イキガミ
Ikigami: The Ultimate Limit
Obsahy(1)
V Japonsku je čerstvě nastupujícím prvňáčkům provedeno očkování, jehož důsledky se projeví u „šťastných“ jedinců až později. Jde o důsledek aplikování zákona o „Udržování národní prosperity“, jehož obsahem jsou implantáty, které mají u občanů způsobovat strach ze smrti a udržovat tak národ v míru. Při nástupu žáků na základní školy jsou všichni na základě tohoto zákona očkováni, avšak mezi tisíci očkovacími vakcínami je ale jedna smrtelná. Obsahuje totiž speciální nanokapsli, která pak dotyčnému mezi osmnáctým a čtyřiadvacátým rokem života v pevně stanoveném datu a čase zničí srdeční tepnu a způsobí tak subjektu smrt. Háček je v tom, že není možné zjistit, jestli zrovna vy jste nositelem této nanokapsle. Tohle vše vám má podle zákona umožnit uvědomit si hodnotu života a snažit se být produktivním občanem. Za působení tohoto zákona se poměr sebevražd a dalších zločinů dramaticky snížil a naopak stagnující produktivita Japonska se ihned projevila v HDP, který se zvedl velmi dramaticky. Má však tohle vše ospravedlňovat náhodnou smrt nevinných lidí? (Ceres)
(více)Recenze (13)
Chvíli jsem bojoval s námětem, který mi přišel drobet nesmyslný. V tom, jak má zdejší dystopie úspěšně fungovat, totiž nevidím úplně přesvědčivý kauzální mechanismus. Pak jsem to ale nechal plavat a nechal se strhnout působivým, dojemným zpracováním prvního příběhu, při jehož vyvrcholení jsem měl takřka slzy v očích. V následné hodině jsem čekal jeho rozvedení, něco na způsob zažehnutí revoluce proti systému pod symbolem Michishirube protest-songu, ale ono prd. Místo toho jsem dostal dvě povídky, z nichž především ta poslední (o slepé dívce) je výrazně slabší, v podstatě obyčejné citové vydírání. Jako celek hodně nevyvážené, ale minimálně ten úsek s hrdinou-hudebníkem je top. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $7,133,161║ ()
U takto vyhrocených premis dystopie trochu záleží na tom, jak je přijmete (není to žádný akční masakr jako Battle Royale, nestačí se jen vézt povrchně na vlně nekorektní likvidace nevinných). A to pro mě byla malinko slabší stránka, protože než jsem se zbavil vnitřních protestů proti kulhající logice a začal vychutnávat příběh, trvalo to zhruba hodinu. Zajímavé je, že na jednu stranu se jedná o karikaturu současné společnosti ad absurdum, a ubližování jedincům systémem je subjektivně odsuzováno. Ale na druhou stranu je idea "ten, komu život může být odňat, si ho pak dokáže patřičně vážit", na které je tato dystopie postavena, všemi jednotlivými osudy dost potvrzena. Emocionální, zajímavé a silné. ()
"Ste tu preto aby ste ma zachránili, ale preto aby ste ma zabili?". Každý prvák je pri nástupe do ZŠ očkovaný špeciálnou vakcínou. Hŕstka "vyvolených", každý tisíci občan, vo veku od 18 do 24 rokov zomrie pre svoju vlasť. Je to vlastne akýsi druh pocty národu. Dôvod je jednoduchý. Vážiť si hodnoty daru života. Ten čo prežil, splnil svoju úlohu. Podaktorí sa dokonca stávajú elitou národa. Akýmisi "poštármi", ktorí 24 hodín pred smrťou, nič netušiacemu občanovi, doručujú túto špeciálnu, nepríjemnú zásielku, zvanú ako "ikigami". Tento snímok je príbehom Fujumota, doručovateľa "ikigami", ktorý pri neustálom kontakte s odsúdenými, čoraz viac zvádza vnútorný boj, či práve tento rozporuplný spôsob štátu, udržať národ za každú cenu v mierovom duchu, disponuje morálnymi zásadami. Veľmi zvláštne drama hodné zamyslenia. "Šikmáči" majú na originalitu patent, o tom niet pochýb. Pointa snímku, ktorá zobrazuje rôzne uhly pohľadu na jeden a ten istý problém (zákon), pričom ho nikto nemôže a ani nedokáže ovplyvniť. Osobne musím priznať, že ma "Ikigami", napriek solídne zobrazeným, ťažkým osudom obyčajných ľudí, ktorí sa navyše dozvedajú o svojom konci života formou "pohľadnice", za srdce veľmi nechytil. No myslím, že "páčiť" sa bude mnohým divákom. ()
Občas si říkám, kam Japonci na ty originální zápletky chodí. Dost neobvyklé pojednání na téma obětování, strachu a prosperity jež na tom stojí, s nemalou dávkou emocí a svědomí k tomu. Upřímně si dokáži představit, jak by se z tématu dalo vymáčknout o dost více, první dva příběhy mne zcela nadchnout nezvládly, nicméně závěr se povedl a ten poslední příběh na téma Sakura mi již vehnal slzy do očí. Kdo z nás nenadává na práci, ale chtěli byste dělat tohle? Na to bych vážně neměl žaludek. 72% ()
