Nezapomeň na mě

Dostal jsem bolestně věrohodné drama, jehož postavy jsou malé a velké zároveň, prožívají si své životní průsery a bojují se vším, v čem cítí křivdu. Pattinson se profiluje jako herec, od nějž slušný výkon lze čekat, stejně jako obstojné charisma; snad se nálepky vyběleného upíra rychle zbaví. Film v podstatě žádnou titulní linku nemá, jde jen o prosté protnutí několika osudů v příjemně civilním zpracování. Nečekaný konec mě slušně zaskočil i po mnohých varováních. Život je prostě občas svině ke každému, a je úplně jedno, co zrovna děláte, jak to děláte a nakolik máte u druhých pozitivní pověst. Tenhle film je docela dobrej, to vám pro tentokrát stačí. "...jako když vám někdo vstoupí do života a jedna vaše část říká "Ještě nejsem připravený" a ta druhá "Ať zůstane navždy". 7/10 (27.06.2010)

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem! (03.07.2010)

Velice nečekané překvapení. Bylo trochu zvláštní vidět Pattinsona v jiném filmu než ze Twilight ságy. Mně osobně dokázal, že hrát umí. A dokázal mi ještě jedno - sága Twilight není špatná kvůli hercům (Dakota Fanning a Kristen Stewart jsou jedny z nejtalentovanějších hereček, Robert Pattinson mi to předvedl zde a Taylor Lautner? Koukněte na Na sv. Valentýna), ale protože to prostě srajda je. Nezapomeň na mě je horská dráha emocí, která však není ani chvíli na dně - vlastně jsem se přistihl jen párkrát kdy se mnou dění na obrazovce nic nedělalo. Úvod, hádka s otcem, hod hasičským přístrojem i závěr. Alespoň jedna z těchto čtyř scén s každým pohne, se mnou pohly všechny. Zejména úvod a závěr, u kterých jsem měl co dělat, aby mi "něco nespadlo do oka". Aby podobné scény fungovaly, chce to výborné herce, režii, kameru a hudbu. Vše je splněno do puntíku, především vyhrocená scéna v otcově pracovně při výměně názorů, nebo přesvědčivě vyobrazený vztah mezi hlavní postavou a její mladší sestrou. Nezapomeň na mě má všechno, co by romantický film dneška mít měl. (04.10.2010)

Celou dobu jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože oproti původnímu očekávání to na mne nepůsobilo jako nějaká vyloženě hloupá romantika, Pattinson byl snesitelný a Emilie je sympaťačka od pohledu, ale pak přišel závěr, který celý film degradoval. To není žádná šokující pointa, žádné překvapivé zakončení, to je absolutně z prstu vycucaná situace, která nemá k předchozímu ději žádnou logickou návaznost. Ano, něco takového se určitě mohlo stát, ale proč to cpát do filmu, který k tomu ani náhodou nevede? Když tak nad tím uvažuju, tak celej ten film je prokanej celou řadou zbytečných tragických událostí, jejichž přítomnost má jediný cíl - divákovy slzy. Většina z nich ale není tak očividná, takže bych je byl schopne prominout, ale co je moc, to je příliš. (07.06.2010)

Coulter chcel týmto filmom isto veľa povedať, len niečo z toho sa mu podarilo. V prvom rade hlavne záver diváka zľahka prefacká a posledných 10 minút prinesie úplne iné emócie. To čo v tomto filme funguje je vzťahová rovina Tylera s mladšou sestrou, intrákový bezstarostný život a vtípky s ním spojené. Melanchólia je síce naznačená, no nemôžem si pomôcť, na mňa to pôsobilo skôr ako manipulatívny kalkul, rovnako ako obsadenie toporného "Patizóna" do hlavnej role. Príbeh a námet nebol zlý, spracovanie priemerné, Pattinson síce nehrá úplne mimo, ale ani presvedčivo nie. (30.07.2010)