Vertige
High Lane
High Lane
High Lane
Režie:
Abel FerryKamera:
Nicolas MassartHudba:
Jean-Pierre TaïebHrají:
Fanny Valette, Johan Libéreau, Nicolas Giraud, Raphaël Lenglet, Maud Wyler, Justin Blanckaert, Thérèse Perreault, Maude LaurendeauObsahy(2)
Skupina přátel se rozhodne navštívit terén, který byl pro veřejnost uzavřen. Stezky se nacházejí vysoko v horách. Je tu však ještě něco nebezpečnějšího než samotný výstup. Skupinka zjistí, že v horách nejsou sami. Dobrodružství se promění v noční můru. (oficiální text distributora)
Recenze (249)
Prvý celovečerák odohrávajúci sa na via ferrate? Ano, a slušne rozbehnutý, s parádnou kamerou. Ale akonáhle nastúpi na scénu vraždiaci maniak a outdoorové dobrodružstvo sa chce stať vyvražďovačkou, veškerá sviežosť je preč. Druhé dve tretiny filmu sú totiž iba zlepencom scénok zo všetkých možných, či už lesných alebo texaských vyvraždovačiek. I keby išlo o váš prvý film svojho druhu, oproti známejším predchodcom funguje v napätí sotva polovične. Herci tiež podpriemer. Striedma stopáž a rýchly spád deja pomáhajú, ale nezachránia. ()
Na Balkáně se mimo značené stezky nechodí a na uzavřené trasy už vůbec ne! Parádní survival se v polovině mění na průměrný hixploitation, no pozornost udržet dokáže. Nezklamalo mě to. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,595,359║ ()
-Úžasná příroda- -Skvělá hudba- -Napětí- Na film jsem koukal ve 02:00 hod. ráno a byl jsem tak napnutý, že jsem koukal s otevřenou hubou :-) Tento styl horroru miluji. Prostě příroda + horror = skvělá kombinace. No a navíc mé titulky, že :-) ()
Tvorcovia od nás vôbec nežiadajú málo. Skúsení zálesáci idú na niekoľko dní do vyľudnenej divočiny bez stanov, na horolezeckú túru vyráža postava s panickým strachom z výšok, dievča spadne do 10-metrovej jamy a v nasledujúcej scéne je na povrchu s drobným zranením, postava beží hlbokou nocou a zrazu je deň, človek s preseknutou krčnou tepnou žije ďalej (!), postavy vedia, že sa blízko pohybuje kanibal a prvé, čo im napadne, je rozsvietiť baterky. Našťastie, ZÁVRAT nie je taký zlý, ako by sa mohlo napriek spomínaným veciam zdať. Okej, logika filmárom nič nehovorí. Ale herci sú sympatickí, príroda krásna, niektoré scény adrenalínové (ale je zvláštne, že viac napätia obsahujú horolezecké scény, než slasherové) a akčné scény sú až nesympaticky realistické (ku koncu sa kladné a záporné postavy doslova tlčú päsťami a takmer si holými rukami odtŕhajú pohlavné orgány, také nakladačky nemal vo filmoch ani Schwarzenegger) a potešilo ma, že keď sa odhalila identita zla, nebolo to také trápne, ako v spriaznených HUMAINS. Možno by som dokonca rád (radšej?) videl prequel. ()
Partička mladých francouzů se vydává do chorvatských hor, aby tu strávili takové náročnější odpoledne, plné lezení po skalách. Nezastaví je ani tak fakt, že plánovaná trasa vede po uzavřené stezce, jako spíš důvod, proč je stezka (zřejmě) uzavřená. Tím důvodem je Anton, evidentně šílenej zálesák, který s oblibou chytá a kuchá turisty. Jak vidno, zápletka je opravdu ubohoučká, ale to u podobných filmů není až tak na škodu. Bohužel jsem si, trochu paradoxně, více užíval první půlku, ve které se mladí musí poprat s nástrahami skal a vlastními antipatiemi. Ta druhá, Antonova půlka je totiž poměrně odfláknutá. Žádné zajímavé zabití, jen pár žánrových klišé a poměrně krotká řezničina, navíc s poměrně nevýrazným záporákem. A to nemluvím o místy opravdu nelogickém chování všech postav. Tentokrát frantíci příliš nezabodovali. ()
Celkem mňamózní francouzský survival/exploitation horor, kde se celkem sympatická (a trošku rozhádaná) partička frantíků vydá na horolezecký výlet do chorvatské části Dinárských hor. Zpočátku je to relativní idylka, než to samozřejmě sjede do průseru. Děj má slušný spád, s hlavní hrozbou vyrukuje až docela pozdě (taky plus), dojde na nečekané zkraty v chování postav, nechybí napětí a strach, nakonec ani ten brutál, a v (ne)poslední řadě ani moc pěkná příroda. No jestli toužíte [SPOILER] stát se obětí nějakýho buranskýho pomatence [/SPOILER], můžete tady v okolí krom Norska (ROVDYR), Beneluxu (CALVAIRE), nebo Francie (FRONTIER(S)) zkusit štěstí právě třeba i na Balkáně. Snad se časem najde i něco tady v Čechách:) ()
