The Ramen Girl
ラーメンガール
Režie:
Robert Allan AckermanScénář:
Becca TopolKamera:
Jošitaka SakamotoHudba:
Carlo SiliottoHrají:
Brittany Murphy, Tošijuki Nišida, Tammy Blanchard, Rendži Išibaši, Gabriel Mann, Kimiko Jo, Daniel Evans, Kazuja Takahaši, Rei Okamoto, Šóičiró Masumoto (více)Obsahy(1)
Když Abby přijede do Tokia za svým přítelem, nečeká ji společný život, na nějž se těší, ale rozchod. Zůstává sama uprostřed města, kterému nerozumí, a rozhodne se, že pronikne do tajů japonské kuchyně. Abby, hrdinka americko-japonské komedie, kterou režíroval Robert Allan Ackerman, přijíždí za svým přítelem do Tokia, aby tu společně začali nový život. Jenže když ji přítel nečekaně opustí, ocitne se sama uprostřed neznámého města, jemuž nerozumí. Ve snaze najít alespoň trochu útěchy přijme místo v místím specializovaném obchodě a posléze přesvědčí tyranského šéfa restaurace, aby ji zasvětil do tajů japonské kuchyně. A přitom oba zjistí, že nejdůležitější ingrediencí při přípravě je cit. V hlavní roli Brittany Murphyová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (43)
TROŠKU MNE ZKLAMAL KONEC, ČEKAL JSEM NĚJAKÉ VYŘEŠENÍ VZTAHU MAJITELE RESTAURACE A JEHO SYNA....ALE JINAK SKVĚLÉ, SKVĚLÉ, SKVĚLÉ... Brittany Murphy byla sympatická herečka a je škoda, že zemřela tak mladá. ()
Já se shoduji s tím, co tady napsala uživatelka kareen, jen dodám, že bych ramen chtěla alespoň malinko ochutnat, ale učit se jí vařit nemusím, to tedy ne. A na místě Abby bych vzala nohy na ramena a šupajdila domů a nebo určitě jinam, rozhodně ne k tak miloučkému učiteli vaření japonské kuchyně. Faktem ovšem je, že bych kus té zarputilosti Abby potřebovala jako sůl. ()
Nebýt japonského prostředí, tak film zřejmě hodnotím jako průměrný. Takhle je malinko nadprůměrný. Brittany Murphy byla pro Ramen girl skvělou volbou. Její roztržitost a temperament tančí s japonským klidem a vyrovnaností. Atmosféra restaurace dělá film příjemným. Rozhodně se ale nejedná o komedií a už vůbec ne o romantiku. Pékné 3,5*. ()
Vážně jsem chtěla komedii; tohle prostě nic takového není. Ona to vlastně není ani romantika. To je cosi z pracovního prostředí a čirou náhodou se to odehrává v Japonsku. Proto té blbce Abby nemůže jen tak odpustit. :-D Ne, moc mě to nezaujalo. Jen jsem akorát dostala chuť na rámen a kde ji tu mám utišit? A má to divný konec. Tedy pro mě. Trochu japosnký a hodně moc - asi kazivě - americký. Jinak všem, kteří o Japonsku nic nevědí, to klidně mohu doporučit. Zbytku bych raději doporučila Ztraceno v překladu (pokud mermomocí chtějí s Amíkama do Japonska ^^). ()
Dej bol trochu suchý, ale scenár bol fajn. Rozhovory medzi Abby a tým Japoncom nemali chybu :D. Mohlo sa tam toho udiať trochu viac, ale inak výborný film. ()
Nádherné, úžasné, parádní, bezchybné. To jsou čtyři přívlastky, které přesně sedí na tento film. Nečekal jsem, že by mě to mohlo až tak zaujmout, zvláště když k Japonsku ani k japonské kuchyni nijak zvlášť vřelý vztah nemám a o polévce rámen jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy neslyšel. Ale tenhle film mě dostal tak, že jsem byl až u vytržení, na jak záživný a zajímavý film se dívám. Zde se ideálně spojilo cizokrajné prostředí s tématem vaření a byla zde i trocha romantiky, a ingredience jsou v tomto případě namíchány naprosto ideálně, takže film sám o sobě se pro mě stal jednou velkou lahůdkou, do které jsem se s každým dalším soustem zakousával stále s větší chutí a chtěl jsem pořád víc a víc. Co na tom, jestli tenhle film má nějaké chyby. Když se mi nějaký film takhle líbí, tak hodnotím prostě tak, jak to cítím, a nehledím na chyby. Tenhle film, to je takový malý zázrak, od kterého jsem nic nečekal a dostal jsem toho až příliš. Celý snímek táhne dopředu opravdu nádherná a obdivuhodná Brittany Murphy, které tahle role opravdu hodně seděla a cítil jsem z jejího projevu, že zde hraje s chutí a že jí to baví. A o to více mě nepřestává mrzet, že tahle krásná mladá herečka před pár měsíci zemřela, protože její herectví bylo výborné a zde tedy přímo excelentní. Na závěr mi nezbývá než konstatovat, že americké filmy odehrávající se z větší části v Japonsku, mi asi evidentně sedí. Začalo to filmem Ztraceno v překladu a pokračuje filmem Tajemství polévky rámen. Není se už o čem více bavit, je to za pět hvězd. ()
