvěle. ()
Dej bol nechutne predvídateľný. Vo chvíli, keď sa Effi ani chvíľu nebráni nátlaku matky vziať si starého chlapa, do ktorého je matka očividne celé roky zamilovaná a najradšej by ho mala ona, keby nebola už vydatá, vo chvíli, ako Effi nedochádza, že jej muž roky spáva s komornou, čo divák tuší celý čas a pred oboma (!) sa Effi správa ponížene, tak je jasné, ako to všetko skončí. Milenec, odhalenie, zabitie milenca, rozvod, po rozvode život na okraji spoločnosti. Morálne poučenie? Že spoločnosť bola pokrytecká? Stačí to na dobrý filmový príbeh? Mne nie. ()
volaco medzi cervenou kniznicou a soc. dramou. ani jedno nepresvedcilo. ()
Opäť raz sfilmovanie nemeckej literárnej klasiky. Tentoraz možno za srdce až tak nechytá, dej je ako keby trochu nalinkovaný. Ale herci sú skvelí a Julia Jentsch znamená pre niektorých mužov automaticky hviezdičku navyše :-)) ()
Zde dávám úplně jinou radu než u zfilmování z roku 1974. Pokud jste knihu nečetli, klidně se zkuste podívat a třeba na filmu něco najdete. Pokud jste knihu četli, ruce pryč! Přesto že se mi kniha nelíbila, jsem toho názoru, že už jen z úcty k autorovi by mělo být trestné takovým způsobem zprznit hlavní postavy, natočit s nimi už sám o sobě špatný romantický film a nakonec ho prodat pod originálním názvem. Se vším respektem tedy nemohu souhlasit s IdaHutt. Historické reálie možná, původní předloha bohužel ne. ()