Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    *****

    Galejník má jednu z najsilnejších postáv Hollywoodu 30tych rokov a je na svoju dobu prekvapivo veľmi tvrdý čo sa týka obžaloby všemožných štátnych inštitúcií od právneho systému až po väznice, ako aj sociálneho sytému v štáte, zmietajúceho sa v kríze a plodiaceho kriminálnikov ako svoje nechcené obete. To, že môžu byť aj vojnoví hrdinovia, nehrá v ich odsúdení žiadnu úlohu. V tom tento film predbehol, resp. položil základy klasickým filmom, venujúcim sa ťažkým osudom vojnových veteránov. Ubiehanie času v tvrdých podmienkach väzníc pripomína udieranie kladiva pri odpadávaní listov kalendára a my v nej si spomenieme na klasické, dnešnému divákovi oveľa známejšie kúsky, v ktorých sa od LeRoya režiséri mnohému priučili. James Allen je postava tajomná, ktorá svoj charakter odkrýva až postupom času a najviac by som ju charakterizoval slovom ctižiadosť. Celý jeho život je útek, je na cestách a ako keby mal tento osud vpísaný vo svojej náture, keď chce stavať cesty a mosty. Mnohé scény sú napínavé až na hranu, napríklad v močiari, u holiča, alebo pred vlakom a rovnako si pri nich spomeniete na kúsky ako napríklad Fugitive a uznáte, akým silným inšpiračným zdrojom tento film dodnes je. Allen prišiel do väznice ako tulák, odchádza z nej ako ctižiadostivý muž, ktorý vie, čo chce v živote dosiahnuť. Aj takto dokážu úrady manipulovať s faktami a obhajobou prehnitých štátnych inštitúcií.(14.4.2013)

  • kaylin
    ****

    Mervyn LeRoy měl pro kriminálníky slabost, očividně, a uměl si vybrat herce, kteří se na ně skvěle hodili. Paul Muni má na kriminálníka dokonalý obličej, a to i na toho, který má lidskou stránku jako v tomhle případě. Příběh má zajímavou linku toho, jak se postava vyvíjí a jak postupně proplouvá dějem. Už jen za to stojí na film kouknout. To, že je na dnešní dobu trochu křečovitý, je holt dáno věkem.(25.7.2014)

  • kyselina
    ****

    Jde o velice jednoduchý a naivní příběh se spoustou přehmatů a nedokonalostí. Ale jako správný film-noir nepostrádá tu nezaměnitelnou atmosféru něčeho dokonalého, čímž noir filmy dozajista jsou. Paul Muni (známý ze Scarface), coby James Allen, se vrací z 1. světové války rozhodnut změnit svůj život. Nedělat, co se od něj čeká, ale plnit si sny. Chce stavět mosty, něco nového vybudovat. V místní putice je pozván na hamburgera jedním ze štamgastů, netušíc ale, že jeho nový známý chce s jeho pomocí okrást hospodského. U Allena se najdou peníze a je odsouzen na 10 let do nápravného tábora. Pod tíhou nelidské práce, buzerace a násilí, sebere všechnu odvahu a pokusí se utéct. Velkou náhodou mu útěk vyjde a James Allen může začít nový život jako Allen James. Konečně přišel ten čas, kdy si může splnit své sny. Po pomalých začátcích se vypracuje na vrchního konstruktéra chicagské firmy. A kdyby nebylo žen, mohl by si žít svůj nový život třeba do smrti. Jenže Allenova bytná ví všechno o jeho minulosti a rozhodne se ho vydírat. Pokud si ji nevezme, zajde se vším na policii. Allen se nedobrovolně podvolí a snaží se své manželství nebrat vážně. Ovšem když se zamiluje do Helen, zjistí, že jde o velmi vážnou věc. Nebere v potas vyhrožování manželky, a proto je velice překvapen, když jej přijdou do jeho kanceláře zatknout policisté. Allen se ocitá podruhé ve stejném táboře a pomalu mu dochází, že jen tak nevyvázne. Utíká tedy podruhé, tentokrát s vědomím, že všechno ztratil a nikdy to nebude lepší...(16.1.2007)

  • xxmartinxx
    ***

    První půlhodina je svojí třicítkovskou naivitou na ránu, pak se to naštěstí lepší, i když pachuť patosu nemizí. Divím se, že mi to vadí tady, když s takovým Panem Smithem nemám problém - zde je to ale neopodstatněné a nefunkční. Navíc Muni je nesnesitelný. Film důležitý, ale ne moc dobrý. Místy nápaditá režie to bohužel nezachraňuje v plné míře.(8.12.2012)

  • erased
    ***

    Vyčítaná naivita mi paradoxně na filmu vadila jen naprosto minimálně. Naopak ji u kritiky "civilizovaného" světa považuji, dle teorie kladiva Johna Doea ze Sedm, za jediný možný způsob, jak přesvědčivě zobrazit a upozornit na zdejší problém. Velká škoda že je příběh galejníka přes výborný výkon Paula Muniho, celkové téma a bezchybný závěr natočený poměrně nezajímavým a nudným způsobem.(10.4.2010)

  • - Ve státě Georgia, kde se odehrával děj (i když stát ve filmu není jmenován), byl snímek zakázán. (Terva)

  • - Ačkoliv není jmenován americký stát Georgia, kde se film odehrává, bylo tam jeho promítání zakázáno a na tvůrce se odtamtud sypaly žaloby. J. Harold Hardy, ředitel věznice v Georgii, podal v roce 1933 žalobu na studio Warner Brothers, které ho prý ve filmu zobrazuje jako krutého a zlého, přestože jeho jméno ve filmu nepadlo. Režisérovi snímku Mervynu LeRoyvi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací, pokud do Georgie zavítá. Ve svém důsledku ale film pomohl zlepšit tamní vězeňské poměry. (Hans.)

  • - Snímek byl natočen podle skutečného příběhu Roberta E. Burnse. Ten se dokonce zprvu podílel i na výrobě filmu, ale nakonec z Hollywoodu raději kvůli svému bezpečí vycouval. (Hans.)