Prorok

Neskutečně dobře natočený mob movie, kde veškerá poezie zločinu plyne z negativních vibrací a příběhové schéma o vzestupu řadového pucfleka na velkého kápa čerpá energii z morálního relativismu. Zdá se, že v současném světě je vše dovoleno, tak proč neudělat hrdinu z defektního produktu prohnilé společnosti? Lituju jen toho, že Prorok neprojevil více střídmosti a rozběhl se do epické šíře. Větší sevřenost a jasnější dramaturgie by mu slušela více. I tak: společně s Gomorrou a Baader Meinhof Komplexem jedna z nejdeziluzivnějších sond do srdce temnoty současné Evropy. (06.11.2009)

Syrové a asi hodně reálné. Mám rád filmy o vzestupu normálního člověka na vrchol. Zde tedy stoupal pouze ve vězeňské hierarchii, ale stejně. I přes působivou délku je to stále zábava, prostě protože se tam vždy něco děje. Různý ti mafiánský intriky a fintičky, jak ochcat vězeňskej systém. Herci jsou naprosto přesní, takže jediné co mi tam trochu vadilo, byly ty artové vložky s halucinacema a jelenama. 9/10 (07.08.2011)

Scénář: Thomas Bidegain, Jacques Audiard .. Nadčasové. Autentické. Audiardské. Toho roku (2009) nevzniklo ve Francii (resp. celé Evropě) nic lepšího. Místy jsem byl do tak skvělého vězeňského dramatu tak ponořen, že bych si rád vychutnal stopáž ještě delší. Tahar Rahim svým hereckým výkonem rozhodně potěšil. Zato Jacques Audiard mi do třetice jen potvrdil jak osobitým, nesmlouvavým, sugestivním, originálním a zvláště různorodým tvůrcem je. (10.01.2010)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. (02.03.2010)