Křížový výslech

Film noir, skvěle pracující s kontrasty světla a stínu, bizarními postavami a situacemi, přičemž využívá detektivního motivu k jejich rozehrávání. Bohužel film vznikl v době největšího rozmachu antisemitizmu v Americe a jeho protirasistické vyznění dnes působí nejen směšně a demagogicky (vrcholící monologem jedné z postav ke konci snímku), ale také nepříjemně propagandisticky... (03.03.2004)

Oscar 5 nominací : Nejlepší film, Režie, Herec VR - Robert Ryan, Herečka VR - Gloria Grahame, Scénář . . . . . Zlatá Palma (27.05.2004)

Na Křížovém výslechu se podepsala doba vzniku. Amerika v roce 1947 byla šokovaná ze záběrů filmových kamer zachycujících vězně v koncentračních táborech a z novinových článků o plynových komorách v Osvětimi. A byla taky plná špatného svědomí, protože Židům za 2. světové války se nedostalo té pomoci, jaké bylo potřeba. Hodnoceno dnešními měřítky, je protirasistické vyznění filmu hodně školometské a přímočaré, ale ve své době mělo zkrátka své opodstatnění. Byla to výchovná záležitost a za ni byly uděleny i Oskary. Mimochodem, v téže době "umravňoval" americké černochy Kukluxklan a nikoho nenapadlo o tom natáčet kritické filmy...Jako detektivka je Křížový výslech příliš jednoduchá záležitost, pro milovníka žánru nepříliš funkční. Je to zkrátka typický snímek ve stylu noir poplatný době, nicméně dobře obsazený. Celkový dojem: 55 %. (14.01.2008)

Příliš výchovné. Typicky americké léčení si svědomí, kterému se pochopitelně nevyhly ani nominace na oscary. (20.03.2009)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 2/10 Efekty 6/10/// +anitisemitismus v příběhu, detektivní postupy -téměř bez hudby/// No chtěl jsem se na to mrknout kvůli Lexu Barkerovi, ten se však na plátně jen mihnul a tak mě zbyli jen herci, dramatický příběh a krimi zápletka. Není to špatné, film nenudil, ale také ničim nepřekvapil. Neměl ani přehnaně velkou atmosféru, prostě jen mírný nadprůměr./// Celkem 55%/// (26.12.2007)

Vojaci po vojne, ale stále v uniformách, stratili svojho nepriateľa. Tak buď sa idú ožrať do krčmy, alebo naháňajú ženy (to ide aj spolu) alebo si nájdu nepriateľa nového. No a to tiež tak trochu film otvára otázku, nakoľko vôbec vojna skončila a mám pocit, že sa s touto otázkou trápime dodnes. Záverečné odhalenie vraha kapitánom Finlayom pripomenie premýšľanie jedného neskoršieho poručíka v kabáte z LAPD a vrah tak nemá šancu. Film sa trochu vlečie, ale pri takejto stopáži to nijak zvlášť neprekáža. Je to celé postavené na interiérových dialógoch a bola by z toho svojho času fajn divadelná hra. (25.03.2017)

Kapitán Finlay, policista, původem irský katolík, jemuž kvůli tomu nějací pitomci zabili dědečka, vyšetřje vraždu žida Samuela. Díky svým zkušenostem kapitán odhalí rasový motiv vraždy. Režisér Edward Dmytryk, původem u Ukrajiny, byl ve 40. letech v podezření, že je komunista a měl s tím problémy. To jsou jen zajímavosti, které napovídají pochopit tuto, jinak celkem nezáživnou černobílou kriminálku z vojenského prostředí....(pozn.: Lex Barker tu hraje jen zcela podřadnou roli jednoho z vojáků). (29.05.2008)

Zdanlivo jednoduchý noir film prerastá k rasovej neznášanlivosti, kde vynikajú trošku moralistické monológy detektíva Finlaya. Hoci sa dá filmu vytknúť dynamickosť, práve tieto monológy sú najsilnejšou stránkou snímku. (11.11.2007)

Přes veškerou snahu o hru se světly a stíny (kterou levnou zadní trumfnou Němci svými wallaceovkami) celý film vypadá jako ilustrovaná rozhlasová hra - několik pokojů, několik retrospektiv v baru, asi dva záběry z ulice. Téma rasismu je zde na úrovni své doby a kdyby film točil Dmytryk dneska, asi by koukal, jak se svět posunul. Ale ani tak mne prostě film nenaladil, abych se chtěl dívat dál - úvodní scéna si totiž opět hraje se světlem, stínem a tmou, ale vlastně nevím, kdo s kým se pere, nevím proč, ti vojáci jsou vesměs nesympatičtí všichni, takže mne jednotlivé postavy a vývoj děje ani moc nezajímali. (10.11.2017)

