Kolotoč

Dadel skvěle vystihl televizní nudu, která provázela tento pořad. Po Riskuj! přepínám jinam, i kdyby na ostatních programech běžela jen reklama. Kupodivu nejlepším moderátorem byl uhrovitý vytáhlý mladíček Pavel Poulíček, Gondíci se snažili, ale vytáhnout více akce, vtipu a zábavy z usedlých postarších paní prostě nešlo nikomu. (18.01.2015)

Vžííjůů vžííjůů vžíí "Tak třeba písmenko A." "Tak bohužel, písmenko A už tam máme, takže točit bude paní Milena." Vžííjůů vžííjůů vžíí "Tak já zkusím písmenko A..." Pavel Poulíček s kráterovou tváří dohlíží na největší osvětu generace třetího věku. A důchodci si opakují abecedu, vzpomínaje, které písmenko ještě existuje a které si vymysleli. Kdo je dokáže vyjmenovat první, uhádne nějakou blbost, ale hlavně něco vyhraje! V televizi!!! Gondíci tomu dodali třešničku, jako ostatně všemu. ODP_D! Vžííjůů vžííjůů vžíí... (02.10.2013)

Myslel jsem, že pořad, který musí urazit každého normálně uvažujícího žijícího tvora na této planetě, navíc uváděn jedním z největších omylů už i tak dost na dně potácející se bulvární NEtelvize nova, Pavlem Poulíčkem, nemůže klesnout níže. Spletl jsem se, zapomněl jsem totiž, že se v této galaxii neuvěřitelně nemožnou náhodou vyskytla neznámá forma života, která jest přezdívána Dalibor Gondík. Nejsmutnější na něm je to, že je vzdálen nejméně několik miliard světelných let od své domovské planety a asi nikdy nenajde cestu domů... (04.11.2009)

Soutěž asi celkem zábavná pro soutěžící, pro diváka zřejmě také, i když nemohl bezprostředně vidět, kolik písmen by přinesl jeho tip. Jen tak lze vysvětlit popularitu této jednoduché hry. Vzpomínám si, jak i mě zastihla soutěž u babičky před obrazovkou, a když se měl hádat název kapely, tak jsem bez jediného zobrazeného písmenka uhodl "Laura a její tygři" :-) (02.10.2018)

Spoiler: výběr soutěžících prošel terapií pana doktora Johna Cawleyho. Všem pacientům doktora Pavla Poulíčka byla vyoperována značná část koncového mozku a jejich IQ bylo za zdmi psychiatrické léčebny Ashecliffe elektrickými šoky do zbývajících laloků sníženo na nezbytné minimum tak, aby dokázali stát kolem točícího se nesmyslu hrajícího všemi barvami. Vzhled pacientů je ovlivněn především počtem prožitých let, trepanací a sociálním prostředím, kterým si museli projít, aby mohli být zařazeni do hry o skvělé finanční odměny postsovětských devadesátých let. Zároveň se však musím rouhačsky přiznat k tomu, že kdyby nás Bůh chtěl všechny stejné, nevynalezl by zákony dědičnosti. 1 dohasínající hvězda za "P jako Pavel Poulíček" (29.01.2015)