Boccaccio '70

Příběh z mladého manželství Renzo e Luciana špatný a navíc jen neobratně opsaný z výmarského filmu Ich bei Tag und Du bei Nacht (1932). Příběh s Romy Schneider Il lavoro inspirovaný Guy de Maupassantem (Au bord du lit, 1883) navždycky marný, i když ji oblékala Coco Chanel. Ostatní ani nestojí za komentář. (04.02.2009)

"První dějství" rozhodně netrpí přehnanou laskavostí, neboť mladému, tajně sezdanému páru s neskrývanou škodolibostí staví do cesty jednu překážku za druhou ... a zdá se, že při té bohulibé činnosti nezná únavu. Lidskou povahu má v malíčku - a velice správně předpokládá, že nesnáze druhých nezúčastněného diváka vždycky potěší. "Druhé dějství" přidává lehce erotickou vyzývavost a špetku fantazie - přitom se skvěle baví na účet pokrytecky uctívané morálky a s naprostou samozřejmostí totéž očekává od vás. "Třetí dětství" je sice hravé, rozmarné a impulzivní, ale také plné rozčarování a skepse, když vysílá svou krásnou hrdinku na pracovní trh. Neboť ani život hraběnky nemusí být za každých okolností procházkou růžovým sadem. Svým způsobem představuje protipól "Čtvrtého dějství", které ještě věří na lásku ... světu a jeho peněžním tokům navzdory. Všechny čtyři spojuje neodolatelná chuť experimentovat ... a představit pradávný lidský cit z těch nejrůznějších úhlů pohledu. Neboť láska je převelice extravagantní dámou - ovládá nás od nepaměti, má nekonečně mnoho podob - a vždycky byla středem pozornosti. Myslím, že si to zaslouží. (15.08.2014)

Souhvězdí italských režisérských velikánů rozprostřelo svým adorovaným dvorním dámám kaleidoskop úhledných stylů, snář fantazií, chrám lákadel a rozptýlení filmových spřežení. Renzo a Luciana - svoji na zapřenou v nedobrovolném celibátu. Docela obyčejný příběh moderní doby vynikající svou prostotou a civilností. Kolotoč reality, čekání na vhodnou příležitost a blýskání (snad) na lepší časy. Pokušení Dr. Antonia - poprask vnadné plakátové kokety v nadživotní velikosti. Zapřísáhlý mravokárce, prudérní občan, reprezentant ducha imunity morální, na veřejnosti povolené, neschopen dívat se na smilstvo v okolí páchané. Nucen vypudit "móresy" hanbaté. Anita Ekberg jako košilatě uculující se medium reklamní, amulet sex-appealu, svůdnosti, rajcu a touhy lechtivé. Opona noci zpřístupňuje imaginární "mši" dráždivých choutek žíznivého doktůrka, jenž touží přivonět si k laskominám platonické neřesti, avšak myšlenky na pokušení služebníka hříchu, leckdy poblázněný dopad předznamenávají. Práce - aféry mého muže. Kudy z nudy, z rozmařilé hudby minulosti. Aristokratická pře v pelíšcích renesance. Zadáven amorkem na šňůrce manželských povinností, ráčí mlsat v objetí lehkých ženštin. Nutkavé zálety jeho hraběcí milosti, Tomas Milian jest dezertér manželské věrnosti. Kočičí hraběnka Romy Schneider hrající si s klubíčkem dlouhé chvíle marnosti. Luchino Visconti pozvedá číši vznešené elegánce v kostýmku, charismatickému půvabu Romy Schneider, jejíž třešničkou na dortu, je magický šarm chytré horákyně, který zde naplno pozlacuje každý záběr komnat zámeckých. Její hraběcí milost provokuje trpělivostí, která přetekla. Rozbrnkává strunky sofa manželského novým životem, náručí placené společnice pragmatismu, emocí trucovitosti. Procitnutí ze stereotypu renty sladkobolným, sarkastickým úsměvem konkubíny prominentního nároku zištné pohádky na dobrou noc. Loterie - živelná Salomé lunaparku, svůdná, šťavnatá ohnivá žena Sophia Loren jako vulkán výherní a želízko v ohni místních mlsných kocourů. Trefa do černého toreadora býčí šíje. Bingo pouťových radovánek Sophie Loren - to je on, jejích potulných štací, šampion. Slavobrána první noci udatnému únosci, kovbojskému milenci. (15.08.2014)