Kdyby tam hrála nějaká jiná holka, kdyby to režíroval nějaký asiat, kdyby to mělo nějaký smysluplný konec, tak by to byl skvělý film. Nebyla to ztráta času díky exotickému prostředí a taky japonský kuchař tu naprosto září - ten má mých *****. ()
Podľa môjho názoru tento snímok patrí k tomu najlepšiemu s B. Murphy v hlavnej úlohe. Veľmi príjemné, uvoľnené a B. Murphy tu bola očarujúca ako ešte nikdy predtým... Humorné, no pritom s veľmi láskavým dramatickým prístupom vyjadrené kultúrne rozdiely medzi Západom a ďalekým Východom. Tiež sa mi páčili tie jemné prechody medzi drámou a komédiou a ich plynulé striedanie. Rozhodne odporúčam, škoda že je film tak obchádzaný. Nadpriemer. 75/100 ()
Dovolila bych si nesouhlasit s některými lidmi, kteří zde napsali komentář (jako například WareWolf). Tenhle film už na první pohled může dělat dojem "á, to se zas Američani vyřádili na nějaké cizí kultuře", ale ve skutečnosti to tak vůbec není. Film má sice americký háv a v popředí za Ameriku stojí už samotná Brittany Murphy, ale až na pár scén, kde se ukazuje čistě americký styl (líbací scény, kterým se Japonci ve vlastních japonských filmech spíše vyhýbají, nebo určitá přehnanost - např. plakání u polévky ve stylu filmu Neodolatelná se Sarah Michelle Gellar) je ve skutečnosti celý film hodně japonský. Nejsem sice Japonec, ale v Japonsku jsem byla poměrně dlouhou dobu a mám japonské kamarády i známé, takže bez jakýchkoliv pochyb můžu říct, že chování Japonců a celá japonskost nebyla ve filmu zobrazena nijak zvlášť špatně či chybně. Dokonce i jistý čínský styl hudby, který se filmem táhl, nebyl vlastně mimo, protože rámen původně pochází z Číny (i když je v Japonsku oblíbený, není ve skutečnosti japonským jídlem), takže hudba k atmosféře docela sedla. Ke konci jsem proto měla z filmu relativně dobrý dojem a řekla bych, že "Amerika" a "Japonsko" sami sebe zastupovaly ve vyváženém poměru. Což se bohužel nedá říct třeba o Ztraceno v překladu, kde se viditelně Američané vyzdvihovali nad Japonce a z toho důvodu se mi oproti některým jiným lidem tento snímek příliš nelíbil. Tajemství polévky rámen je tedy sice pouhým jednoduchým (a snad i naivním) příběhem o štěstí jedné americké holky, která nalezla své poslání v Japonsku, ale je vytvořen hezky a s citem pro japonskou i americkou kulturu. Tak by to mělo být. ~(3,8★)~ ()
Žil v Tokiu zkušený Rámen-jedi mistr. Srdce měl zlomené, protože poslední z jeho učedníků sešel z pravé cesty. Rámen-jedi mistr zůstával sám s hořkostí, vztekem a s kořalkou. Nikdo si netroufl prolomit jeho zoufalství. Až přišla nenadálá učednice, která se nenechala odradit, a tak hlasitě a zatvrzele bušila na mistrovo uzamčené srdce, až jí ho otevřel a naučil ji vařit pravou polévku rámen. A přitom pochopil, že v té polévce se promíchává světlá i temná strana síly, takže i když učednice upravila staletý recept podle svého, prostě vybalancovala novou hranici mezi světlem a tmou. A ukázala starému mistrovi, že on sám se příliš dlouho točil v kruhu, což ho oslepovalo. ___ Nečekaně příjemná podívaná na střet kultur, kdy ani jedna není přehlíživá k té druhé, spíš si prostě ze začátku nerozumí. Urputnost mladé kuchařské adeptky se musí Japoncům líbit. Je to hezký, milý a vůbec ne hloupý film. ()
