Reklama

Reklama

Závrať

  • Francie Vertige (více)
Trailer

Skupina přátel se rozhodne navštívit terén, který byl pro veřejnost uzavřen. Stezky se nacházejí vysoko v horách. Je tu však ještě něco nebezpečnějšího než samotný výstup. Skupinka zjistí, že v horách nejsou sami. Dobrodružství se promění v noční můru. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (242)

Slasher 

všechny recenze uživatele

Celkem mňamózní francouzský survival/exploitation horor, kde se celkem sympatická (a trošku rozhádaná) partička frantíků vydá na horolezecký výlet do chorvatské části Dinárských hor. Zpočátku je to relativní idylka, než to samozřejmě sjede do průseru. Děj má slušný spád, s hlavní hrozbou vyrukuje až docela pozdě (taky plus), dojde na nečekané zkraty v chování postav, nechybí napětí a strach, nakonec ani ten brutál, a v (ne)poslední řadě ani moc pěkná příroda. No jestli toužíte [SPOILER] stát se obětí nějakýho buranskýho pomatence [/SPOILER], můžete tady v okolí krom Norska (ROVDYR), Beneluxu (CALVAIRE), nebo Francie (FRONTIER(S)) zkusit štěstí právě třeba i na Balkáně. Snad se časem najde i něco tady v Čechách:) ()

tron 

všechny recenze uživatele

Tvorcovia od nás vôbec nežiadajú málo. Skúsení zálesáci idú na niekoľko dní do vyľudnenej divočiny bez stanov, na horolezeckú túru vyráža postava s panickým strachom z výšok, dievča spadne do 10-metrovej jamy a v nasledujúcej scéne je na povrchu s drobným zranením, postava beží hlbokou nocou a zrazu je deň, človek s preseknutou krčnou tepnou žije ďalej (!), postavy vedia, že sa blízko pohybuje kanibal a prvé, čo im napadne, je rozsvietiť baterky. Našťastie, ZÁVRAT nie je taký zlý, ako by sa mohlo napriek spomínaným veciam zdať. Okej, logika filmárom nič nehovorí. Ale herci sú sympatickí, príroda krásna, niektoré scény adrenalínové (ale je zvláštne, že viac napätia obsahujú horolezecké scény, než slasherové) a akčné scény sú až nesympaticky realistické (ku koncu sa kladné a záporné postavy doslova tlčú päsťami a takmer si holými rukami odtŕhajú pohlavné orgány, také nakladačky nemal vo filmoch ani Schwarzenegger) a potešilo ma, že keď sa odhalila identita zla, nebolo to také trápne, ako v spriaznených HUMAINS. Možno by som dokonca rád (radšej?) videl prequel. ()