Verim, ze pokud by takovy system byl skutecny, pak asi opravdu muze fungovat jen v Japonsku, mozna v Koreji a Cine... Namet mi prisel velmi zajimavy. Zpracovani, i kdyz misty tlaci na pilu se mi libilo. Vyborne vykreslena postava poslicka smrti. Nejvice me zaujal osud syna politicky. Bavilo me to od zacatku do konce. ()
Japonci opět ukazují jejich skvělé nápady ohledně alternativní budoucnosti, kam bychom mohli směřovat, abychom mohli řešit některé společenské problémy. Film od začátku do konce pohltí a nepustí. Ale řekl bych, že nejpůsobivější je přeci jenom první půlka filmu, kdy příběh posledního dne muzikanta Tanabeho Tsubasy mi přirostl k srdci nejvíc. Celkové výborný film, který určitě stojí za to. První půlka dokonalá, druhá „jen“ velmi nadprůměrně dobrá. Skvělý film. 80% ()
Zákon o národní prosperitě - každý prvňáček podstoupí "očkování", kde mu do těla vpraví kapsli, která pak jednoho z tisíce v přesně stanovený čas ve věku mezi 18-24 lety zabije; tím je u obyvatel dosaženo strachu ze smrti a mnohem více si cení života, čímž vzrůstá i jejich produktivita a přínos pro společnost. No, docela pochybuju, že by to takhle mohlo fungovat. Překvapivě však ve filmu nejde o boj proti kontroverznímu zákonu, nesouhlas jen mírně bublá pod povrchem a objevuje se v náznacích, naopak sledujeme několik smutných, až poetických příběhů lidí (propojených postavou empatického úředníčka, který jim 24 hodin předem doručí ikigami - oznámení smrti), jak se vyrovnávají se svým nečekaně posledním dnem. ()
Teprve když vám zbývá poslední den života, zjistíte, jak moc chcete žít a kolik máte nevyřešených účtů a přání. Famózní snímek, který ve mě zanechal mnohem více než Battle Royale s těměř stejným tématem. Hudební doprovod též úžasný, občas už trochu moc, ale nevadilo to, i bez něj by to fungovalo výborně. ()
Vize antiutopické společnosti s mnoha kafkovskými rysy je zde ilustrována na třech příbězích, a tak má film vlastně tři emocionální vrcholy. A je pravda, že hned ten první je asi i nejintenzivnější. Sepětí těchto příběhů není tak těsné, film se díky tomu dotýká celé řady témat, nicméně i tak drží dostatečně pohromadě, a to především díky ústřednímu motivu jakési novodobé predestinace, která vše rámuje a propojuje. Opravdu zajímavý snímek. ()
Jakmile se mi do uší zahryzla nervy drásající a uširvoucí hudba dua T-birds, pochopil jsem dvě zásadní věci. 1.To s těma kapslema, de fakto obětinama systému, nebyl až tak špatnej nápad. Bylo to tady v historii vždycky a nabízí se též vhodná alternativa jak mě ušetřit produkce podobného šíleného hudebního tělesa. I na naší hudební scéně se potlouká neuvěřitelné množství nedouků, rádobyumělců a exhibicionistů jimž by bylo záhodno učinit přítrž. Až by byla vyčerpána tahle zásoba pak může přijít na řadu naše vláda, parlament a senát....I zde se nachází nevyčerpatelná zásoba vyžírků a darmošlapů. 2.Další varianta jak ušetřit své zdraví, byla prostě přestat sledovat tenhle dojemnej doják. ()
Svět není ani dobrý ani špatný, svět je absurdní a stejně tak život. Nemyslím si, že by tento film měl být srovnáván s čímkoliv jiným než s románem 1984, vyznění tohoto filmu totiž neodpovídá podobně laděným antiutopickým snímkům, naopak se jedná o velmi kvalitní film, který nezanechává po sobě nic jiného než znepokojení a další otázky, protože on není ten, který na ně jednoznačně odpoví. Konce si velmi cením, protože si tvůrci uvědomují, že nevypráví o budoucnosti, ale o současnosti, o tady a teď, o aktuální problematice, v níž každý den žijeme a akceptujeme veškerou absurditu bytí. Spoiler!!! Tento fikční svět je zachvácen řádem, proti kterému lze revoltovat, nebo ho akceptovat, ale revolta znamená tvrdit, že Slunce se točí kolem Země. Přiznáním nesmyslnosti bychom zničili křehkou strukturu, kterou jsme vytvořili a která funguje, a svět by se nám rozprskl do absurdity, kterou odmítáme vidět. Spoiler!!! Dále bych již jen opakovala uživatele VanToma a Tannera. ()
Zajímavej námět a první půlka mě celkem bavila ale pak to začalo balancovat na hranici kýče a hroznýho dojáku kam to nakonec spadlo. ()