Zakázaná planeta

Na sci-fi nadstandardně propracovaný scénář. Nejde jen o to, že se někam letí, tam "něco" je, pár lidí to sežere a pár se hrdinně vrátí zpět. Z dnešního pohledu už vyprchala zvědavost na to, jak by to mohlo vypadat v roce 2200, a přesto má tento film co říci. V kontextu filmů, které však mají krom toho i co ukázat, musím dvě hvězdičky ubrat. (01.04.2009)

Výtvarne dokonalé sci-fi, kompletne odohrávajúce sa na cudzej planéte, plnej mesiacov, umelých púští a čarovných stromov nakreslených na pozadie a z časti vystavaných v štúdiu. Radosť sa pozerať. Záporom ostáva ale pozvoľný dej, niekedy až príliš rozvláčny v technologických dialógoch. Záver je zaujímavý a veľmi originálny a zvráti predošlých pár nudných okamihov. Freud by mal radosť... (17.07.2009)

Z dnešního pohledu možná chvílemi vtipné až parodující svou dobu, ale po chvilce sledování se nepopiratelná kvalita dostává na povrch a velmi příjemné sci-fi ožívá i po letech v plné síle. Speciální efekty i s nominací na oscara samozřejmě dnes nemohou být konkurence schopné, ale stále je to podívaná, která potěší a svůj silně béčkový vzhled jí je jenom k dobru. Postavy jsou zajímavé, herecké výkony také, i když scénář není z nejgeniálnější, ale snaží se o všechny potřebné sci-fi faktory a to se mu daří s přehledem. Řemeslně velmi dobře zpracovaný snímek, který se asi roku 2200 nestihne odehrát:). (05.11.2008)

V době, kdy je hovorová angličtina běžná v celém vesmíru a pohybovat se násobky rychlosti světla je považováno za prkotinu, tak i přes nutnost zapínat bezpečnostní pásy u vozidel, jsme pořád v době, když se myslelo, že technika zvládne všechno. A podobně i lidé jsou stále považováni za korunu tvorstva, i když jejich arogance a pýcha je znovu a stále přivádí k pádu. Podstatu filmu vystihla ve svém agresivně feministickém komentáři Morien, když uvádí citát z Shakespearovy Bouře: „Ze stejné látky jsme, z níž spřádají se sny, a život je jen ostrůvek, co ze všech stran je obklopený spánkem.“ Ty sny jsou nehmotné a neviditelné, a jmenují se "Id" (latinsky), "Es" (německy), "Ono" (česky). Toto Ono je součástí naší psychické struktury (vedle "Já" a "Nadjá") a obsahuje nevědomé a pudové složky přináležející principu slasti. Jejich součástí je rovněž pud náslilí, agrese (ať již vrozený nebo získaný třeba v důsledku frustrace). Já má tedy těžkou pozici, protože musí koordinovat nejen požadavky z Onoho a Nadjá, ale i z vnějšího světa. A ještě těžší, když se zhmotní do monstra, které ničí a vraždí, a o němž se neví, že je to Id doktora Morbiuse (už to morbidní jméno!). Těmi nejprostšími slovy se dá říct, že monstrum je zbytnělé libido sexuálně abstinujícího doktůrka. Zkrátka jak říká Petr Skoumal: "Freude, Freude, Freude / vždycky na tě dojde". Pozn.: "Zakázaná planeta (Forbidden Planet)" je zvláštní pojmenování. Nikdo o nějakém zákazu neví, ani o něm nemluví. Je tedy zřejmé, že je zakázaná a priori. Tak jako psychika někoho druhého? (10.04.2017)

Starý klasický scífko co mě neurazilo ani nenadchlo. Pravda rozjíždí se to poněkud déle než by bylo záhodno, občas se trochu vkrádá nuda a některý ty dialogy na mě působili dost naivně, ale zase když se do toho člověk zažere, tak to chytne a na povrch vystoupí i slušný příběh se solidní pointou. Leslie Nielsen dokazuje, že ještě před tím než se vrhnul na komediální role, tak mu docela dobře sedli i ty dramatické. Jinak nad dobovými praktickými efekty (ať už v té době na tehdejší publikum působili jakkoliv) se dneska člověk spíš pousměje, ale bylo by to asi trochu nefér to tomuhle snímku vyčítat. Nakonec kouzlo poctivé nostalgie u podobných kousků funguje a i když to není nějaký veledílo, tak lepší průměr si zaslouží. 60% (28.01.2016)