Anotací filmu je Giovanni Boccaccio, ovšem jeho způsoby, nikoli jeho povídky. Vittorio de Sica: LOTERIE Na čem jiném by se v Itálii dalo vydělat nejlépe? No už Fellini to ukazuje. Na sexu s vnadnou ženou, u Sicy je to zkrátka ohnivá Zoe (Sophia Loren). Celkem vtipná podívaná na chtíč a s tím spojeným smlouváním, záviděním, ale i radostí, že alespoň jeden z nich to prožil. I když nakonec jen představa toho, že jste skutečně byli z vás udělá hrdiny. Láska nakonec vítězí nad chamtivostí. Federico Fellini: POKUŠENÍ DR. ANTONÍNA (upraveno v srpnu 2019) je satirou bigotností zloby ozbrojeného puritánského moralizování a hystericky nepřirozeného potlačování základních tělesných potřeb člověka v groteskním tempu a karikaturní nadsázce. Hlavním prostředkem je rtuťovitý ochránce morální čistoty Dr. Antonio Mazzuolo (příjemný Peppino De Filippo) a atraktivní sexuálně stimulující symbol doby Anita (smyslně předoucí Anita Ekberg). Zaujmou ctihodný vysoký úředník (Antonio Acqua s hlasem Gigi Ortusa), či Antoniova příkladně ctnostná sestra Donatella (Donatella Della Nora). Luchino Visconti: PRÁCE Je určitou polemikou manželské nevěry (i když ve vyšší společnosti) a zda má smysl se jí v partnerských vztazích zabývat. Pupe (Romy Schneider) přijde na nevěru svého muže Ottavia (Tomas Milian). Ale nevím jestli řešením má být placení za sex vlastní ženě, protože to by mohlo být velkým spouštědlem nevěry. Mario Monicelli RENZO A LUCCIANA Nám vykresluje těžký život mladého páru v životě a honěním se za penězi a určitou životní úrovní. Určité vystřízlivění z romantických představ o společném životě Renza (Germano Gilioli) a Luciany /Marisa Solinas). (30.07.2009)

Povídkové filmy moc nemusím, ale tento se mi velmi líbil. Snad jen s lehkou výjimkou v případě první povídky Monicelliho, která mi nepřišla moc vtipná a navíc jsem se u ní musel stále ptát, jestli to takto tehdy skutečně v Itálii chodilo, nebo zda je to výmysl scenáristy. Zákaz sňatků mezi zaměstnanci? Nepokryté sexuální obtěžování ze strany nadřízeného? Vyhazov na hodinu jako projev svévole všemocného nadřízeného? Ech, ani to vypointování mi nějak nesedlo, a hlavní mužská postava mi přišla herecky strašně toporná. To bych ale mohl napsat asi o všech mužích ve všech všech povídkách, snad s výjimkou výborného Peppina De Filippo v roli dr. Antonia v druhé povídce od Felliniho. Nejvíc se mi naopak líbila povídka poslední od Viscontiho, která je neuvěřitelně zábavná a završená skutečně nádherným závěrem. Zjev Sophie Loren v ní je navíc naprosto dechberoucí. Boccacciův Dekameron jsem nikdy nečetl, nemůžu proto posudit, kolik z něj se ve filmu objevilo, ale není to myslím nakonec tak důležité. Všechny povídky jsou nápadné výrazným akcentováním erotických a sociálních motivů, výskytem krásných žen a bezstarostnou italskou atmosférou, dokonale tak baví i bez znalosti Boccacciova klasického textu. A sledovat herectví slavného tria Anita Ekberg & Romy Schneider & Sophia Loren je zde velká radost a hlavní důvod, proč ten film i po letech stále stojí za vidění (výborná je i Marisa Solinas v první povídce Renzo a Luciana). Všechny povídky zaujmou i jako originální sondy ze své doby, která dnešního diváka zarazí především neuvěřitelnou zalidněností některých lokací - například scény z plovárny v první povídce jsou v tomto ohledu něco neuvěřitelného. Celkově bych každou z povídek hodnotil takto: Renzo a Luciana: 3 * - Pokušení doktora Antonia: 4 * - Práce: 4 * - Loterie: 5 * - čili čistý průměr za 4 *. (31.01.2016)