Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vojnový veterán James Allen odmieta návrat do starej továrne. Je nevinne zatiahnutý do prepadnutia a odvedený do nezvyčajne brutálneho "reťazového väzenia" (Chain Gang). Keď utečie, usadí sa v Chicagu a tam sa stáva úspešným v stavebnom priemysle. Dáva sa dokopy s dievčaťom menom Marie, ktorá ho neskôr vydiera, že prezradí jeho minulosť, ak sa s ňou neožení. No James spoznáva Helen, zamiluje sa do nej a veci sa stávajú ešte horšími... (matriosa)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (45)

lamps 

všechny recenze uživatele

Vynikající osobitá filmařina, dějově svižná, myšlenkově dráždivá, formálně velmi naturalistická a dokonce, což u filmů klasického Hollywoodu oceňuji snad nejvíce, emocionálně nesmírně silná! Dynamická režie nemá chybu a vedle profesionálně a rytmicky nasnímaných únikových sekvencí zaujme i chytře promyšlenými dějovými zkratkami (záběry na mapu, kde se zobrazuje putování hlavní postavy, nebo na zaměstnaneckou kartu, kde vidíme její kariérní vzestup a zvyšující se příjem...), Paul Muni je obrovský charakter a získá si veškeré sympatie a scénář funguje jednak coby strhující kriminální drama o vůli vzepřít se nešťastnému osudu, ale také jako útočná společenská a politická satira... Pro mě dost možná nejlepší zvukový snímek třicátých let, nutno tedy dodat z těch, co jsem dosud viděl... 100% ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

První půlhodina je svojí třicítkovskou naivitou na ránu, pak se to naštěstí lepší, i když pachuť patosu nemizí. Divím se, že mi to vadí tady, když s takovým Panem Smithem nemám problém - zde je to ale neopodstatněné a nefunkční. Navíc Muni je nesnesitelný. Film důležitý, ale ne moc dobrý. Místy nápaditá režie to bohužel nezachraňuje v plné míře. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Mervyn LeRoy měl pro kriminálníky slabost, očividně, a uměl si vybrat herce, kteří se na ně skvěle hodili. Paul Muni má na kriminálníka dokonalý obličej, a to i na toho, který má lidskou stránku jako v tomhle případě. Příběh má zajímavou linku toho, jak se postava vyvíjí a jak postupně proplouvá dějem. Už jen za to stojí na film kouknout. To, že je na dnešní dobu trochu křečovitý, je holt dáno věkem. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Galejník má jednu z najsilnejších postáv Hollywoodu 30tych rokov a je na svoju dobu prekvapivo veľmi tvrdý čo sa týka obžaloby všemožných štátnych inštitúcií od právneho systému až po väznice, ako aj sociálneho sytému v štáte, zmietajúceho sa v kríze a plodiaceho kriminálnikov ako svoje nechcené obete. To, že môžu byť aj vojnoví hrdinovia, nehrá v ich odsúdení žiadnu úlohu. V tom tento film predbehol, resp. položil základy klasickým filmom, venujúcim sa ťažkým osudom vojnových veteránov. Ubiehanie času v tvrdých podmienkach väzníc pripomína udieranie kladiva pri odpadávaní listov kalendára a my v nej si spomenieme na klasické, dnešnému divákovi oveľa známejšie kúsky, v ktorých sa od LeRoya režiséri mnohému priučili. James Allen je postava tajomná, ktorá svoj charakter odkrýva až postupom času a najviac by som ju charakterizoval slovom ctižiadosť. Celý jeho život je útek, je na cestách a ako keby mal tento osud vpísaný vo svojej náture, keď chce stavať cesty a mosty. Mnohé scény sú napínavé až na hranu, napríklad v močiari, u holiča, alebo pred vlakom a rovnako si pri nich spomeniete na kúsky ako napríklad Fugitive a uznáte, akým silným inšpiračným zdrojom tento film dodnes je. Allen prišiel do väznice ako tulák, odchádza z nej ako ctižiadostivý muž, ktorý vie, čo chce v živote dosiahnuť. Aj takto dokážu úrady manipulovať s faktami a obhajobou prehnitých štátnych inštitúcií. ()

kyselina 

všechny recenze uživatele

Jde o velice jednoduchý a naivní příběh se spoustou přehmatů a nedokonalostí. Ale jako správný film-noir nepostrádá tu nezaměnitelnou atmosféru něčeho dokonalého, čímž noir filmy dozajista jsou. Paul Muni (známý ze Scarface), coby James Allen, se vrací z 1. světové války rozhodnut změnit svůj život. Nedělat, co se od něj čeká, ale plnit si sny. Chce stavět mosty, něco nového vybudovat. V místní putice je pozván na hamburgera jedním ze štamgastů, netušíc ale, že jeho nový známý chce s jeho pomocí okrást hospodského. U Allena se najdou peníze a je odsouzen na 10 let do nápravného tábora. Pod tíhou nelidské práce, buzerace a násilí, sebere všechnu odvahu a pokusí se utéct. Velkou náhodou mu útěk vyjde a James Allen může začít nový život jako Allen James. Konečně přišel ten čas, kdy si může splnit své sny. Po pomalých začátcích se vypracuje na vrchního konstruktéra chicagské firmy. A kdyby nebylo žen, mohl by si žít svůj nový život třeba do smrti. Jenže Allenova bytná ví všechno o jeho minulosti a rozhodne se ho vydírat. Pokud si ji nevezme, zajde se vším na policii. Allen se nedobrovolně podvolí a snaží se své manželství nebrat vážně. Ovšem když se zamiluje do Helen, zjistí, že jde o velmi vážnou věc. Nebere v potas vyhrožování manželky, a proto je velice překvapen, když jej přijdou do jeho kanceláře zatknout policisté. Allen se ocitá podruhé ve stejném táboře a pomalu mu dochází, že jen tak nevyvázne. Utíká tedy podruhé, tentokrát s vědomím, že všechno ztratil a nikdy to nebude lepší... ()

Galerie (16)

Zajímavosti (6)

  • Snímek byl natočen podle skutečného příběhu Roberta E. Burnse. Ten se dokonce zprvu podílel i na výrobě filmu, ale nakonec z Hollywoodu raději kvůli svému bezpečí vycouval. (Hans.)
  • Chain gang je skupina vězňů připoutaných k sobě, aby vykonávali podřadnou nebo fyzicky náročnou práci jako formu trestu. V roce 1955 byla v USA z velké části zrušena. Severní Karolína pokračovala v používání řetězových gangů až do 70. let.  Řetězové gangy byly znovu zavedeny několika státy během „přísného boje proti zločinu“ v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla Alabama prvním státem, který je oživil. Experiment skončil asi po roce ve všech státech kromě Arizony, kde se vězni v okrese Maricopa stále mohou dobrovolně účastnit řetězového gangu, aby získali kredit k získání středoškolského diplomu nebo se vyhnuli disciplinárnímu trestu za porušení pravidel. (sator)
  • Ačkoliv není jmenován americký stát Georgia, kde se film odehrává, bylo tam jeho promítání zakázáno a na tvůrce se odtamtud sypaly žaloby. J. Harold Hardy, ředitel věznice v Georgii, podal v roce 1933 žalobu na studio Warner Brothers, které ho prý ve filmu zobrazuje jako krutého a zlého, přestože jeho jméno ve filmu nepadlo. Režisérovi snímku Mervynu LeRoyvi dokonce vyhrožovali fyzickou likvidací, pokud do Georgie zavítá. Ve svém důsledku ale film pomohl zlepšit tamní vězeňské poměry. (Hans.)

Reklama

Reklama