Pravá blondínka v Japonsku varí ramen. Bohužiaľ je to na úrovni dementnej dvojky Pravej blondínky ako zábavnej jednotky. Ramen vyzeral celkom chutne. Starý kuchár bol sympaťák, ale postava Brittany Murphyovej je full retard. 4/10. ()
Nemůžu se zbavit pocitu, že si snímek chtěl hrát na něco na co ani při nejlepší vůli prostě neměl, na drama ze života mi to přišlo moc vykonstruované, na art pak zase moc americké a na romantiku se tam hrálo jen v malých náznacích. Co mi však nejvíce brání jít s hodnocením výše je chování některých japonských postav ( u scény, kdy se rozbrečely nad zkušební polévkou mi bylo až trapně), potažmo herecké výkony jejich představitelů. Já s tím mám u Japonců, Korejců a pod. asijských národů vůbec dlouhodobý problém, jejich filmy jsou nezřídka nacpány takovými infantilními charaktery a to mi pokaždé zkazí zážitek z jinak třeba i zajímavé podívané, tak to zkrátka je a přes to vlak nejede. Co mi hlava nebere, že se přitom část japonského osazenstva chovala docela normálně a civilizovaně, jako např. nový přítel Abby nebo manželský pár v restauraci i když je pravda, že on byl trochu cholerik, ale jestli bylo na filmu něco co mě opravdu bavilo, byly to právě jeho potyčky s umíněnou a neohroženou Abby, u které mě výkon její herecké představitelky Brittany Murphyové znovu přiměl litovat, že už bohužel není mezi námi. Za ty dva a za to zase jiné vyobrazení japonského prostředí, kdy jsem si uměla docela dobře představit, že bych v podobné čtvrti ráda strávila nějaký čas, je to za tři, ale víc ani ťuk. ()
Musím přiznat, že nejsem moc nadšená z filmů kde se objevují japonci, protože mi jejich výkony připadají takové zvláštní a dostávají mě do rozpaků...Ale co se týče tohoto filmu tak to mi vůbec nevadilo.Brittany jako vždy zazářila a jak už zde bylo řečeno chybělo mi tam vyřešení vztahu majitele restaurace a jeho syna ale celkově opravdu krásný film! ()
Stejně jako svět Shoppaholíků se jedná o snímek, který je dobře udělán a který je chytrým způsobem povrchní. Jako komedie je tento film bezva. ()
Tokijské kulisy tomuhle snímku sluší. Nad průměr ho vytahují neskutečně vtipné rozhovory Abby a mistra kuchaře. Na romantickou komedii nebývale vtipné a (kupodivu) i romantické. Brittany Murphy vypadala v některých scénách tak věrohodně unaveně a špinavě :) A měla úžasný hlas! ()
Celkem lehce nadprůměrnej film, toho žánru komedie bych se ale zbavil.. ()
Lehký nenáročný romcom s krásnou japonskou městskou poetikou. Ideální k tomu si z Woltu objednat ramen, sushi a pustit si to s drahou polovičkou. Je to méně vážná verze Ztraceno v překladu s uber cute Brittany Murphy, které je skutečně i po takové době škoda. Není to nic geniálního, tak nějak si to příjemně plyne do konce. 7/10 ()
Zaujímavý námet, slušné spracovanie. ()
Malý film s velkým srdcem a žaludkem. Pokud máte rádi jídlo a asijské prostředí, přijdete si na své. Je to mile jednoduché a odlehčené, ale i s několika silnějšími okamžiky. Závěr má na můj vkus moc americký smrádek, ale jak jinak by měl být film o hledání vlastní cesty, porozumění a vytrvalosti zakončen, než dobře. Pro hardcore západní cyniky, to může být nuda, ale empatické duše, nebo ti, kdo žili delší dobu v zahraničí, budou mít možnost zavrtat se hlouběji a nejspíš je Tajemství polévky rámen zahřeje. Tento vývar, je totiž uklohněný s láskou k lidem. ()
Brittany Murphy bola neskutočné zlatíčko. A filmy okolo varenia vnímam podobne neobjektívne ako tie športové. + Večne ufrflaný, večne ožratý aziat. Toto sú prísady, ktoré sa zavďačia mne a pár mne podobným. Viac ako na tri sa to ale nezmôže, pretože to bol fakt tupý film s ešte tupším kvázy posolstvom. Asi nikomu z mojich známych by som to neodporučil, ale u mňa to pekne odsypalo. ()