Naprostá pecka z francouské moderní horrorové produkce. Frantíci upustili od ultra-násilných exploitačních jatek a pustili se do ještě okrajovějšího subžánru - survival horroru. Napětí najede okamžitě od začátku, první část v horách byla opravdu excelentní a jen za ni dávám dobré 3* ... Pro mne jako pro člověka se strachem z výšek byl tohle ten pravý psychický teror a agresivní kamera mne vyloženě příjemně adrenalinově mučila ... Druhá část v lese dává vzpomenout na ty nejlepší "oldschoolové lesní pecky", špičkové a nádherné prostředí, "cosi/kdosi" neznámého začíná útočit. Třetí část je pak sice předvídatelná, ale nevím, co by v ní chtěl kdo co mít, když nic extra zde vymyslet ani nejde ... Superakční jatka doprovázená EXCELENTNÍM zvukovým, hudebním a střihovým doprovodem mne naprosto uspokojila ... Jízda jako prase od začátku do konce, vyloženě chválím, na neoriginalitu si nestěžuji ... Plný počet nemohu dát ve vztahu ke kultům jako je Deliverance (1972), Rituals (1977) a další ... ()
Trapná tuctovka, která u zkušeného hororového diváka nemůže obstát. Francouzi neumí točit horory, tohle přesvědčení jsem měl před zhlédnutím, zůstalo mi i po. Film přitom ze začátku nepůsobí vůbec špatně, pár zajímavých scén se najít dalo. Dostání prvních dvou horolezců bylo provedeno celkem poutavě, ale ten zbytek byl tradiční výsměch logice, fyzickým zákonům i anatomie těla. Stupidita lidí, kteří utíkali před vrahem byla do očí bijící, konec naprosto nudný. spoiler Kdo zůstal poslední ze skupinky? Ano, žena. Nechápu perverzní myšlenky scénáristů, kteří v každé hororové vyvražďovačce nechají přežít ženu, která pak se zlomenou nohou, rukou, páteří i vazem dokáže nakopat prdel útočníkovi, který hravě zmlátil všechny muže na hromadu, senzačně uchylné a stereotypní. Včera jsem uchcával nadšením z The Collector, dneska se směju francouzské hororové tvorbě, která mě vždy pobaví svojí amatérštinou a nudností. 40% 25.04. 2010 ()
Škoda přeškoda toho debilního nelogického chování každého z těch lidí, protože jinak to byla docela fajn vyvražďovačka v pěkném prostředí. Obzvlášť ten most byl pěkný, tuším by mě na něj nikdo nedostal. ()
První polovina, kdy je to ještě spíš takovej horskej drama thriller, je naprosto skvělá a dokonale napínává, navíc s úžasně natočenou přírodou a perfektní kamerou v těch nejvypjatějších situacích, jenomže jakmile se to změní v takovej trošku hixploitation a survival horor, tak nás napětí opouští a nastupuje více méně typickej vývoj, kterej ani nemá takovej finiš jakej by si tenhle jinak super horor zasloužil, ale přesto sem se i v tý druhý polovině dobře bavil a celkově to je rozhodně povednej francouzskej horor. Francie a Španělsko vládnou současnýmu hororu, to je prostě fakt. ()
Ďalší vydarený francúzsky horor! Tentokrát však upustili od zabehnutého krvavo-brutálneho prístupu a namiesto toho je tu atmosférický survival z vysokohorského prostredia. Príbeh je síce vcelku slabý; zopár mladých horolezcov sa vydá na hory, kde ich zláka práve uzavretá časť, v ktorej sa im to samozrejme vypomstí. Jednoduchá dejová línia však v tomto prípade vôbec nevadí a prakticky slúži len ako dôvod umiestnenia postáv do krásneho prírodného prostredia. V prvej polhodine film ponúkne vysoko napínavé exteriérové scény s parádnymi kamerovými zábermi, kedy napätím človek ani nedýcha. Škoda, že táto časť nie je využitá trochu dlhšie, pretože funguje na 100% a ešte minimálne 1 adrenalínová scéna by sa tam pripraviť dala. Akonáhle však príde noc, film mení štýl a táto druhá časť; síce brutálnejšia, ale menej efektívna, stráca na originalite i atmosfére a začína obyčajnejší exploitation. Tiež ma zamrzela finálna scénka filmu; kedy jedna z hlavných hrdiniek nakoniec urobí neskutočnú stupiditu, bez ktorej by sa film naozaj zaobišiel. Napriek tomu ma však tento horor intenzívne bavil a miestami aj vystrašil, takže ho môžem len odporúčať. ()