Od záčátku do konce zajímavý a napínavý noir s perfektním hereckým obaszením - mj. vynikající Robert Ryan nebo ikona žánru Robert Mitchum. (19.11.2007)

Důležitá výtka směrem k filmu už tu zazněla. Moralistní tón, otravně přítomný v promluvě kapitána policie, působí po jinak příjemně temném noiru jako studená sprcha. Jinak jde ovšem o vynikající žánrový kousek. Jistě není náhodou, že Dmytryk stojí i za jedním z nejlepších noirů vůbec, Sbohem buď, lásko má. Dokonce bych řekl, že je Crossfire v jednom klíčovém ohledu unikátní. Víc, než jiné snímky z této kategorie pracuje s ostře kontrastním rozhraním světla a stínu, a to dost nápaditým způsobem. Hutná atmosféra, parádní porce hlášek a solidní detektivní příběh dávají dokonce zapomenout na poněkud papírem šustící dialogy ("Mě už nezajímá nic. Kdysi snad, ale dnes už ne. Už tuhle práci dělám moc dlouho..."). (07.08.2015)

Kvalitný noir so silnou myšlienkou, ktorú tu mnohí kritizujú ako propagandistickú, poplatnú svojej dobe. Ja si to nemyslím, práve naopak, v súčasnosti je aktuálnejšia ako kedykoľvek predtým, keďže v Európe sa znovu vzmáha extrémna pravica a nacionalizmus živený nenávisťou. Hlavná myšlienka sa netýka len antisemitizmu, ale nenávisti ako takej ku akejkoľvek skupine ľudí, ako to skvele vystihla postava Roberta Younga - "Nenávist je vždycky stejná. Vždycky stejně nesmyslná. Jednoho dne zabíjí irské katolíky, zítra Židy. Pozítří protestanty. A pak zase kvakery. Nedá se zastavit. Může skončit zabíjením všech co nosí kravaty." (30.10.2018)

Příšerně nudný a nezajímavý film. Dá se na to dívat ještě tak do půlky, ale potom se dozvíme vraha i motiv a nastává utrpení. (15.02.2010)

Pokud by měřítkem noirovosti byly stíny na zdech, šlo by snad o největší film noir. (11.11.2007)

Film bol natočený na motívy poviedky „The Brick Foxhol“ spisovateľa Richarda Brooksa, ale poviedka bola o vražde homosexuála opitými vojakmi, ktorí čakali na demobilizáciu z armády po 2. svetovej vojne. Vzhľadom k tomu, že téma homosexuality v USA bola v štyridsiatych rokoch veľmi citlivá, bol scenár prepracovaný na riešenie otázok proti rasizmu a antisemitizmu. To bola pre Američanov v tom období téma do bitky. Išlo o prvý film s touto témou a chcel ukázať Američanom, ktorí sa radili medzi víťazov vojny, ich vlastné rasové problémy, predovšetkým v armáde. Vrah vraždil totižto z čistého antisemitizmu.Mottom tohto filmu môže ostať, že vojaci po vojne stratili nepriateľa a tak si ho našli a predovšetkým, že nenávisť je rovnako nebezpečná, ako odistená zbraň. (17.05.2017)

Slepá nenávist a odporný antisemitismus dovádí člověka až na úroveň hrubého primitiva, který se neštítí ničeho. Velmi dobře natočený film noir s dobrými hereckými výkony. (21.11.2007)

ocenenia : MFF Cannes 1947 - 1. cena (23.02.2012)

Klasicky film noir -detektivka. Prilis vela sa rozprava, akcia takmer ziadna,a prilis poznat lacne kulisy. Robert Mitchum bol samozrejme pre mna noirova ykona /jo, jo Hampry Bogart, vy veru nie/, ale chyba vyraznejsie tempo. Dialogy su malo cynicke. Za najlepsimi zarezmi zanru film -noir ako White Heat, Sunset Boulevard, Double Idemnity veru film Crossfire dost vyrazne zaostava. 48 % (07.07.2015)

Když se společnosti bortí humánní duch. V hotelovém pokoji vše začíná, vše končí. Šikovně snímaná stínohra siluet laškuje, svádí boj, leze po zdi. Jeden z vás měl slabinu - ošklivou nakažlivou chorobu, nenávistnou průpravu. Mezi vámi zabiják. (25.03.2017)

Excelentní noir, jak po formální, tak po stránce obsahové (!) Mitchumovi, tyto nejednoznačné charaktery sednou. (19.04.2019)