Coco Chanel & Igor Stravinsky

Coco Chanel & Igor Stravinsky je naprosto dokonalá milostná romance na motivy společné kapitoly ze životopisů dvou výrazných osobností počátku 20. století. Coco je ve dvacátých letech skutečným ženským Fordem, miluje všechny barvy, zejména pokud je tou barvou černá. Má vytříbený vkus, je emancipovaná, zocelená smrtí své první velké lásky a je v takové pozici, že si může dovolit podporovat celou rodinu Igora Stravinského. A zatímco vyvíjí svůj nejslavnější parfém Chanel č. 5, Stravinský se ocitá mezi dvěma premiérami Svěcení jara. Ještě pořád v sobě cítí žluč po neúspěchu z roku 1913, ale nyní v nově obrozené poválečné společnosti (a díky Coco) se jeho dílo setkává konečně se zaslouženým úspěchem. Co může být pikantnějšího, než obsadit Igora živočišným Madsem Mikkelsenem a jako Coco mu dopřát androgynní Annu Mouglalis? (17.11.2014)

Coco Chanel a Igor Stravinsky je v první řadě film s dokonale, do nejmenších detailů propracovaným prostředím a kostýmy a geniální hudbou. Interiér venkovského domu je naprosto úžasný a modely Coco Chanel překrásné. Skvělá je i kamera, mám moc ráda detailní záběry obličejů a Mads Mikkelsen je v některých scénách s jeho lehce vyděšným plachým výrazem naprosto okouzlující. Moc by mě zajímalo jestli zachycení prvního provedení Svěcení jara bylo autentické či nikoli, zda choreografie a kostýmy odpovídaly reálu. Je to takový jemný příběh o "setkání" dvou výjímečných lidí. (04.05.2013)

Filmy o osudech slavných skladatelů mám moc rád a Kounen se to pokusil pojat opět trochu jinak, což byla možná chyba. Obě hlavní postavy jsou zde totiž jenom tak lehce načrtnuty a když už se zdá, že režisér půjde víc do hloubky, tak zbytečně odbíhá k několika zbytečným scénám-jako je třeba ta s Chanelem No.5. Jinak jde ovšem o příjemně tichý film s množstvím hudby a krásnou "plovoucí" kamerou. (22.06.2011)

Kounen v tom svůj rukopis nezapře a hned z kraje diváka ukolébá krásnými, až psychedelickými titulky aby pak mohl rozjet vyprávění pod taktovkou krutopřísné obrazové estetiky tak trochu na úkor příběhu, který je už sám o sobě jen pro hodně labužnickou filmovožroutskou smetánku.......Něco lehce okouzlujicího na tom příběhu je ale nevím jestli to stačí na strhující divácký zážitek.....65% (07.05.2011)

Stravinského hudbu často nevyhledávám, ale "Svěcení jara" se mi líbí moc, tím pádem také vrchol filmu - původní baletní inscenaci přesycenou symbolikou a folklorními motivy v Nižjinského famózní choreografii - jsem měla za sebou celkem brzy. Mads se na postavu Igora hodil perfektně, snad ještě Ralpha Fiennese bych si v té roli chtěla umět představit, ale podobně jako většina herců a práce kostýmních výtvarníků zůstal jen trestuhodně nevyužitý. Skvělý úvod se brzy překlopil do zbytečného filmu. Snad že ruské postavy mluvily rusky, to kvituji a za tu krásnou titulkovou scénu, která překvapivě odrážela i dílčí dějové obrazy, zaokrouhlím nahoru. (24.04.2012)