Reklama

obitus 

všechny recenze uživatele

Partička mladých francouzů se vydává do chorvatských hor, aby tu strávili takové náročnější odpoledne, plné lezení po skalách. Nezastaví je ani tak fakt, že plánovaná trasa vede po uzavřené stezce, jako spíš důvod, proč je stezka (zřejmě) uzavřená. Tím důvodem je Anton, evidentně šílenej zálesák, který s oblibou chytá a kuchá turisty. Jak vidno, zápletka je opravdu ubohoučká, ale to u podobných filmů není až tak na škodu. Bohužel jsem si, trochu paradoxně, více užíval první půlku, ve které se mladí musí poprat s nástrahami skal a vlastními antipatiemi. Ta druhá, Antonova půlka je totiž poměrně odfláknutá. Žádné zajímavé zabití, jen pár žánrových klišé a poměrně krotká řezničina, navíc s poměrně nevýrazným záporákem. A to nemluvím o místy opravdu nelogickém chování všech postav. Tentokrát frantíci příliš nezabodovali. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Čím se liší práce kameramana, hudebního skladatele a scénáristy? Která z těchto profesí je nejnáročnější? Vertige na tuhle otázku velmi zajímavým způsobem odpovídá, neboť kamera tu je velmi dobrá (velkorysé záběry přírody, subjektivní prožitky jednoho z bojácných hrdinů), hudba je spíše průměrná (respektive žánrová, nabízející jednu polohu pro scény napětí, druhou polohu pro scény akce, a někde mezitím střední tempo pro ony velkorysé záběry přírody na začátku, ačkoliv je třeba přiznat, že toto střední tempo v sobě obě předchozí polohy, napětí i akci, celkem důmyslně obsahuje a předvídá tak budoucí dění; s Goldsmithovým Omen se to nicméně a pochopitelně srovnávat nedá) a scénář je velmi slabý (problémem není ani tak schématičnost, jako spíš nemotivovanost řady událostí, které se dějí dosti náhodně, navíc je ten scénář notně bulvární, neboť si vymýšlí jakési nesmysly o mizejících lidech na Balkáně). Klíčové je ovšem to, že tenhle kvalitativní sešup po ose dobrá kamera-průměrná hudba-slabý scénář není podle mě vůbec náhodný, protože kameraman se může vždycky opřít o realitu, kterou snímá, zvlášť v horách jako tady. Hudebník má oproti kameramanovi roli sice stíženou, nicméně i on může vyjít z dopředu vytvořených pravidel, například ze stupnic, v nichž je řada tónů uspořádaných podle určitých pravidel (durové jsou radostné, mollové vážnější), stejně tak ví, že po napjaté dominantě by měla přijít klidnější tónika (existuje prostě nějaký logický sled akordů), navíc je filmová hudba značně eklektická a umožňuje lehce opisovat. Jenže co takový scénárista, který sedí před devadesáti prázdnýma stránkama a musí je od první do poslední zaplnit (1 stránka odpovídá ve filmu zhruba 1 minutě), ale nemůže se opřít ani o realitu, kterou by jednoduše nasnímal, ani o pravidla hudební nauky/teorie? Scénárista prostě nemá tu možnost podobně jako hudebník zavelet k zvýšení dynamiky (hlasitosti), rychlejšímu tempu, k přenášení přízvuku (synkopy), protože scénáristika se na rozdíl od hudby neřídí přesnými zákony akustiky a matematiky (hudba se svými zlomky-takty, frekvencemi-výškou či kruhy-kvintkvartovými je velmi matematickou disciplínou) – když takový hudebník posune celou stupnici C dur o jeden půltón výš, dostane Cis dur, ovšem pokud by chtěl scénárista posunout třeba písmenka ve svém textu, dostane tak maximálně nějakou šifru, ale rozhodně nic smysluplného. Je zkrátka velký rozdíl mezi člověkem-hudebníkem, který má v ruce nástroj, třeba klarinet A, a člověkem-scénáristou, který má v ruce tužku, která ale nikterak vyladěná není, je to prostě jen tužka. Závěr z toho je ten, že zatímco kamera představuje jeden extrém, čistou realitu, z níž lze velmi dobře čerpat, a hudba druhý extrém, naprosto abstraktní umění, z něhož se sice nečerpá tak snadno jako z reality, ale pořád nabízí člověku spousty užitečných výše zmíněných zákonitostí, třeba ty stupnice, a nějak ho vede, tak scénáristka se nachází někde mezi tím, není ani ryze reálná ani ryze abstraktní, a to ji nepochybně dosti limituje. Nechci samozřejmě jakkoliv bagatelizovat práci kameramanů, natož skladatelů, říkám akorát tolik, že skutečnost, že je v tomhle filmu kamera dobrá, hudba průměrná a scénář slabý, není tak úplně náhoda, ale spíš důkaz toho, že existují nějaký obecný zákonitosti a podmínky těchto profesí. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Prvý celovečerák odohrávajúci sa na via ferrate? Ano, a slušne rozbehnutý, s parádnou kamerou. Ale akonáhle nastúpi na scénu vraždiaci maniak a outdoorové dobrodružstvo sa chce stať vyvražďovačkou, veškerá sviežosť je preč. Druhé dve tretiny filmu sú totiž iba zlepencom scénok zo všetkých možných, či už lesných alebo texaských vyvraždovačiek. I keby išlo o váš prvý film svojho druhu, oproti známejším predchodcom funguje v napätí sotva polovične. Herci tiež podpriemer. Striedma stopáž a rýchly spád deja pomáhajú, ale nezachránia. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (2)

  • Ačkoliv se děj odehrává v Chorvatsku, tak se celý film natáčel ve Francii. Natáčelo se od září do 28. října 2008 v Alpách v Aussois a Avrieux na několika via ferratách (La Montée au Ciel, Les Rois Mages a Le Parc du Diable) za pomoci průvodců z regionu. A pak v Pyrenejích ve Font-Romeu a Lac des Bouillouses. (bianci)
  • Ve části, kdy skupina v dešti vymýšlí, co dál, se střídají scény, kdy Karine (Maud Wyler) čelovku má a nemá čelovku na hlavě. (Timy68)

Reklama

Reklama