Nemuselo to být úplně špatné, neboť námět je celkem poutavý. Kamenem úrazu však pro mne byla kamera. Způsob natáčení natolik chaotický, s roztřesenou kamerou neustále v pohybu, že jsem v drtivé většině akčnějších scén absolutně nechápal co se na plátně vlastně odehrává. Konec byl navíc naprosto předvídatelným hororovým klišé a tak jsem se vzhledem k vysokému hodnocení rozhodl pro pouhé dvě hvězdy, ačkoli to vidím na 50%. ()
Slibně vyhlížející první půlhodinka dávala tušit klasickému masakru v pustině (něco na způsob Pachu krve), což je sice téma natočené 100x jinak a přesto stejně, ale je to ten typ filmu, který si jednou za čas rádi pustíte. V měm případě se mezi ně Vertige určitě nezařadí - proč ? Protože tady jsem postrádal jak herecké výkony, tak nějakou režii. Spíš mi připadalo, že se pan režisér o něco snažil v první třetině filmu a pak se jen koukal, jak jednotliví ''herci'' běhají zmateně po place. Už z toho je jasné, že atmosféra byla všemožná žádná a hlavní záporák / hnusák ? Jedním slovem ubohej. Nemá cenu to dál rozebírat - 20% za první půlhodinku, dál by to byl odpad. ()
Už nikdy se nebudu na chorvatskou krajinu dívat s klidným srdcem. Opět zde není nic nového, parta kamarádů uvízne ve skalách a brzy zjistí že překvapivě "nejsou sami" a hory, jak to bývá zvykem, obývá kdosi silně zdegenerovaný. Anton mi přišel spíš jako agresivní verze Oty Rákosníka, asi to bude znít divně, ale podle mě by i ten zdeformovaný psychouš měl mít trochu charizma (například jako někteří dělníci z Ajových Hor), což Anton postrádal. Ne jednou se mi vybavil Pach krve, na to byl ale Anton málo strašidelný/zmutovaný. Ale ty herci - hrůza. Sympatická postava jedna (plešoun), nechápu, co tam sakra dělalo to nedomrle, co vypadalo tak na 14 let, furt všechno kazil a klepal se strachy. Jak s ním mohla chodit tak hezká holka nechápu. Ovšem štvala mě taky, ještě nikdy mi tak moc nevadilo, že někdo v jednom kuse brečí. Druhej pár nehodnej zapamatování. Jako obyčejně se ty postavy chovají nejdementnějším možným způsobem. Kdo má nakoukáno, bude po prvních pěti minutách přesně vědět, kdo přežije a kdo umře (což mě osobně zklamalo ještě víc). Cení se ovšem jedna věc - nenudila jsem se. ()
Anton Špelec, ostrostřelec. Prvních třicet minut je velmi solidních. Škoda jen, že se vysokohorská túra vygradovaná bortící se lávkou zvrtne v čiré exploitation, protože lezení po chorvatských horách se šikovnými úhly kamery vyvolává příjemné mrazení v zádech. Pětice mladých lidí (dva páry + bývalý přítel jedné z dívek = zajímavá, leč nepříliš využitá kombinace) nehledí na zákaz vstupu, na který na začátku horské stezky narazí. Pětice Francouzů je až na jednu výjimku (nebude těžké uhádnout, která to je) docela sympatická, dámy mají ukázkové výstřihy (od francouzské produkce bych nicméně čekal víc odvahy) a až do setkání s pytlákovou pastí tu máme logický vývoj událostí. Jenže.. Jak už to tak bývá, nebezpečným výstupem to pouze začíná. Což je možná škoda. Následuje tradiční výsměch logice i anatomii lidského těla, přitroublé chování postav i odfláknuté mordy. Záporák Anton je nevýrazný, výsledek nakonec s odřenýma ušima průměrný!! ()
Skupinka mladých ľudí sa rozhodne podstúpiť dobrodružstvo v podobe zliezania skál niekde v Rumunsku. Príroda však nie je jediná nástraha, ktorá na nich v tejto pustatine číha. Milión krát videné, presto všetko solídne natočené. V prípade "nulového" výberu z vašeho laptopu, nie najhoršia voľba pre spestrenie nudného večera. ()
Päť mladých nerozvážnych dobrodruhov, traja chalani (Fred, Guillaume, Loic) a dve devy (Chloé, Karine), sa rozhodnú absolvovať stredne ťažkú túru v nádherných chorvátskych horách. Má to byť zábavná, zhruba trojhodinová akcia. Tá sa však náhle zmení na neľútostný boj o holý život. V odľahlých horách totiž na nich číha nebezpečný, sadistický vraždiaci psychopat (Anton). Francúzsky snímok "Závrať" je podpriemerny, nijak originálny a na moje pomery málo krvavý vyvražďovací slasher horror s exploitation prvkami. Nič moc. ** ()
Nedívej se dolů!! Lákavá vidina extrémního nebezpečí představuje i výstup na vrchol do neznáma. Pro příznivce adrenalinových sportů je to výzva, která se neodmítá. Horal Anton je jen taková zlomyslná hříčka chorvatského pohostinství :-) ()
Čím se liší práce kameramana, hudebního skladatele a scénáristy? Která z těchto profesí je nejnáročnější? Vertige na tuhle otázku velmi zajímavým způsobem odpovídá, neboť kamera tu je velmi dobrá (velkorysé záběry přírody, subjektivní prožitky jednoho z bojácných hrdinů), hudba je spíše průměrná (respektive žánrová, nabízející jednu polohu pro scény napětí, druhou polohu pro scény akce, a někde mezitím střední tempo pro ony velkorysé záběry přírody na začátku, ačkoliv je třeba přiznat, že toto střední tempo v sobě obě předchozí polohy, napětí i akci, celkem důmyslně obsahuje a předvídá tak budoucí dění; s Goldsmithovým Omen se to nicméně a pochopitelně srovnávat nedá) a scénář je velmi slabý (problémem není ani tak schématičnost, jako spíš nemotivovanost řady událostí, které se dějí dosti náhodně, navíc je ten scénář notně bulvární, neboť si vymýšlí jakési nesmysly o mizejících lidech na Balkáně). Klíčové je ovšem to, že tenhle kvalitativní sešup po ose dobrá kamera-průměrná hudba-slabý scénář není podle mě vůbec náhodný, protože kameraman se může vždycky opřít o realitu, kterou snímá, zvlášť v horách jako tady. Hudebník má oproti kameramanovi roli sice stíženou, nicméně i on může vyjít z dopředu vytvořených pravidel, například ze stupnic, v nichž je řada tónů uspořádaných podle určitých pravidel (durové jsou radostné, mollové vážnější), stejně tak ví, že po napjaté dominantě by měla přijít klidnější tónika (existuje prostě nějaký logický sled akordů), navíc je filmová hudba značně eklektická a umožňuje lehce opisovat. Jenže co takový scénárista, který sedí před devadesáti prázdnýma stránkama a musí je od první do poslední zaplnit (1 stránka odpovídá ve filmu zhruba 1 minutě), ale nemůže se opřít ani o realitu, kterou by jednoduše nasnímal, ani o pravidla hudební nauky/teorie? Scénárista prostě nemá tu možnost podobně jako hudebník zavelet k zvýšení dynamiky (hlasitosti), rychlejšímu tempu, k přenášení přízvuku (synkopy), protože scénáristika se na rozdíl od hudby neřídí přesnými zákony akustiky a matematiky (hudba se svými zlomky-takty, frekvencemi-výškou či kruhy-kvintkvartovými je velmi matematickou disciplínou) – když takový hudebník posune celou stupnici C dur o jeden půltón výš, dostane Cis dur, ovšem pokud by chtěl scénárista posunout třeba písmenka ve svém textu, dostane tak maximálně nějakou šifru, ale rozhodně nic smysluplného. Je zkrátka velký rozdíl mezi člověkem-hudebníkem, který má v ruce nástroj, třeba klarinet A, a člověkem-scénáristou, který má v ruce tužku, která ale nikterak vyladěná není, je to prostě jen tužka. Závěr z toho je ten, že zatímco kamera představuje jeden extrém, čistou realitu, z níž lze velmi dobře čerpat, a hudba druhý extrém, naprosto abstraktní umění, z něhož se sice nečerpá tak snadno jako z reality, ale pořád nabízí člověku spousty užitečných výše zmíněných zákonitostí, třeba ty stupnice, a nějak ho vede, tak scénáristka se nachází někde mezi tím, není ani ryze reálná ani ryze abstraktní, a to ji nepochybně dosti limituje. Nechci samozřejmě jakkoliv bagatelizovat práci kameramanů, natož skladatelů, říkám akorát tolik, že skutečnost, že je v tomhle filmu kamera dobrá, hudba průměrná a scénář slabý, není tak úplně náhoda, ale spíš důkaz toho, že existují nějaký obecný zákonitosti a podmínky těchto profesí. () (méně) (více)